Rozsudek pootevírá státu dveře k levnějšímu výběru mýta

20.06.2019 10:21

Zbytečný strach ministra dopravy Kremlíka. Když soud zruší mýtný tendr, mýto se vybírat nepřestane. Takový rozsudek naopak podle webu Česká justice paradoxně pootevře státu dveře k levnějšímu výběru mýta, než nabízí současný vítěz…

Rozsudek pootevírá státu dveře k levnějšímu výběru mýta
Foto: Hans Štembera
Popisek: Dálnice D1 na Chodově

Na vytvoření společné pracovní skupiny, která bude řešit rizika spojená s rozšířením mýta na silnice první třídy, se včera dohodl se zástupci krajů a obcí ministr dopravy Vladimír Kremlík (ANO). Zavedení nulové sazby na některé úseky, které krajům slíbil bývalý ministr Dan Ťok, by podle Kremlíka mohlo ohrozit spuštění nového mýtného systému. „V současné době je mýtný tendr stále zpochybňován. Mým cílem je nedávat k tomu žádné záminky, aby od prosince mohl být zahájen bezproblémový výběr mýtného,“ řekl Kremlík. Nesmí prý vzniknout situace, kdy by se mýto přestalo vybírat úplně. 

Ale máme se toho opravdu bát, není to jen zbytečné strašení a těžkopádná snaha nepovedené výběrové řízení dovést za každou cenu až do konce? Lze ještě nějak opravdu zachránit zpackané výběrové řízení, že nový ministr dopravy ruší, to, co jim ten předešlí slíbil? 

Moderátor a ředitel televize Barrandov Jaromír Soukup se k tomu v pořadu Moje zprávy vyjádřil jednoznačně: „Když se tendr zruší, bude chtít po státu zaplatit za zbytečně vynaložené náklady Kellnerova firma SkyToll. Když se ‚vítěz‘ potvrdí, má u soudů slušně nabito rakouský Kapsch a stát bude zase platit jim.“ 

Zajimavý názor na varování, že by se mýto při zrušení celého tendru mohlo přestat vybírat, a stát by tak přišel o deset miliard, má server Česká justice. Podle něj by se naopak v případě zrušení výběrového řízení státu významně ulevilo. Zrušení tendru, který od začátku provází různé pochybnosti, nejasnosti a rozpory, a převedení výběru mýta na stát, by totiž minimálně 180 milionů korun ročně a téměř 2 miliardy za deset let ušetřilo. Stát může ušetřit na nákladech spojených s výběrem mýta, pokud by se jako dobrý hospodář vrátil k provozování svého vlastního mýtného systému a zakomponoval do něj zmírněné technické požadavky z loňského výběrového řízení. Toto ekonomicky logické řešení se nabízí jako alternativa kontraktu mezi Ministerstvem dopravy a konsorciem společností CzechToll/SkyToll, na níž je majetkově zainteresován i nejbohatší Čech Petr Kellner. Smlouva s touto firmou na 10,75 miliard korun byla uzavřena za mimořádně podezřelých a nyní soudem zpochybněných okolností, myslí si v nejnovějším článku redaktoři České justice.

Krajský soud v Brně bude už v červenci rozhodovat o druhé žalobě na zákonnost smlouvy na výběr mýta, uzavřené mezi Ministerstvem dopravy a konsorciem SkyToll/CzechToll. Podle Českou justicí oslovených právníků, kteří prostudovali odůvodnění předchozího rozsudku ohledně postupu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v této kauze, je vysoce pravděpodobné, že soud shledá smlouvu jako nezákonnou.

Soud by pak mohl závazně nařídit předsedovi ÚOHS Petrovi Rafajovi zrušení smlouvy mezi Ministerstvem dopravy a Kellnerovou skupinou, a to od samého počátku. Stát by poté musel řešit, jak vybírat mýto od příštího roku. Paradoxně by se mohl podle České justice octnout v lepší situaci, než je dnes. Stát vlastní a ovládá plně funkční mýtný systém, do nějž investoval miliardové prostředky a jehož současná hodnota se stále pohybuje v řádech miliard korun. Požadavky na jeho rozšíření o silnice první třídy se ukázaly jako spíše účelový požadavek byznysových skupin v pozadí tendru. Stát ani kraje dnes zpoplatnění silnic první třídy, jak je dostatečně známo, nechtějí, a v požadavcích výběrového řízení bylo tudíž zcela zbytečně. Pokud ovšem neměl hned od začátku zcela záměrně znevýhodnit jednoho z uchazečů o veřejnou zakázku. 

