Hned zpočátku se diskutovalo o rouškách a o tom, zda byla chyba zrušit povinnost je nosit přes léto. Špičák roušky označil za svého druhu restriktivní opatření. „Lidé s rouškami se chovají jinak než lidé bez roušek. Já jsem byl včera po týdnu na Chodově a bylo tam dramaticky méně lidí, protože musí zkrátka nosit roušky. Nechodí lidé do obchodu, to je prostě ekonomika.“ Že povinnost nosit roušky nebyla prodloužena přes prázdniny by chybou nenazval.
Žaloudík byl svým ironickým způsobem ostřejší: „Pro ty věřící, kteří kladou nějakou korelaci mezi roušku a výskyt viru v populaci, tak pro ty to mohla být chyba.“ Rýpl si do ministra Zaorálka, který to za chybu prohlásil, že ve zdravotnictví to vidí „trošku jinak“. Co se týče druhé vlny, dle senátora hlavně přichází druhá vlna strašení. Ale od jara se situace liší v tom, že nyní místo nemocnosti a strachu z úmrtí jde už o to, kolik lidí je pozitivních. Žaloudík vyzval, aby lidé viděli věci pozitivně, protože kdo je na covid pozitivní teď, ten má přírodou zařízeno očkování ještě před příchodem vakcín.
Poznamenal, že nemoc má za sebou už i hlavní statistik Dušek nebo hlavní hygienička Rážová a že by očekával, že už budou provedeny testy, kolik procent populace se s virem setkalo. Odhadl, že by se s virem mohlo setkat už 5 % nebo 10 % populace. „Všímejte si, když se hodně testuje, tak je víc, když se netestuje, tak je míň, kdo často chodí na houby, najde houby, kdo nechodí na houby, nenajde houby. My se trošku protestováváme k mezinárodnímu průšvihu, protože není nikde stanoveno, kolik těch testů má stát ve zdravé populaci dělat, aby to bylo srovnatelné,“ pravil. Dodal, že u tohoto viru je spousta dalších důležitějších otázek, takže už mu přijde úsměvné, že se s ním pořád někdo baví o rouškách, které jsou jen vládním opatřením.
Fotogalerie: - Uvolňování protikoronavirových opatření
Julius Špičák pak co se týče roušek dodal, že na začátku Světová zdravotnická organizace prohlašovala roušky za neúčinné, teprve později změnila stanovisko. A pokud jde o bavlněné roušky, tak ty možná žádnou funkci neplnily. „Ty roušky jsou zkrátka, mimo jiné, určitá symbolika. Když všichni nosí roušky, tak je to symbolika zdviženého prstu, pozor, je tady stav, který musíme brát vážně.“
„A znovu. Ony nechrání vás před infekcí, ale takzvaně chrání vás před vaší infekcí. Když ji nemáte, tak nemáte co předat, pochopitelně,“ připomenul poslanec ANO. „Ono to kromě té zcela konkrétní a poněkud pochybné funkce tedy má nepochybně symbolickou roli, podobně jako salutování na vojně,“ vysvětloval.
Moderátorka namítla, že jsou zde konkrétní data o tom, jak roušky chrání. Ale Špičák namítl, že jedna věc jsou laboratorní pokusy v kontrolovaných podmínkách a druhá je celopopulační studie. A upozornil na ještě jednu „pozoruhodnost“, totiž že Česko má velice málo vlastních dat, například o komorbiditách a rizikových faktorech. Je to podle něj způsobeno tím, jak je financována věda, že nemůže reagovat na tak dynamický proces, jako je epidemie. „Já jsem požádal pana ministra, aby si na to vytvořil speciální instrument, doufám, že se tak stane,“ uvedl vládní poslanec.
Fotogalerie: - Koronavirová siesta
„My máme třeba dnes data o infekci u jednotlivých zaměstnaneckých skupin. My musíme hledat rizikové faktory, protože naše opatření musí směřovat proti rizikovým faktorům, musí být tedy selektivní. Zaměstnanecké skupiny. Teď by mě zajímalo, protože je tam nějaký počet infikovaných, kolik těch infikovaných v těch zam. skupinách, např. lékaři/sestry, sociální pracovníci, učitelé, kolik jich zemřelo z těch infikovaných. Možná že zjistíme, že nezemřel vůbec nikdo. Což svědčí o tom, že samotná přirozená aktivita člověka je největším ochranným faktorem. Například,“ zdůraznil Špičák a dodal, že právě toto je nutné vědět, protože opatření do budoucna nemohou být celoplošná, ale efektivně selektivní.
Když moderátorka na Žaloudíka vytáhla citát Andreje Babiše, jak je důležité nosit roušky, senátor prohlásil „Amen“ a dodal, že když je to nařízení vlády, tak tak postupujme, aby „stát nezvlčil“. Ale upozornil na nelogické části nařízení, jako např. povinnost nosit je v restauracích a hospodách, kde je stejně všichni při konzumaci odkládají.
