V únoru vypukla revoluce v Kyjevě a v březnu ruská vojska obsadila Krym, řada západních analytiků hovořila o tom, že prezident Ruské federace Vladimir Putin uplatnil tzv. hybridní válku, které se bude muset přizpůsobit i NATO, pokud bude chtít v nějaké příští krizi obstát. Dva odborníci ve zmíněném článku ale vykreslují situaci poněkud jinak. To, co se na Západě nazývá hybridní válkou, je odvislé podle Kippa a McDermotta od řady okolností, které si není možné objednat v dalších potenciálních střetech.
Ukrajinské okolnosti se jen těžko podaří zopakovat
„Mezi ně patří přítomnost základny Černomořské flotily na Krymu, ze které mohly vyrazit síly na celý poloostrov a zároveň mohly tvořit základ pro přísun dalších jednotek a techniky. Druhým faktorem byla vysoká připravenost vojenských sil v jižním Rusku v souvislosti s konáním zimní olympiády v Soči. A konečně třetím faktorem bylo rusky mluvící a potenciálně přátelské místní obyvatelstvo," upozorňují autoři.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp