Proč se Babiš bojí? Po debatě s Fialou hrůza ze všech stran

Stejně jako u jiných předvolebních duelů, i na CNN Primě News nebyla nouze o překvapení. Debata začala Fialovou demagogií, kterou ale moderátorka připustila jako legitimní podobu předvolební kampaně. Třemi rudými portréty Babiše, Konečné a Okamury – mantrou panických obav koalice SPOLU o tom, že Babiš znamená cestu na Východ a… fialová SPOLU jde snad na Západ? Ale na jaký Západ?

Do Berlína, jehož Senát sídlí v Rudé radnici (Rotes Rathaus) a „nečekaně“ jej ovládla rudá Levice či celé SRN, kde AfD ovládla spolkové země východu? Ta SRN, kde AfD skončila s 20,8 procenta hlasů celkově druhá, před sociální demokracií s 16 %, je Západ? Nebo je Západem Merzova koalice?

Do Bruselu, který se není schopen shodnout na ničem a jehož předsedkyně čelí už bůhvíkolikátému pokusu o odvolání? Je Západem EU se svými plány na zelenou reformu, které postrádají racionalitu a před kterou varují kapitáni evropského průmyslu? EU, která vyhrožuje Rusku, i když není schopna vyslat na ukrajinskou frontu ani deset tisíc vojáků, protože je nemá, nemá na ně peníze a už postrádá i střelivo pro podporu ukrajinské armády?

Nebo jsou Západem USA, které vyměnily senilního prezidenta Bidena s automatem na podepisování listin za nepředvídatelného histrióna Trumpa, který úspěšně rozvrací globalizovaný zahraniční obchod v celém světě svými vyděračskými cly, aby zabránil státnímu bankrotu?

Od profesora politologie bych očekával střízlivější úvahu, než plytké heslo „Jde o Česko“, nálepkování opozice za nedemokratickou, proruskou, rudou a jánemvímjakouještě. Považuji za naprostý faul, deklasující Fialu jako politologa, když si není schopen uvědomit, v čem spočívá demokratičnost či nedemokratičnost politické strany. Podala vláda návrh Volebnímu senátu Nejvyššího správního soudu na zákaz hnutí ANO, SPD či STAČILO! pro nedemokratičnost? Rozhodl soud? Pokud ne, tak je názor opozice stejně legitimní, jako názor Fialovy ODS. Pokud je strana zvolena ve férových tajných volbách k volbám oprávněnými občany, je to demokratický proces, i kdyby se Fialovi zvolení politici nelíbili. Orbán či Fico jsou stejně demokratickými politiky, jako Fiala nebo Babiš. Hájí zájmy své země, peněženky svých občanů. Zejména proti vměšování ze zahraničí do jejího suverénního rozhodování. O množství uznávaných pohlaví, o zahraniční politice, migrační politice či energetické politice. Fialovi chybí respekt před demokratickými procesy. Chybí mu respekt před výsledky vůle lidí. Zastrašuje, hloubí příkopy mezi voliči, i když ví, že důvěra občanů v činy této vlády poklesla na historicky nejnižší úroveň, jakou kdy česká vláda měla. I Klausova vláda byla oblíbenější. Opozici jde také o Česko.

Babišovo „billboardové hodnocení“ Fialy jako „nejhoršího premiéra na světě“ bylo ostré, ale o něco pravdivější. Při hodnocení vlády Petra Fialy z června 2025 podíl nespokojených lidí výrazně převažuje, a to u všech zkoumaných oblastí. Neříkám já, ale výzkum CVVM. S programem Fialovy vlády a s její činností bylo rozhodně spokojeno 3 % respondentů a rozhodně nespokojeno 33 %, s komunikací s veřejností rozhodně spokojeno 1 % a rozhodně nespokojeno 39 %, s lidmi, kteří vládu tvoří rozhodně spokojeno 1 % a rozhodně nespokojeno 38 % a s osobou předsedy vlády rozhodně spokojeno 4 % a rozhodně nespokojeno 44 %. To je vizitka vlády. Obžaloba. Hlas lidu, hlas boží.

