„Že se skoro přestaly rodit děti, to je problém, který by tato vláda měla řešit, protože bez populace nemá smysl plánovat vůbec nic,“ řekl mi nedávno jeden z českých politologů, když jsme se bavili o jedné z každodenních afér.
Rok 2024 si připsal negativní historický rekord, počet narozených dětí v ČR byl nejnižší za celou dobu statistik. Počet 84.311 narozených dětí je o více než pět tisíc méně, než dosavadní minimum. Velmi strmě klesající trend je pozorovatelný od roku 2022.
Český statistický úřad pro srovnání doplnil, že na počátku 20. století byly populační úhrny kolem tří set tisíc dětí, před padesáti lety kolem 200 tisíc a ještě v roce 2022 kolem 101 tisíc dětí.
Jaké jsou příčiny tohoto jevu? Jitka Slabá z Národního institutu SYRI nabídla vysvětlení, že jde o výkyv, který se podobá situaci v 90. letech, kdy otevření hranic a nárůst možností seberealizace vedly k odkladu zakládání rodin do pozdějšího věku.
Statistik Tomáš Fürst ale o tomto vysvětlení vyjádřil pochybnosti. Zatímco propad porodnosti v devadesátých letech byl zcela zřejmě způsoben novými možnostmi životní realizace a odkladem prvního dítěte až ke třicátému roku, současný propad, číselně velmi podobný, žádné podobně smysluplné vysvětlení nemá.
Obáváte se násilností během letošní volební kampaně?Anketa
Nabídl k ověření hypotézu, že jedním z faktorů poklesu může být i očkování proti covidu, protože strmý pokles začal přesně devět měsíců po velké očkovací kampani v létě 2021.
Tuto hypotézu následně poslanec a lékař Vladimír Zlínský přednesl při interpelaci v Poslanecké sněmovně, kde se mu kvůli tomu premiér Petr Fiala posmíval.
„Já si myslím, že není potřeba nad tím jenom lamentovat nebo hledat nějaké absurdní konspirativní, konspirační teorie, proč to tak je. Je to dáno samozřejmě životním stylem, je to dáno spoustou faktorů, které dnes ovlivňuji život společnosti. Je to dáno třeba i obavami lidí o to, zda se jim nesníží životní standard, zda budou schopni zajistit všechno, co si představují, že by měli zajistit třeba pro své děti, obavy z toho, zda se jim podaří sloučit pracovní život s rodinným životem,“ a vypočítal věci, co vláda udělala na podporu mladých rodin.
Doktor Zlínský pak v lednu uspořádal v Poslanecké sněmovně konferenci, na kterou pozval lékaře, statistiky a další vědce. RNDr. Fürst rozvedl svou hypotézu o vlivu očkování (například již dostupnými studiemi, že mRNA vakcíny u žen negativně ovlivňovaly menstruační cyklus). Statistik a demograf Pavel Rusý zmínil faktor ekonomické a společenské nejistoty za Fialovy vlády, což doplnil expert SPD na sociální politiku Tomáš Doležal výpočty, o kolik tato vláda při započtení inflace a všech dalších nákladů rodiny reálně připravila.
Hampl: Jsme ochotni něco obětovat?
Podle sociologa Petra Hampla si veřejnost problém uvědomuje. „Výzkumy veřejného mínění ukazují masivní celonárodní konsensus, že současná státní podpora rodin s dětmi je nedostatečná,“ sdělil pro ParlamentníListy.cz.
Jinou věcí ale podle něj je, zda lidé budou souhlasit s konkrétními opatřeními, která se jich mohou dotknout. Protože je třeba si říci, že jakákoliv podpora rodin a „rodinná politika“ současně znamená břemeno pro ty ostatní.
„Druhý problém je, že se rodí extrémně málo dětí těm skupinám, jejichž děti jsou pro budoucnost národa nejdůležitější – např. páry, kde jsou oba etničtí Češi a aspoň jeden má vysokoškolské vzdělání. Podíl takových lidí v populaci klesá – na úkor přistěhovalců, kolonistů a etnických menšin. O tomhle problému většina lidí neví,“ dodává sociolog Hampl.
Téma bylo z jiného úhlu nastoleno minulý víkend, kdy se konal každoroční „pochod pro život“, provázený už také tradičně hlasitým pískotem odpůrců.
Letošní ročník Pochodu pro život vyvolal rozruch tím, že tisíce fanoušků potratů dokázaly nahlášený průvod zastavit a po několika hodinách jej pořadatelé raději předčasně ukončili. Kritizována byla policie, která se vůbec nesnažila povolené shromáždění zajišťovat.
Kauza rezonovala celý týden, jak se množily historky o selhání policie, stejně jako vysvětlování ministra Rakušana, že její pasivita byla naprosto v pořádku, protože na místě byly malé děti, které by mohly být vyděšeny.
V davu, který pochod s dětmi a balónky zastavil, byly i pirátské poslankyně Markéta Gregorová a Klára Kocmanová, které následně daly na sociálních sítích průchod dojetí, slovům o tmářství a zvolání, že Praha je feministická.
