Hostem podcastu Insider, tedy druhého nejlepšího podcastu dle soutěže Podcast roku, byl bývalý předseda a již i bývalý člen Zelených, Matěj Stropnický. Pořad moderují, již klasicky, Michal Půr a Tomáš Jirsa. Zámecký pán, jak Matěje Stropnického moderátoři představili, se později představil jako novinář a politik, jelikož žurnalistiku vystudoval. Politikem se stále Stropnický cítí být, ačkoliv žádnou volenou funkci již nemá. Na začátku podcastu Matěj Stropnický připomněl, že na jeho zámku bude v příštích týdnech probíhat divadelní festival, kdy informace o něm lze najít na adrese www.zamekbude.cz. Na stejné adrese lze najít i aktuální fotky stavu zámku.
První otázka se týkala toho, že Filozofická fakulta Univerzity Karlovy se nechtěla připojit do společného projektu s ostatními univerzitami ohledně připomenutí sedmdesátého výročí justiční vraždy Milady Horákové. Stropnický pro to neměl pochopení a pověděl, že to jsou takové ty kulturní války, které nechce nijak komentovat. Druhá otázka se týkala anarchistické zóny CHAZ v americkém městě Seattle. „Asi to souvisí s těmi protesty, které teď v Americe otevírají různé debaty na to, do jaké míry stát, do jaké míry ta společnost celkově je utlačivá k jeho jednotlivým členům a k jeho jednotlivým skupinám. Já jsem vždycky tak trochu rezervovaný s nějakými sympatiemi k anarchistickým projektům typu Klinika nebo ty další autonomní centra, které vznikaly předtím. Pro mě jsou to zajímavé ostrůvky nějakého myšlení spojeného s nějakým činem pro někoho navíc vnímaným negativně. Pro někoho vnímaným pozitivně. Pro mě je to dost málo významný,“ shrnul syn současného velvyslance v Izraeli.
Je Jaromír Soukup dobrý moderátor? (Ptáme se od 24.6.2020)Anketa
Další témě mířilo na Rusko. „Vladimír Putin, Rusko čeká referendum o změnách ústavy, kdy Vladimír Putin bude moct kandidovat znovu na prezidenta a bude jím moci být až do roku 2036. Samozřejmě zase spousta kontroverzí, ten návrh má asi podporu většiny Rusů, ale je to zajímavé hlasování o tom, jestli jeho popularita, o níž se mluví, že je nejnižší v historii, co je ve vedení země, je skutečně tak velká nebo není.“
„Tak to se asi ukáže v tom hlasování,“ odpověděl Stropnický. „Já jsem hluboce přesvědčen o tom, že žádnou takovou postavu, jako je třeba Putin, a to není jediná, teď je tato nejviditelnější, asi pro tu střední Evropu obzvlášť, je to prostě důležitá země, která se tu taky občas objevuje, že jo, tak je potřeba být ostražitý vůči tomu, to já sdílím, ale na druhou stranu toho Putina, toho jsme si vytvořili tak trošku sami. Jako devadesátý léta v Rusku, to, co si tady připomínáme jako klondajk počátku devadesátých let, zhasnuto, tma, bez zákonů, prostě všechno rozdělení, vznik miliardářů a tak dále, no tak tohle je v Rusku na entou. Na entou entý, a to zejména za účasti západních poradců, západních ideologů volného trhu, západních korporací , které si na tom těžce namastily kapsy, tomu všemu předsedal věčně ožralý Jelcin, kterého si Západ hýčkal jako někoho, kdo je loutka. Na tom se podílel taky Boris Němcov, kterému pražská kavárna vytváří náměstí a dělá z něj nějakého hrdinu, takhle já, to musím říct, moc nevnímám. Putin přichází do nějaké situace. Je produktem nějaké naprosté deziluze té země z vývoje ke svobodě, na kterou se čekalo, na kterou se nepochybně i většina Rusů těšila na konci éry Sovětského svazu s těma geronty, a pak v tom závěru s nějakou perestrojkou, a to, k čemu se to potom vyvinulo, to už je další kapitola, ale zrod Putina, ten má kořeny někde tady, na to je dobré nezapomínat při dalších naplánovaných vývozech demokracie,“ pověděl Matěj Stropnický.