Babiš tohoto průzkumu ale nedokázal využít, nejspíš mu ho ani neřekli. Místo toho prohlašoval, že usiluje o většinovou vládu ANO. Bez koaličních partnerů. Naiva. Jako kdyby neznal poslední průzkumy veřejného mínění, které mu 51 % určitě nepřisuzují. Jakoby se styděl za to, kdyby přiznal, že jako středová a jednoznačně nejsilnější strana na politické scéně vyčká, jak dopadnou volby a o možné koalici bude jednat s pravicí i levicí podle toho, co mu která strana nabídne. Po volbách. Ne před volbami. Nic jiného stejně dělat nemůže. Politika je dialog o možných kompromisech. Babiš na vtíravou otázku moderátorky vyloučil koalici s pětikoalicí včetně Pirátů, řekl, že se STAČILO! a SPD nemá nic společného a s komunisty vládnout nebude. To je hloupé vymezení se, protože si nedokázal v tu chvíli spočítat v hlavě, že něco z toho bude muset vzít zpět, pokud nebude chtít zůstat v trucovité opozici.

Během procesu sestavování vlády se může ODS rozpadnout a část poslanců se může Babišovi nabídnout. Stejně tak se může změnit názor jiných stran, které teď táhnou spolu.

Neprozřetelná byla i Babišova rétorická figura, že nepřipustí referendum o tom či onom (o EU a o NATO). Tak pan bývalý předseda vlády je tak slabý demokrat, nepřipustí přímou vůli většiny občanů, kterou mají už léta zapsanou v ústavě, jen ještě nebyl přijat prováděcí předpis? Bojí se vůle občanů? Když vláda žádala občany o souhlas se vstupem do EU, neváhala se zaštítit jednorázovým referendem. Ale EU, do které jsme vstupovali, byla jiná EU. Nevyhrožovala. Diskutovala. Dohadovala se. A dohodla se. Zákon o obecném referendu může být klidně nastaven tak, že aby bylo platné, musí hlasovat minimálně stejné množství občanů, kteří přišli k posledním sněmovním volbám… A pak je mandát většiny v takovém hlasování odpovídající mandátu většiny ve sněmovně. Jinou podobou referenda v případě pohrdání občany může být hromadný nesouhlas, projevený třeba jako kyjevský Majdan.

Další demagogie Fialy se týkala jeho vychloubání, že jeho vláda provedla „potřebné reformy“: důchodů, energetiky, bezpečnosti. Bolestivé, odvážné, ale prý nutné. Proboha, vždyť důchodová reforma bude znamenat déle pracovat a méně z důchodu dostat… Opakuji, co jsem řekl v komentáři superdebaty s Havlíčkem: Tento stát neumí investovat peníze občana na jeho stáří a spravovat je tak odpovědně, aby výnos byl alespoň o několik procent vyšší, než inflace.

Kde jsou vždy výnosné státní podniky? Mohou to být vodárny, mohou to být elektrárny, mohou to být jiné firmy se zaručeným výnosem. Nejsou. U ČEZ jsme prodali kontrolní balík Američanům a jeho výkup bude stát 200 miliard nejméně. Máme jediný funkční státní podnik – Budějovický Budvar. Česká pošta se potácí na pokraji bankrotu. Vojenský opravárenský podnik neprodukuje nijak závratné zisky. MERO a ČEPRO by měly být vysoce výnosné, vlastnící a provozující ropovody Družba a IKL a sklady pohonných hmot na českém území i v Německu. Jsou? Fialo, kde ty prachy jsou?

Nedivme se, když na důchodovém účtu nejsou peníze. Islámské banky či Putinův Fond národního blahobytu jsou na tom lépe. Umějí s penězi podnikat. Nejen spekulovat o vyšších poplatcích a menším úroku jako Česká spořitelna.

Odmítnutí ruské ropy a plynu je hloupost. Ano, vybudování alternativ je správný krok k tvrdému jednání o cenách. Ale Česko nelicituje s Ruskem, Tureckem, státy Zálivu a USA o co nejnižších cenách, Česko se zbavilo alternativy a stalo se závislé na zdrojích, které jsou ovládány politicky, ne ekonomicky. Stejně tak je hlupáctví předprodávat si elektřinu přes lipskou burzu, jestliže jsme energeticky soběstační. Fialova „reforma“ energetiky je nesena krátkodobou protiruskou ideologií, ne ekonomickými důvody a snahou maximalizovat zisk do státní pokladny.

Ještě horší jsou investice Fialovy vlády do bezpečnosti. Výroční zpráva NKÚ z loňska i Výroční zpráva NKÚ z letoška hovoří jasněji, než já. V době zhoršující se bezpečnostní situace ve světě není Česká republika dostatečně připravena na krize a mimořádné události. Tečka. Už za rok 2022 konstatoval NKÚ, že ČR tíží deficit státního rozpočtu a rostoucí tempo zadlužování, stát ale často veřejnými prostředky plýtvá. Jen tyto tři výroční právy NKÚ jsou obžalobou Fialovy vlády.

