Česko vyhostilo 18 ruských diplomatů kvůli aktu státního terorismu, jak útok dvou ruských špionů ve Vrběticích v roce 2014 označil předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Tato zpráva obletěla svět. Jakou odezvu zaznamenal Kmoníček ve Spojených státech?
Pokud by se potvrdilo, že sklad ve Vrběticích vyhodili do vzduchu Rusové, byl by to pro vás akt státního terorismu?Anketa
„Ve veřejnosti to samozřejmě nijak nerezonuje, to je příliš evropská zpráva, ale musím říct, že ze strany profesionální americké politické scény, hlavně diplomacie, ta odezva byla okamžitá. My jsme o situaci, která nastane, věděli chvilku dopředu, takže jsme předem informovali naše americké spojence,“ poznamenal Kmoníček.
Ten podle svých slov nic takového za svoji diplomatickou kariéru nezažil. „Ale není to zas tak situace úplně nová, protože když se podíváme do historie české diplomacie, v té chvíli ještě československé, tak podobný akt se v podstatě konal v úplně opačném gardu v roce 1950, kdy tehdejší socialistická československá vláda se dostala do sporu právě s USA, což znamenalo, že tenkrát ze 60 zaměstnanců amerického zastupitelského úřadu jich muselo 40 opustit tehdejší socialistické Československo,“ vzpomněl Kmoníček.
Knížecí rady z Washingtonu - jak to sám Kmoníček nazval - dávat ohledně postupu vlády nechtěl. „Každá naše reakce by měla být uměřená tomu, jakým způsobem byla reakce ruská a vždycky bychom měli mít v konci na mysli, čeho chceme dosáhnout. A zcela jistě nechceme dosáhnout toho, aby se nikdo nebavil s nikým,“ sdělil.
Své pak Kmoníček řekl i k postupu prezidenta Miloše Zemana, jenž se k celé otázce vyjádří až za týden. „V Americe v této chvíli na to mohu říct jediné. Jedním z diskutovaných témat je, že v prvních takřka 100 dnech administrativy prezidenta Bidena se nepodařilo uspořádat příliš mnoho jeho tiskových konferencí a je za to kritizován místními novináři,“ řekl obšírně Kmoníček. Ze svého pohledu prezidenta celkem chápe. „Že se rozhodne hovořit ve chvíli, když bude zcela jasné, co se stalo, jak se stalo, kdo co věděl, kdy to věděl, kdy to okomentoval, jak to hraje domácím politickým způsobem, jaká je reakce Evropské unie, jaká je reakce Spojených států. To jsou věci, které v této chvíli probíhají víceméně v reálném čase,“ dodal.
Fotogalerie: - Výbušné Vrbětice
Hrozí ve vztazích mezi Kremlem a Západem nová studená válka? „Tak potenciálně by i mohla, ale americká ani ruská strana na ni v téhle chvíli nemají ani ideový, ani ekonomický zájem. Z americké strany jasně vidíme, a prezident Biden o tom hovořil, zájem na deeskalaci vzájemných vztahů. Výsledkem toho bylo také to, že role sankcí, která je takovým hlavním iritantem mezi oběma stranami, byla prezidentem Bidenem prezidentu Putinovi vysvětlena tak, že si vědomě vybral tu nejlehčí verzi sankcí, kterou v této chvíli ze svých vlastních domácích důvodů na ruskou stranu mohl uvést,“ sdělil Kmoníček. Sankce jsou pak podle něj politický nástroj komunikace. „Největší sankce, které kdy Ruská federace v posledních letech někdy dostala, byly ihned po okupaci Krymu,“ dodal. „Americká strana má jednoznačně v současné době zájem deeskalovat, a mluvit s ruskou stranou,“ míní Kmoníček.
A hovořilo se i o možném střetu na Ukrajině. „To je nebezpečí, které se samozřejmě nedá úplně vyloučit, protože z rusko-strategického pohledu, jak my ho tady čteme, je pro ně zajímavé udělat si ještě nějaký jiný koridor směrem na okupovaný Krym. Z druhé strany – právě proto je důležité, aby k nějaké jasné dohodě formou summitu Biden–Putin došlo v několika příštích měsících, tak, aby bylo ruské straně jasné, že v této řekněme politicko-strategické hře musí Rusové slyšet, že jejich ztráty z takové podobné operace budou prostě vyšší než zisky,“ poznamenal Kmoníček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: vef
