V únoru vypukla revoluce v Kyjevě a v březnu ruská vojska obsadila Krym, řada západních analytiků hovořila o tom, že prezident Ruské federace Vladimir Putin uplatnil tzv. hybridní válku, které se bude muset přizpůsobit i NATO, pokud bude chtít v nějaké příští krizi obstát. Dva odborníci ve zmíněném článku ale vykreslují situaci poněkud jinak. To, co se na Západě nazývá hybridní válkou, je odvislé podle Kippa a McDermotta od řady okolností, které si není možné objednat v dalších potenciálních střetech.
Ukrajinské okolnosti se jen těžko podaří zopakovat
„Mezi ně patří přítomnost základny Černomořské flotily na Krymu, ze které mohly vyrazit síly na celý poloostrov a zároveň mohly tvořit základ pro přísun dalších jednotek a techniky. Druhým faktorem byla vysoká připravenost vojenských sil v jižním Rusku v souvislosti s konáním zimní olympiády v Soči. A konečně třetím faktorem bylo rusky mluvící a potenciálně přátelské místní obyvatelstvo," upozorňují autoři.
Ruský prezident Vladimir Putin vyhodnotil ukrajinský Majdan jako bezpečnostní riziko pro Rusko, jako další barevnou revoluci financovanou Západem, na kterou je třeba reagovat. To, že Západ s tímto výkladem nesouhlasí, neodradilo Putina od zákroku, který vnímá jako obranu vlastní země. Správně si navíc vyhodnotil, že v Kyjevě vládne chaos a ukrajinské politické elity nezakročí, mimo jiné i proto, že ukrajinská armáda byla velmi slabá. Podle autorů není proto příliš pravděpodobné, že by ruský prezident odsouhlasil útok na nějakou další evropskou zemi, která navíc bude členem NATO. Nebude totiž možné počítat s příznivými okolnostmi, které Rusku napomohly na Ukrajině.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: mp