Psal jsem to už v komentáři k Superdebatě na ČT. Nejzavilejší pacifisty máme na Ministerstvu obrany. Naprosto dokonale sabotují schopnost země se bránit. Zaplatili jsme horentní zálohy za letouny F-35, které dostaneme bůhví kdy a v bůhví jaké kvalitě. Za letouny, které jsou poruchové, provozně nesmírně drahé a plné elektroniky, jejíž kód neovládáme a ovládat nebudeme. Stali jsme se závislí na předražených raketách k těmto letounům, na drahém servisu. Pohrdli jsme levnějšími variantami v podobě prodloužení pronájmu Gripenů, když jsme na ně dvacet let vybaveni a máme i trenažér. I když máme Vojenský opravárenský podnik, vzdali jsme se obrněnců sovětské konstrukce a pořídili jsme těžké německé Leopardy, které neumíme opravovat. Mostovky a silnice v Česku nejsou na tak těžké tanky připraveny, naprostá většina je v dezolátním stavu. Peníze na opravy se dosud nenašly. Obrněné transportéry neumějí plavat a nedá se z nich střílet ručními zbraněmi do boků a vzad. Nakoupili jsme SUV, ovšem v civilní verzi. Pontonové mosty a další ženijní technika je zrezivělá a za hranicí životnosti. Armáda nemá bojové drony, nemá ani konstrukční kancelář a výrobní podnik s dostatečnou kapacitou na jejich výrobu. Stát nedisponuje funkční protiraketovou, protivzdušnou a protidronovou obranou. Nemáme radary, nemáme dostatečné množství raket ani mikrovlnných zbraní. Nemáme kulomety, které by drony sestřelovaly, ani jejich obsluhu. Hrajeme si na člena NATO jen na papíře. Úvahy o 2 %, 3 % či 5 % HDP na obranu se vedou také jen na papíře. Nikdo neví, kde těch 400 miliard v případě 5 % HDP vzít. Už 160 miliard v případě 2 % je problém, protože se musejí vzít z rozpočtu těm, kteří se umějí nejhůř bránit a neumějí lobbovat. Máme suverénně největší počet generálů, ale chybí nám desetitisíce vojáků v aktivní službě a stovky tisíc záložníků, kteří umějí vzít do ruky samopal. Mladá generace nikdy neležela v bahně zákopu, neumí střílet a je drasticky pacifistická. Zhýčkaná a přecitlivělá. Z pohledu na krev se jim dělá špatně. Strefit se do zajíce na poli je pro ně problém, hraničící s mučením. I nečinnost v branné výchově mládeže je výsledek „reforem“ Fialovy vlády.

Stále posloucháme žvásty o ruském nebezpečí v kavárnách a přitom nás má děsit naprostá neschopnost čelit jakýmkoliv ozbrojeným formacím, které by táhly na Západ po rozpadu ukrajinské armády a útěku vojáků z fronty. Česká veřejnost se v naprosté většině (89 %) shoduje, že suverenitu státu je třeba „bránit za každou cenu“. I přesto skoro dvě třetiny (63 %) respondentů pochybují o schopnosti České republiky ubránit se, „pokud by k něčemu došlo“. Nevypovídá tento výzkum CVVM o něčem?

Prezident Pavel řeší „střet zájmů“ Andreje Babiše z vlastnictví Agrofertu a moderátorka na něj tlačí, zda požádá o vydání k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Kauze, která se táhne bezvýsledně už osmnáct let. To je vizitka resortu vnitra a resortu spravedlnosti Fialovy vlády. Spolu s neschopností řešit bitcoinovou kauzu. Spolu s neschopností vyřešit zločinné spolčení koaličních partnerů v kauze Dozimetr. A když se Babiš brání s poukazem na politickou vykonstruovanost kauzy, moderátorka řekne: „Já tu debatu raději posunu…“

Prima se vytasí s průměrnou mzdou 49 402 Kč v podnikatelské sféře, ale už se nikdo nezeptá, jaký je medián mezd a jaké jsou platy ve státní správě. Jaké platy jsou ve zdravotnictví – ne lékařů či nedejbože zubařů, ale sester a zdravotnického personálu. Za osmihodinovou pracovní dobu, ne včetně povinných přesčasů. U řidičů sanitek. U uklízeček, kuchařek v nemocnicích. Jaké jsou platy učitelů základních škol. Jaké jsou platy terénních sociálních pracovníků a pečovatelek o vaše rodiče.