Následně se rozhovor přesunul k přerodu Matěje Stropnického. Moderátoři podotkli, že oni oba pozorovali politickou kariéru Stropnického z opačného politického břehu, kdy následně byli šokovaní rozhovorem Matěje Stropnického s Vratislavem Dostálem na Infu. V tomto rozhovoru viděli myšlenkový posun a životní vývoj, což mělo vyvrcholit ukončením členství v Zelených. „Vidíme to správně?“ tázal se Tomáš Jirsa.
To Stropnický potvrdil. V Zelených skončil po sedmnácti letech. „Tím, jak jsem se přestěhoval na venkov, tak se mi přece jenom otevřely trochu jiné interakce, jiná debata s lidmi, s jinými lidmi. S lidmi, kteří chodí do jiných typů prací, kteří sledují jiná média, kteří se zabývají jinými věcmi, kteří politiku příliš moc neřeší, kterým stát spíš překáží, nic moc od něj neočekávají nebo by třeba chtěli, aby častěji jezdil autobus, aby nemuseli dávat peníze na benzín a auto a tak dále, tak to byla taková třeba první drobnost, kterou já jsem na vesnici začal zkoušet, dělat, ještě to pořád není, už to trvá rok. To trvá strašně dlouho tomu středočeskému dopravci, než tu iniciativu přijme. Zkusil jsem začít vyjednávat o nějakém přímějším autobusovém spoji, který by lidi třeba odvezl na rychlík, tak aby nemuseli všude jezdit autem, protože bez toho auta, to byla taky zkušenost pro mě, teď říkám něco, co je pro všechny naprosto známý, ale já prostě jezdil úplně všude MHD po republice i na kampani,“ vysvětlil Stropnický a dodal, že i na tento rozhovor jel vlakem.
Fotogalerie: - Lidické děti
„Zkrátka ta zkušenost na vesnici není vlastně ani tolik v tom, já tam samozřejmě věnuju hodně času psaní, čtení, také samozřejmě manuální práci, kterou, když nebudu dělat já, tak ji neudělá nikdo, takže něco dělat musíme, ale zároveň nejsem řemeslník, nestal jsem se zedníkem ani se to popravdě neučím, jsou prostě lidé, kteří to udělají líp a já se mezitím musím taky něčím živit, než se naučím nahodit zeď, tak chcípnu hlady, čili musím psát do novin a to mi zabírá určité množství času a ten kontakt s lidmi, s kterými jsem v Praze v kontaktu objektivně nebyl, přestože jsme o nich hojně mluvili, tak ten je pro mě dobrý, zajímavý a jsou to hlavně fajn a normální lidi, ve kterých mám celou řadu kamarádů, se kterýma se normálně bavíme a chodíme na pivo a hrajeme karty, třeba,“ popsal novou změnu místní majitel zámku. Prý se k tomu přidalo ještě to, že opustil pražské prostředí, což mohlo být ještě důležitější než to, kam přišel, a to kvůli sociální bublině, ve které v Praze byl.
„Když jste předsedou strany, tak vám při všech projevech, a to je na tom hrozný, zvlášť, když ta strana je složena ze strašného množství dílčích zájmů, proto já si taky nemyslím, že ta identitární politika může fungovat. Je to naprostý slepenec věcí, v kterých musíte v projevu říct tuto větu, aby tato skupina byla uspokojena, zároveň tu větu pro tu druhou skupinu musíte říct tak, aby se tahle druhá nenaštvala. To bylo tak stresující vlastně, že se nedalo říct vlastně nic jednoduchého, srozumitelného, podstatného, co by sdílelo větší množství lidí než ta malinkatá parta lidí u Facebooku, která sledovala ten projev, naprostý peklo,“ svěřil se Stropnický.