Moderátorka se pak Žaloudíka ptala, jak zastavit nárůst pozitivních případů, případně jaká opatření by se mu zdála smysluplná, na což se jí dostalo lakonické odpovědi: „Vy chcete zastavit nárůst pozitivit? Tak přestaňte testovat a nebudete mít pozitivní.“ Senátor se ptal, co je zadáním, zda je to mít co nejvíc testů a co nejvíce pozitivních nebo zda je to nemít nemocné a mrtvé. Moderátorka se ho zeptala, jak by tedy bránil šíření viru v populaci. „V této oblasti se nic neděje ani dít nebude, pokud ta populace bude s tím virem sžitá a imunizovaná, buď to udělá příroda sama nebo se sem dostanou ty vakcíny za 99 korun, jak říkal prof. Prymula.“
Prof.MUDr. Jan Žaloudík, CSc.
Žaloudík pak po dlouhém dotazování popustil uzdu a prohlásil: „Kdybychom se chovali jako loni touhle dobou, tak by se v té populaci nic nového oproti jaru nestalo.“ Ale hned se korigoval: „Ale prosím vás, toto je špatná věta, kterou jsem teď řekl, a nechci za ní stát, protože bych tím nějakým způsobem zpochybňoval opatření vlády. Takže znovu, 3R. Roušky, ruce mýt a rozestupy.“
Špičák byl ohledně roušek loajální k premiérovi, nicméně dodal, že by se měly nosit roušky funkční. Následně definoval tři odlišná rizika, která je třeba znát. Tedy kdo se virem infikuje, kdo bude mít těžký průběh a kdo zemře. Dodal, že ještě neviděl epidemiologickou analýzu toho, kde se většina nakažených nakazila. „Já vždycky čtu jenom výsledek, domov důchodců, sto nakažených, Techtle mechtle, protože pili z jednoho kýble jedním brčkem, což je samozřejmě nesmysl, tím se to nerozšířilo, rozšířilo se to tím, že tam někdo kejchal. Mně prostě chybí vědecky zpracovaná epidemiologická analýza,“ postěžoval si poslanec.
O slovo se přihlásil Žaloudík, kterého pro změnu zajímalo složení testovaných, jejichž počet se den ode dne mění. „To přijdou jen tak z ulice nebo jsou nějak indikovaní? Složení těch testovaných. Někdo přichází, protože měl příznaky, někdo přichází jenom tak, někdo přichází, protože to po něm někdo chce. My ty vzorky vlastně vůbec nevíme,“ konstatoval s tím, že tato data asi Ladislav Dušek nemá, ale mají je testovací laboratoře.
Fotogalerie: - Koronavirová děkovačka na ČVUT
Špičák přidal další problém s analýzou. A to, že se liší mortalita na milion obyvatel mezi zeměmi. „Nejvyšší je v Belgii, 800, u nás 40. Je otázka, jestli mají obě země přijímat stejná opatření. Protože ten rozdíl je prostě neuvěřitelný a je nevysvětlitelný. Neumíme ho vysvětlit. Někde u Berlína směrem do Saska začíná pásmo vlídného covidu, do kterého my naštěstí tedy patříme a do kterého patří i všechny okolní země, Slovensko, ale i Albánie, a nebudeme si asi dělat iluze o albánském zdravotnictví.“ Dle Špičáka však pro tyto země na západ od Berlína platí něco velice podobného, totiž vysoká křivka mortality, která ovšem výrazně klesla. Což podle něho připomíná chování španělské chřipky v roce 1918 a mělo by se to analyzovat.
Senátor Žaloudík se zaměřil na něco jiného, totiž že selhává sbírání informací o nemocech jiných než covid, protože zdravotní pracovníci nestíhají. „Nestíhají proč? Protože trasují pozitivní případy. Když budete mít dvojnásobek laboratoří, dvojnásobek testů, budete trasovat postupně polovinu obyvatelstva. Trošičku se budeme muset dostat na tu rovinu, že nám umírají lidé. 99 %, zbytkový prostor, 99 % úmrtí je na jiné věci než covid.“
prof. MUDr. Julius Špičák, CSc.
Moderátorka se dotázala, zda by trasování covid pozitivních nemělo být co nejkompletnější, ale Žaloudík podotkl, že trasovat ve Vlčnově nebo Větrném Jeníkově je hračka, ale v Praze, i přes použití mobilů, moc úspěšné nebude. A Praha je nejpostiženější. Dodal, že koneckonců i proto se zavádí sebetrasování. „Ale proboha, neupínejme se k tomu, ke covidímu bohu, vždyť máme tisíc jiných starostí a ta kapacita může kleknout z jiných důvodů,“ vyzval.
I Špičák souhlasil, že se covidu věnuje neadekvátní pozornost. Budoucnost je podle něho nepředvídatelná, ale moderátorka podotkla, že některé scénáře jsou pravděpodobnější než jiné. „Tak teď je pravděpodobné, že skutečně ta mortalita bude klesat, takže my se nemusíme připravovat na katastrofu,“ zakončil místopředseda sněmovního zdravotního výboru Julius Špičák.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: kas