Jak je možné, že nikdo nezdůraznil, že růst mezd a kumulovaná inflace bez adekvátního růstu úroků v bance ožebračily každého spořivého vkladatele? Že babičkám sebral třetinu kupní síly celoživotních úspor?

To vše je obžalobou čtyř let Fialovy vlády.

Přestřelka Babiše a Fialy na téma „kdo za to může“ v případě nesmyslných emisních povolenek EU ETS2 nebyla vedena ze strany moderátorky korektně. Pokud by byla řečena pravda, jeden nebo druhý politik by musel být obviněn ze lži, která bude každou českou domácnost stát desítky tisíc ročně. Nejen v přímých platbách, ale ve výsledku ve zdražení všeho zboží spotřebního koše.

Aktuální unijní legislativa předpokládá, že pokud průměrná cena emisní povolenky překročí 45 EUR/t CO₂ ve stálých cenách roku 2020, budou do oběhu s určitým zpožděním uvolněny další povolenky, aby se zamezilo nadměrnému růstu ceny. Povolenky nebudou nakupovat jednotlivé domácnosti a podniky, ale velcí dodavatelé paliv, kteří je následně promítnou do svých cen vůči spotřebitelům a odběratelům. V případě, že by cena povolenky byla v roce 2027 na limitní úrovni, tedy 57 EUR/t CO₂, domácí spotřebitelské ceny by se skrze zdražení plynu, pohonných hmot a uhlí mohly zvýšit o 0,9 procentního bodu. S tímto odhadem je však spojena velká nejistota. Vedle toho panují další nejistoty související s obchodní a cenovou strategií dodavatelů paliv. V ČR zatím neexistuje právní rámec, který by upravoval, jak dodavatelé paliv budou obchodovat s povolenkami a jak je zahrnou do svých koncových cen. Dodavatelé plynu tak například v poslední době omezují uzavírání smluv s fixní cenou na období delší než dva roky, případně do smluv vkládají doložky zohledňující budoucí ceny povolenek. To nekonstatuji já, ale analýza České národní banky. Povolenka ETS2 může zdražit za dva roky devítinásobně, píše studie ekonomického ústavu Akademie věd IDEA CERGE EI, kterou zveřejnil Český rozhlas.

Že tato varování nevyděsily Fialovy ministry, je s podivem a opět je to obžalobou vlády. Protože vláda měla od samého začátku tvrdě útočit na Evropskou komisi. Zablokovat jednání na Evropské radě o jiných otázkách, kde se předpokládá jednomyslnost do doby, než se tento problém vyřeší. Zablokovat rozpočet EU. Zablokovat jakékoliv rozhodnutí o pomoci EU Ukrajině. Nicméně Babišova zmatená reakce ve studiu „Já mám ty mobily na evropské politiky“, hraničila s demencí.

Jsou dvě věci, kterých se občané podle televize Prima obávají nejvíc. Válka na Ukrajině a její výsledek (34 %), migrace (16 %). Změny klimatu se obává pouze 3 % lidí. Připusťme to. Rámcově to odpovídá i jiným průzkumům. Více než tři čtvrtiny dotázaných (76 %) ve výzkumu CVVM uvedly, že pociťují nějaké obavy. Jde nejčastěji o obavy z války – obava z války obecně, válečného konfliktu v Evropě, třetí světové války a podobně: 38 % respondentů ji uvedlo na prvním místě. Jako reálnou bezpečnostní hrozbu vnímají dotázání především Rusko (63 % ze všech uvedených odpovědí). Na dalších místech byly USA (20 %), Čína (19 %). Na druhém místě to byly obavy z nedostatku financí, inflace, chudoby či ztráty zaměstnání (7 %), na třetím místě pak obavy o vlastní zdraví, strach z nemoci, obavy o zdraví blízkých (6 %), obojí jsou obavy spojené s individuální situací a s každodenním životem.