Kdyby došlo k zákazu plnění ze smlouvy se společností Czech Toll/Sky Toll, stát může podle České justice více než 10 let dále využívat mýtný systém, který mu říká „pane“. Podle vyjádření současného provozovatele, společnosti Kapsch, dokonce za výrazně výhodnějších ekonomických podmínek, než přineslo problematické a pochybnostmi opředené řízení, vedoucí k uzavření smlouvy za téměř 11 miliard s CzechTollem a SkyTollem. „Jen pouhým zohledněním výrazně zlehčených technických podmínek obsažených v loňském tendru by došlo k zlevnění minimálně na 8,9 miliard korun. Za 10 let je to okamžitá úspora na provozu o téměř dvě miliardy vzhledem k současným nákladům i nabídce firem SkyToll/CzechToll,“ řekl České justici generální ředitel Kapsche Karel Feix. Podle Kapsche České republice v případě využití stávajícího mýtného systému nehrozí ani na minutu výpadek příjmů ze zpoplatnění kamionové dopravy na českých komunikacích. I podle oslovených právníků je situace naprosto odlišná než v minulosti. Tím, že stát vlastní plně funkční mýto, nemůže se ve svých dalších krocích vymlouvat na časovou tíseň nebo hrozící ztráty velkého rozsahu z případného nevýběru mýta.

Postup ÚOHS a Ministerstva dopravy, vedoucí k uzavření smlouvy s CzechTollem a SkyTollem soud nepovažuje za souhru nešťastných náhod.

„Na to by podle zdejšího soudu stěží mohlo být nahlíženo jako na pouhou procesní neopatrnost žalovaného či souhru pro žalobce ‚nešťastných procesních náhod‘. Ať už byly okolnosti uzavření smlouvy na předmět veřejné zakázky dne 20. 9. 2018 jakékoliv, postoj v tomto smyslu, že výlučně v důsledku procesních okolností provázejících přezkum tohoto zadávacího řízení měl žalobce ‚prostě smůlu‘, zdejší soud nemůže pokládat za korektní aplikaci práva,“ uvádí se v prvním rozsudku z poloviny května. Posiluje se tak podezření, že k uzavření smlouvy došlo s úmyslem vyřadit jednoho z uchazečů ze hry a jinému naopak pomoci.

Mezi vlivnými českými politiky a byznysmeny se hovořilo o tom, že k zásadnímu obratu v rozhodování o mýtném tendru ve prospěch konsorcia CzechToll/SkyToll došlo po schůzce nejbohatšího Čecha Petra Kellnera s prezidentem republiky Milošem Zemanem loni v červenci. Skupina PPF i Hrad to rezolutně odmítají. „Schůzky pana Petra Kellnera ze zásady nekomentujeme. V tomto případě můžu udělat výjimku: žádná schůzka pana Petra Kellnera s prezidentem Milošem Zemanem se v červenci 2018 neuskutečnila,“ uvedla pro Českou justici mluvčí PPF Jitka Tkadlecová. Podobně reagoval i mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček: „Nic takového nemohu potvrdit.“ Otázku, zda spolu prezident s podnikatelem o mýtu hovořili v nějakém jiném termínu, však ponechali bez odpovědi. Na druhé straně to byl právě prezident Miloš Zeman, který zpoplatnění silnic nižších tříd od začátku ostře kritizoval.

Stejný názor, že zrušení celého tendru na operátora českého mýta by pro stát nemělo znamenat žádné významnější problémy, si myslí také dopravní expert a člen prezidia Sdružení pro dopravní telematiku docent Zdeněk Lokaj. 

„V České republice jsme se dostali do zvláštní situace, kdy měníme systém, který je v majetku státu a není ještě na hranici své životnosti, za technologicky zcela odlišný systém a ten starý necháme ve skladu,“ říká Zdeněk Lokaj. Myslí si, že by bylo ekonomicky výhodnější, kdyby stát místo technologicky neutrálního tendru na nový mýtný systém, ve kterém vybral odlišnou technologii, než v současné době provozuje, spíše vysoutěžil nového technického provozovatele na současný mikrovlnný systém, který by se o provoz systému staral, případně si provoz systému zajistil vlastními silami, což je současný trend v mnoha evropských zemích. V případě satelitní technologie nemá stát navíc podle něj pod kontrolou část lokalizace, tj. využívání systému GPS pro určení polohy vozidla, na základě které je identifikována mýtná povinnost a její výše. 

Dá se říci, která technologie pro výběr mýta je modernější a technologicky perspektivnější? Zda mikrovlnná či satelitní? Jaké jsou výhody a nevýhody obou technologií? Ptali se redaktoři České justice Zdeňka Lokaje.

Každá technologie, využívaná k výkonovému zpoplatnění dopravní infrastruktury, má podle něj své výhody i nevýhody. Mikrovlnná technologie vyžaduje vybudování fixní infrastruktury na zpoplatněné komunikaci, tj. výstavbu a provoz mýtných portálů na každém zpoplatněném úseku a zajištění konektivity těchto portálů s centrálním systémem. Na druhou stranu mikrovlnný systém využívá velmi jednoduché a levné palubní jednotky, které jsou napájeny z baterií s životností několika let a nevyžadují stálý zdroj napájení. Prakticky veškerá inteligence tohoto systému je tak v technologii, která je umístěna na dopravní infrastruktuře a rovněž v centrálních systémech.

