Senátor Václav Hampl nedávno zaštítil diskusi Asociace pro mezinárodní otázky o Evropské unii a jejich východních sousedech. Podle Polreicha nebylo úplně v pořádku to, jak bylo na konferenci prezentováno Rusko.
„Rusko zásadním způsobem destabilizuje evropskou bezpečnostní architekturu...
Ruská agrese na Ukrajině, dezinformační kampaň a hackerské útoky...
Rusko hrozbou národním zájmům...
Vyvolávání či přiživování vnitrospolečenských a vnitropolitických tenzí...
Zakládání loutkových organizací...
Skrytá i otevřená podpora extremistických entit...
Narušování vnitřní soudružnosti a akceschopnosti NATO a EU...
Subverse česko-polských vztahů...
Dezinformace vytvářející virtuální hrozby války s Ruskem...
Rusko cíleně pracuje na vytváření hostilního prostředí v Evropě...
Nabourává současný mezinárodní řád...
Rusko považujeme za agresora...
Rusko se chová agresivně na Krymu stejně jako na východní Ukrajině a jeho agrese pokračuje...
Rusko nadále okupuje část území Gruzie,“ cituje Polreich z materiálů AMO
Delegáti z Ukrajiny se přihlásili k fašistickým vlajkám
Takovéto výlevy by se podle někdejšího komunistického rozvědčíka, který byl v roce 1969 zbaven funkce, daly srovnat s komunistickou propagandou před rokem 1989. Polreich má za to, že se jedná o ničím nepodložené nenávistné útoky proti Rusku. Hlupáctví této propagandistické vlny je prý dobře vidět i na tom, jak je vykreslován prezident Miloš Zeman. Česká hlava státu je považována za velkého šiřitele ruské propagandy v České republice. Přitom delegáti z Ukrajiny se na konferenci přihlásili ke skupině obdivovatelů těch Ukrajinců, kteří na straně Hitlera bojovali proti Sovětskému svazu.
„Probíhala konference, v angličtině, a tak jednotliví vybraní zahraniční účastníci se snažili dodržovat linii dle materiálů AMO, hlavně útoky přímo na prezidenta Putina. Delegáti z Ukrajiny, a bylo jich tam několik, překvapivě také drželi basu a využili příležitosti, že ten den ráno české deníky referovaly o mohutných demonstracích v Kyjevě (na podporu Saakašviliho), kde byly jen rudo-černé vlajky (a bylo jich moře) a na dotaz, co to znamená, odpověděli: ‚To jsou naše vlajky.‘ Takže pozvaní delegáti reprezentovali nelegální vládu, ani tu současnou „po puči“, ale v podstatě fašistické vlajky, pod kterými se statečně bojovalo ve II. světové válce po boku Hitlera. To zažila dnešní Praha,“ doplnil Polreich v textu pro server Vaše věc.cz
Celé vyjádření Miroslava Polreicha naleznete zde.
Mnohem víc se podle někdejšího zpravodajce mluvívá o údajné ruské agresivní politice, aniž by se bralo v potaz, jak se ruské impérium v průběhu let zmenšovalo. Car předal v 19. století Halič Rakousku-Uhersku coby odměnu za spolupráci v boji proti Napoleonovi. Aljašku prodali Rusové skoro zadarmo Spojeným státům a Finové mohou Rusům děkovat za svou samostatnost. Kdyby Finsko zůstávalo pod zprávou Švédska, pravděpodobně by samostatnost nemělo. Tak to alespoň vidí Polreich, který ruské impérium vykreslil v pozitivních barvách – zvlášť, když si to srovnáme s tím, jak v minulosti postupovaly západní koloniální mocnosti.
„Možná, že není od věci si zavzpomínat, jak se rozpadaly imperiální državy západních „demokracií, které zajišťují naši stabilitu“. Indie neodcházela jen způsobem Ghándího. Byly desetitisíce mrtvých. Vietnam, raději netřeba uvádět počty mrtvých a dobu trvání osvobozující války. Ty jdou do milionů a skoro desetiletí. Nezapomeňme ani na sedmiletou válku v alžírském Atlasu s potoky krve. Spíše by to vypadalo na slovanskou ‚holubičí duši‘ než na imperiální choutky s ‚myšlením na světovládu‘, jak nám je nyní stále předkládáno na podobných konferencích,“ podotkl Polreich.
Pár slov přidal také k situaci na Krymu, v Gruzii a na Ukrajině. Polreich se s prezidentem Milošem Zemanem shoduje v tom, že Krym byl vždy ruský. Historicky tomu tak bylo. To až sovětští komunisté přičlenili Krym k Ukrajině. Součástí Ukrajiny byl Krym jen krátký čas, z historického hlediska. Podobné je to prý s Gruzií, která s Ruskem svedla boj o Jižní Osetii. Jižní Osetii po dlouhé roky spravovalo carské Rusko a sami Osetinci se nikdy netajili separatistickými snahami vůči Gruzii.
Ing. Miloš Zeman
„Až ve dvacátých letech Gruzínec Stalin (kterého známe z vlastní zkušenosti a historie) rozhodl o připojení Osetie ke Gruzii. Stálo to tisíce životů Osetinců. V devadesátých letech podobně násilným způsobem Osetinci vyhnali gruzínskou administrativu a prohlásili se na Tbilisi nezávislými. Ten stav trval do roku 2008, kdy NATO přijalo usnesení, že umožní vstup Ukrajiny a Gruzie do NATO. To přimělo dnes populárního pána v Kyjevě pod rudočernými fašistickými prapory, aby tehdy jako představitel Gruzie zahájil vojenské operace. Bojím se napsat, že k tomu byl neocons-spojenci na západě přiveden v zájmu narušení rusko-americké nutné spolupráce, i když jejich dnešní jednání tomu napovídá, ale na druhé straně nikdo po této zkušenosti o přijetí Ukrajiny a Gruzie do NATO již dále neuvažuje,“ doplnil Polreich.
Pokud jde o Ukrajinu, na té podle rozvědčíka zuří občanská válka. Nejde o agresi Ruska. Polreich také připomíná, že Rusko a Ukrajina mají kulturně a historicky mnoho a mnoho společného. Situaci na Ukrajině je i proto třeba řešit mírovou cestou.
To se však může podařit jen tehdy, když nebudeme naslouchat podobným propagandistickým řečem, jaké zazněly na konferenci v Praze.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
_635330511473257143.JPG&id=21652)