Dále Stropnický pověděl, že to, čemu se teď věnuje, je obnova politického pole, které podle něj má velký potenciál, kdy je potřeba ho najít ve spolupráci s lidmi. „Prostě neposlouchat tolik to, že se v tom prostředí lidi vyjadřují ostře, že to spousta lidí vnímá jako xenofobní, že to spousta lidí vnímá jako nahnědlý. Ne. Ti lidi se vyjadřují tak, jak umí. Pojďme poslouchat to, jestli pod tím nejsou podstatnější problémy, které je vlastně těžké pojmenovat a já se budu pokoušet toto nějak najít,“ vzkázal bývalý Zelený.
V rozhovoru zkritizoval i ČSSD za to, že je ve vládě již druhé volební období a nepředložila žádný ekonomicky významný bod. „Ani si nedovolí navrhnout nějaké návrhy, které by zdanily bohatší nebo nadnárodní firmy, třeba i ty sektorové daně, o kterých se taky mluvilo,“ postěžoval si Stropnický.
Řešila se však i Evropská unie a nadnárodní firmy. U tohoto tématu se Matěj Stropnický částečně s moderátory shodl. „Doufám, že se na tomto shodnu i s pravicovými moderátory, že když prostě ten podnik, ta obrovská firma Facebook, Google, Amazon a tak dále, mají příjmy, no tak že musí část těch příjmů odvádět i tady,“ pověděl Stropnický. „Se mnou se na tom Matěji shodnete, protože já jsem se v tom dost angažoval, a dokonce jsem si vysloužil nálepku lobbisty proti americkým dvěma gigantům, ale se zlou jsem se potázal, protože věci, které jsme chtěli prosadit, tak ty se týkaly nejenom digitální daně, ale na evropské úrovni i větší ochrany autorských práv,“ pověděl Michal Půr.
Tomáš Jirsa s tím však nesouhlasil. „Já tady mám jako takový libertariánský backround, takže já jsem vůči té regulaci hodně ostražitý,“ pověděl. „Ale jsou to přece miliardový příjmy,“ namítl Stropnický. „Dobře, ale já si myslím, že když někdo vymyslí dobrý byznysmodel, tak má mít prostě miliardový příjmy,“ argumentoval Tomáš Jirsa, když mu do řeči skočil Michal Půr, který řekl, že problémem je, když na regulovaném trhu je neregulovaný monopol. S tím Jirsa souhlasil. „Souhlas, že vzniká velký problém, ta debata byla strašně zajímavá na srovnání Seznamu, jako vlastně lokální česká firma a teď bylo to zdanění, asi stovky milionů a proti tomu Google s úžasnou Taťánou le Moigne, která obchází všechny konference, jak to skvěle funguje, který měl tady asi tak desetinový daně,“ pověděl.
„Přece platí v zásadě to pravidlo, kde se podniká, tam se musejí dodržovat pravidla, který tam platí. Toto se uplatňovalo i vůči těm migrantům. Když přijdou sem, dobrý nebo špatný, podle toho, kdo na to má nějaký názor, ale musí dodržovat zákony, které platí tady,“ říkal Stropnický.
Zkritizoval i víru v to, že každá nová technologie spasí lidstvo. Byl i poměrně kritický k unijnímu Zelenému plánu. „Já jsem tomu říkal zelený konzumerismus už v době, kdy jsme byli ve vládě. JE to trochu důsledkem té kooptace s liberálním prostředím, do kterého to zelený jako vstoupilo ve snaze prosadit aspoň něco a ten důraz toho liberálního prostředí vždycky byl - zapomeňte na regulace, musíme se bavit o inovacích, investicích, moderních technologiích a těchto progresivních, pro byznysových opatřeních a ty jsme schopni s vámi prosazovat, tak, aby byly v souladu s životním prostředím. Čili to zelené uvažování začalo přemýšlet tímto směrem, výsledkem toho je Green New Deal, který má na stole Evropská komise a brzy ho budeme mít i my tady na projednávání,“ popsal Stropnický.