Satelitní technologie nevyžaduje vybudování rozsáhlé infrastruktury na zpoplatněné komunikaci, neboť pro určení mýtné povinnosti a její výše se využívá určení polohy pomocí satelitního lokalizačního systému (v evropských systémech se využívá systém GPS), což vyžaduje vyšší složitost palubních jednotek umístěných ve vozidlech, tj. i vyšší pořizovací cenu, rovněž zajištění permanentního zdroje napájení, neboť určování polohy je energeticky poměrně náročné a klade také vyšší nároky na zajištění konektivity jednotek prostřednictvím veřejné mobilní sítě. Je nutné podotknout, že i satelitní systém vyžaduje výstavbu mýtných portálů, na kterých bude nainstalována technologie pro kontrolu plnění mýtné povinnosti, tzv. enforcement (obecně se mluví o potřebě cca třetiny mýtných portálů oproti mikrovlnné technologii). Prakticky veškerá inteligence tohoto systému je tak v technologii v palubních jednotkách a rovněž v centrálních systémech.

Do budoucna se však dá očekávat, že budou tyto dvě technologie splývat v hybridní řešení, a to zejména s ohledem na již vybudované mýtné systémy v Evropě a budování evropské mýtné služby (tzv. EETS), která má v Evropě podporovat interoperabilitu, aby řidiči zpoplatněných vozidel nemuseli mít na čelním skle několik palubních jednotek pro každou evropskou zemi zvlášť.

„A když se podívám ještě dále do budoucna, dá se očekávat, že ve vozidlech budou již z výroby instalovány univerzální palubní jednotky, které budou poskytovat mimo mýtné služby (a podporovat obě technologie), také navigaci, V2X komunikaci, systém eCall a další,“ říká Zdeněk Lokaj.

 „V České republice jsme se dostali do zvláštní situace, kdy měníme systém, který je v majetku státu a není ještě na hranici své životnosti, za technologicky zcela odlišný systém a ten starý necháme ve skladu. Dalo by se to zjednodušit tak, že si stát nakoupil vlaky, kterými více než deset let vozil lidi, přičemž servisní partner mu poskytoval strojvedoucí a zajišťoval kompletní provoz, ale teď vysoutěžil nového dodavatele, který pro něj bude zajišťovat přepravu lidí, ovšem díky soutěži, jejíž podmínky byly stanoveny bez ohledu na to, zda bude používat jeho vlaky anebo bude lidi vozit autobusem. Takže v konečném důsledku stát musí nakoupit nové autobusy, protože mu vítězný dodavatel dodá řidiče autobusu a automechaniky, ale vlaky, které by ještě několik let vozily lidi, zůstanou v depu,“ popisuje současnou situaci pro Českou justici Zdeněk Lokaj.

Určitou nevýhodou satelitní technologie je podle České justice skutečnost, že ne všechna data mýta má stát pod kontrolou. Pokud stát provozuje mikrovlnnou technologii, dá se říci, že má plně pod kontrolou kompletní infrastrukturu, resp. provoz některých částí infrastruktury mu zajišťují smluvní partneři (např. zajištění konektivity na mýtné portály od telekomunikačních operátorů). V případě satelitní technologie nemá stát pod kontrolou část lokalizace, tj. využívání systému GPS pro určení polohy vozidla, na základě které je identifikována mýtná povinnost a její výše. Tato služba je ze své podstaty negarantovaná, proto se riziku případných výpadků nebo nedostatečné přesnosti lokalizace může vystavovat spíše provozovatel satelitního mýtného systému, který má zpravidla smluvně zakotvenou garanci úspěšnosti výběru (v ČR je tato hranice stanovena na 95 %). Do budoucna, s příchodem evropského lokalizačního systému Galileo, bude možné riziko selhání nebo vypnutí systémů GPS diverzifikovat mezi dva mocensky a technicky vzájemně nezávislé satelitní lokalizační systémy.

V Evropě se využívá mikrovlnná technologie DSRC 5,8 GHz ve většině zemí, kde se mýto na dálnicích vybírá (Rakousko, Polsko, Francie, Itálie, Slovinsko a další), zatímco satelitní technologie GNSS/CN se využívá v Německu a na Slovensku. Ve Švýcarsku je implementován mýtný systém, využívající data z tachografu v kombinaci s polohovou informaci ze systému GPS.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: pas

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Když vypnuli Šmardu, zaznělo v ČT něco nečekaného. Šlo o Zemana

12:11 Když vypnuli Šmardu, zaznělo v ČT něco nečekaného. Šlo o Zemana

Po překvapivém oznámení Michala Šmardy, že na funkci ministra netrvá, následovala v ČT debata trochu…