Podrobnější výzkum říká, že sedm z deseti občanů považuje situaci na Ukrajině za hrozbu pro mír ve světě (74 %) a evropskou bezpečnost (71 %), asi dvě třetiny ji mají za hrozbu pro bezpečnost České republiky (66 %). Téměř polovina občanů (47 %) souhlasila s kroky Fialovy vlády na podporu Ukrajiny, třetina (31 %) s nimi nesouhlasí. Téměř tři čtvrtiny (71 %) občanů ovšem odmítají posílání vojáků na Ukrajinu za účelem boje.

Téměř dvě pětiny (39 %) respondentů jsou dle výzkumu CVVM s členstvím České republiky v NATO „rozhodně spokojeny“ a další rovněž téměř dvě pětiny (37 %) občanů jsou „spíše spokojeny“. Přibližně sedmina (13 %) dotázaných uvedla, že je se skutečností, že je Česká republika členem NATO, nespokojena. Za těchto okolností bych se nebál uvažovat o referendu o jakékoliv otázce…

Premiéru Fialovi nechyběla v celé diskusi rétorická i pedagogická převaha a asertivita. Formuloval věty spisovným jazykem, byl rychlý, sledoval odpovědi a bystře na ně reagoval. Argumentoval tak, že byl problém dokázat nepravdu. Útočil na Babiše. Byl rozhodně připraven lépe, než on. Jen demagogické tvrzení, že ho zastavují jeho voliči a tvrdí, že jsou rádi, že mají menší důchod, jen když se děti budou mít lépe, vyvolávalo úsměv.

Andrej Babiš může být a snad i je charismatický politik. Není ale dobrý rétor. Chybí mu rychlé myšlení a pregnantní formulace v takovémto duelu, jakého jsme byli svědky. Plytkost ve věcné diskusi už dávno není vtipná. Mít na někoho mobil není podstatné. Podstatné je, aby vám ten mobil někdo zvedl i uprostřed noci. Plácání jsme na obrazovce zažili dost. Rozhodný člověk se pozná podle toho, že jeho mluva je jasně strukturovaná. Má podmět, předmět i přísudek. Na konci věty tečku, pokud není tázací. Odpovídá na otázku.

Ti, kteří jsou s Fialou spokojeni a nevadí jim obří státní dluh a darované bitcoiny, zvolí znovu koalici SPOLU. Najdou v ní ODS, KDU-ČSL i TOP 09. Nebo, pokud nevadí ani koks v konečníku, ani Dozimetr, zvolí jejich koaličního partnera STAN.

Ti, pro které je Fiala málo pravicový, budou volit „Klausovy vnoučata“, Motoristy. Při případném povolebním rozpadu SPOLU z nich může být pravicově obrodný kádr skalního jádra ODS. Pokud se bojíte zeptat, tak Margaret Thatcherová je mrtvá a Milton Friedman také.

Dle mého názoru ti, kteří odmítají Fialovu vládu, jsou už také rozhodnuti. Tato debata je nezviklala a nezviklá. Dle svého názoru bude většina volit „manažerský střed“ v podobě ANO, bez ohledu na rétorická škobrtnutí Andreje Babiše. U Babiše víte, co volíte. Zkušenost s jeho vládou je ještě v živé paměti. I když je předseda Čechoslovák, není blbec. I když polyká polovinu věty, jeho vláda neudělala sekeru 1 200 miliard, ale konsolidovala státní finance a zavedla EET. I poctivost obchodníků se musela prokazovat. Od Babiše nečekejte toleranci k placení daní v daňových rájích. A od ANO nečekejte revoluci, ale pouze evoluci.

Rozhořčeně nespokojení zvolí kandidátku SPD, jehož někteří politici jsou konzervativně levicoví (Foldyna, europoslanec David, oba ze Zemanovy ČSSD) , někteří středopraví (místopředseda Fiala), ale někteří až bláznivě pravicoví (Šichtařová) či dokonce „svobodní“. Což z téhle kandidátky činí názorově nečitelný slepenec pod jednou hlavičkou.

Ti, jejichž srdce bije nalevo, budou volit konzervativní levici STAČILO!, kterou se tentokrát rozhodl volit Miloš Zeman. Zde najdete evangelíky s vidlemi, sociální demokraty, národní socialisty i komunisty.

Vyznavači koloběžek, elektromobilů a cyklostezek v Praze zvolí určitě liberální či anarchokapitalistické Piráty s příměsí Zelených a aktivistů různých neziskovek a na druhé straně libertariánů. Problém je, že s takto nazelenalými Piráty počítá i stávající koalice jako s koaličními partnery. Znovu. Prý na ministerstvo informatiky. Ale čert jim věř.