Fotogalerie: - Věčný performer Kohout
„Je mi zřejmý, že vlastně forma a rozsah znečištění, který když bude pokračovat dál, tak má prostě velký dopady, ale těch firem, které znečišťují, je velmi malé množství. Já si myslím, že smysluplnější, než někomu financovat jeho vlastní byznys a jeho technologickou inovaci, jeho nákup nových strojů, když to úplně zjednoduším, aby se ze spalovacích motorů staly najednou elektromotory, tak je prostě získat ty prostředky toho, že se zdaní ty externality, já si pořád asi postaru pořád myslím, že je potřeba vypočítat u těch nejškodlivějších provozů a u těch spočítat jaký vedlejší náklady to jsou. Jaké jsou náklady na tu kamionovou přepravu mezi těma věcmi, připomeňme, že se tady vyrobí na jednom místě, převeze na druhý, tam se zabalí, převeze na třetí, a to je po Evropě, v horším případě po celém světě. Ten výrobek obletí všechny kontinenty. To není možné, to je mimo jiné díky tomu, že letecký benzín není zdaněný. Jsou to evidentní nespravedlnosti, jsou to vylobbované výjimky pro některé odvětví a ty si myslím, že je potřeba nejdřív zalátat a z toho vznikne docela velký příjem,“ dodal.
Stropnický též vyčetl pravici, že toho moc ohledně ochrany životního prostředí nenabízí. S tím Michal Půr částečně souhlasil. „Já, když mluvím s pravicovým politikem, tak mu říkám: Kladeš malý důraz na životní prostředí, je to konzervativní hodnota, může to být číslo jedna. Ty máš postupovat selským rozumem, adaptace, ne revoluce. Prostě máš se adaptovat na prostředí. Máš pěstovat potraviny, nikoliv palivo. My pěstujeme palivo. Nemáš se snažit změnit něco, co změnit nemůžeš. Já mám často pocit, že ten současný Evropský směr mění něco, co se měnit ve výsledku nemusí. Může to dokázat, ale nemusí to dokázat, tudíž je klidně možné, že stejně jako u těch biopaliv za pět let přijdeme a řekneme si, o čemž jsem přesvědčený, hele kluci, ona ta solární a větrná energie, ono to způsobuje nějaké nestability a nemusí to úplně dokonale fungovat. Musí tam být ještě něco, ať je to, co je to. Nemusí to být uhlí, na tom se shodneme. Prostě postupuje selským rozumem, mění věci, které měnit může. Nemění věci, které měnit nemůže a neklade si je jako nesmyslný cíle. Prostě pravicový člověk nemůže plánovat na 50 let dopředu, protože ví, že to je nesmysl. Máme Pařížskou dohodu, která běží a kdo ji plní ve výsledku? Až proběhne teďka, tak si řekneme, tak tento cíl na rok 2020 skoro nikdo nesplnil, ale jsme na dobré cestě,“ pověděl Půr a upozornil na to, že tak ambiciózní cíl, jakým je zelený plán, tak může skončit rozčarováním a může nakonec lidi obrátit proti té ochraně přírody a změně zemědělství a průmyslu.
Ke konci zkritizoval současnou koalici na magistrátu Prahy. „Neregistruji, že by řešila něco podstatného. Ona si prostě řekla, územní rozvoj, hele… Přitom to je nejdůležitější agenda, kterou to město má, je to agenda, která ovlivňuje dopravu na sto let dopředu, kde si pustíte, jak velkou výstavbu a na co se při tom myslí, a tak dále… Jaký průmysl to vyžaduje, fakt je pro to mít velký znalosti, barák s dvě stě padesáti odborníky. Ale nevím, myslím si, že dělají diskuze o tom, kde budou lavičky a tak, což je green washing, živelný nerozvoj,“ vyčetl Stropnický současnému vedení Prahy.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: tle