Umělé potraty vnímáme jako tragédii
„Několik tisíc účastníků – včetně rodin s dětmi a starších lidí – pak čekalo dvě hodiny na ulici bez toalet, než si Policie ČR poradí s radikály. Z mého pohledu byly ze strany Policie ČR hrubě podceněny počty nasazených policistů i ochota použít donucovací prostředky. Prostě to nechali vyhnít,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Radim Ucháč, který byl pořadatelem průvodu. Hnutí pro život, jehož je předsedou, je odpůrci stabilně prezentováno jako ultrakonzervativní, fanatické a středověké. K tomu se obvykle přihazuje fašismus, nebo ruské peníze. Druhé se neprokázalo, první se těžko vyvrací.
Akce zaštiťovaná pražským arcibiskupstvím čelí odporu feministických a jiných levicových skupin každý rok; v loňském roce kvůli tomu obě skupiny uvízly na několik hodin na mostě přes Vltavu.
Jak přitom vysvětlují pořadatelé, jejich cílem není komukoliv cokoliv vnucovat, ale právě naopak vytvořit podmínky, aby byl chráněn lidský život. „Pochod pro život má jednoduchý cíl – zlepšit povědomí o pomoci ženám a jejich rodinám při nečekaném početí dítěte, pokud se rozhodnou mu dát šanci. Umělé potraty vnímáme jako tragédii, ke které se běžná žena uchýlí v situaci, kdy necítí skutečnou oporu v partnerovi,“ vysvětluje Radim Ucháč.
Potraty jsou podle něj nezkušeným mladým lidem prezentovány jako symbol ideologického boje za svobodu a nezávislost žen, což vede k tomu, že mnoho z nich nakonec žádá o umělý potrat pod nátlakem.
Při alarmujícím poklesu porodnosti je podle něj skutečně nezbytné, aby se místo řečí o tmářství začaly problémy matek řešit.
„Loni se narodilo o 30 tisíc dětí méně než obvykle. Není správné lidi do rodičovství nutit, ale je správné odstraňovat překážky. Příčiny jsou složité, ale faktem zůstává, že kvůli nastavení daňového systému se s každým dalším dítětem snižuje životní úroveň rodiny. Oblíbené debaty o školkách, jeslích nebo částečných úvazcích neřeší problém ekonomické samostatnosti rodin. Pokud bychom rodinám nechali více peněz, školku si zajistí sami,“ míní Radim Ucháč.
Pro ParlamentníListy.cz doplňuje, že takto nenarozených dětí je každý rok 15 tisíc, byť v minulosti bylo číslo mnohem vyšší.
A dodává, že Hnutí pro život se podařilo prosadit třeba „hlídačkovné“ ve výši jedné třetiny minimální mzdy pro studující rodiče, aby mohli rodičovství spojit se školou. Debata by se měla vést právě o těchto konkrétních řešeních, nikoliv o ideologických sporech.
„Klíčem pro nás je, zda to skutečně pomáhá těhotným ženám a jejich nenarozeným dětem – a právě takové kroky podnikáme. Naopak debaty o zákazech společenskou pomoc nečekaně těhotným ženám pouze blokují. Paradoxní je, že podle WHO v České republice ročně umírají tři ženy na 100 tisíc těhotných, zatímco v Polsku pouze dvě ženy,“ dodává v narážce na tradiční debatní téma polské protipotratové politiky.
Samo Hnutí pro život o to usiluje; základem jeho činnosti není odpolední festival jednou za rok, ale stabilní podpora matek v těžké životní situaci. Třeba charitativními sbírkami nebo linkou pomoci v těhotenství.
„V souladu s heslem Pochodu pro život ‚Nejlepší je prostě pomoct‘ každý den doprovázíme ženy a rodiny, které procházejí náročným životním obdobím. Snažíme se jim nabídnout naslouchání, praktickou pomoc, prostor pro klidné rozvažování a všechny potřebné informace, aby se mohly rozhodovat svobodně a beze strachu a nátlaku, kterému často musí čelit,“ říká pro ParlamentníListy.cz Zdeňka Rybová, která v Hnutí koordinuje právě tyto aktivity.
Podpora těhotných žen a jejich nenarozených dětí by podle ní měla být samozřejmostí, na které se bude podílet společnost i stát. „Naší vizí je kombinovat individuální komplexní pomoc s celospolečenskými změnami: usilujeme o prorodinná, demografická a daňová opatření a o konkrétní podporu osamělých těhotných žen v tísni. Věříme, že péče o život a důstojnost každé ženy a dítěte je odpovědností nás všech,“ říká Zdeňka Rybová.
Je podle ní normální, že na téma rodičovství existují mezi lidmi různé pohledy. Letos jsme ale byli svědky selhání nejen policie, ale i části médií, která nejen překrucovala cíle Hnutí pro život, ale i realitu.
„Věřím, že letošní Pochod pro život může prolomit neplodné ideologické výkřiky a konečně otevřít debatu o tom, jak pomoci rodinám – a tím zajistit i budoucnost,“ uzavřel pro ParlamentníListy.cz optimisticky Radim Ucháč.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Měli bychom více podpořit matky?
autor: Jakub Vosáhlo
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
