Pátrání právního experta Trikolory Zdeňka Koudelky začalo na úřadu vlády. Kabinet Petra Fialy totiž na svém zasedání 25. února přijal usnesení, ve kterém vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva České republiky směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. „Seznam webů postižených cenzurou vládní usnesení však neobsahuje a už vůbec neobsahuje informaci o tom, jakými články prý podpořily ruský útok. Úřad vlády další informace neposlal, což lze vysvětlit tím, že lže a zatajuje, informace nemá, protože cenzuru vláda nechtěla a jde o výmysl CZ.NIC, nebo cenzuru vláda či její někteří představitelé chtěli ústně v neveřejných utajených jednáních s CZ.NIC, takže informace nejsou zachyceny písemně,“ popsal průběh pátrání Zdeněk Koudelka.
Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.
Dalším místem, kde se Koudelka snažil získat relevantní informace, bylo sdružení CZ.NIC, které mu však nesdělilo nic. „To hodnotím jako netransparentní jednání cenzora vycházející ze zneužití monopolního postavení na trhu k internetové doméně cz. Prostě využívají faktickou moc, kterou mají, a na dotazy občanů kašlou. Vnímám to jako poučení, že kdo nechce být okraden o ústavní právo na svobodu slova, nebude doménu .cz využívat. Svoboda slova a sdružení CZ.NIC jsou rozdílné pojmy,“ kritizoval postoj spolku Zdeněk Koudelka, podle kterého je to zároveň výzva, zda nezrealizovat moravskou zeměpisnou doménu nejvyššího řádu, jako má například Katalánsko .cat, jejíž správce by respektoval svobodu slova, a ne tajemná doporučení pražské vlády.
Vede si Petr Fiala ve funkci premiéra dobře?Anketa
V následujícím období, tedy mezi lety 1969 až 1989, byla cenzura sice zrušena, ale vládnoucí moc ji nahradila autocenzurou. „Tedy státní vnější zásah nahrazoval vnitřní dohled vedoucích redaktorů a sami redaktoři věděli, co mohou otisknout a co ne, protože by z toho měli problémy. Ovšem občas se díky odvaze redaktorů i náhodě, zvláště ke konci totality, povedlo zveřejnit text kritizující vládu. Takovým byl i článek Miloše Zemana Prognostika a přestavba v Technickém magazínu v srpnu 1989 a jeho následný rozhovor pro Hospodářský zápisník Československé televize,“ připomněl praxi v nedávno minulé historii Koudelka, podle kterého je tak zřejmé, že současná cenzura vychází z německého typu cenzury.
„Zakázány totiž byly celé weby s rozličnými texty. Cenzoři se nenamáhají označit, který článek je závadný. O nějakém zdůvodnění, proč je konkrétní text závadný, nemůže být ani řeč. Na webu Protiproud bylo publikováno mnoho článků nemající se zahraniční politikou nic společného. Například články Michala Semína či Radomíra Malého o katolické věrouce a svatých nebo články o přírodním léčitelství či články o protiprávních covidistických opatřeních vlády a o jejich rušení Nejvyšším správním soudem. To vše cenzura vypnutím webu jako celku zakázala. Byly tam i vtipné koláže, které si dělaly srandu z vlády či dalších politiků. I to cenzura zakázala, už je závadné jako za Husáka vysmívat se držitelům moci,“ upozornil na řadu paradoxů Zdeněk Koudelka.
Předseda vlády Petr Fiala v souvislosti s vypnutím webů mluvil o odvážném rozhodnutí. Naopak Zdeněk Koudelka jej považuje za zbabělé. „Kdyby byl Fiala statečný, řekne, kdo jmenovitě rozhodl o seznamu oněch osm webů na straně státu, kdo za stát jednal se sdružením CZ.NIC, kdo za stát určil, co je důvodem pro cenzurní zásah, a kdo za vládu stanovil, že již nebude dodržovat ústavní zákaz cenzury. Má-li vláda cenzuru zakázanou, nemůže ji ani doporučovat či si ji u soukromého subjektu objednat. Je to, jako kdyby vláda reagovala na zákaz trestu smrti tím, že si objedná u nějaké společnosti VRAŽDY s.r.o. smrt člověka,“ domnívá se ústavní právník, podle kterého je vypnutí webů jejich pomyslná smrt. „Je to snaha usmrtit vládě nepohodlné myšlenky. Myšlenky, které nejsou trestné, protože jinak by autory chtěla vláda trestně stíhat, ale stíhat je nemůže, tak se myšlenky snaží zabít cenzorským zásahem. Podstatou cenzury nikdy nebyla ochrana pravdy, ale moci,“ upozornil Koudelka.
Zvládne Petr Fiala krizi cen energií a pohonných hmot?Anketa
„Je svoboda slova a politických názorů, ale jen v rámci povoleného hřiště. Tehdy to diktovaly strany Národní fronty, které svorně zakázaly agrárníky a jiné konkurenty. Nyní to diktuje – ale kdo vlastně? Když se k tomu nehlásí ani konkrétní člen vlády, ani Ministerstvo vnitra a přitom se CZ.NIC na vládu a její složky odkazuje. Pokud někdo hlásá názory v rámci omezené svobody, kterou vláda toleruje, psát může. Pokud jde mimo vládou dovolené hřiště, snaží se jej umlčet způsobem, který není upraven zákonem. Namísto odvážného postavení se premiéra a vlády za vládní rozhodnutí, nastupuje zbabělé mlžení. Svoboda 90. let 20. století je pryč. Putujeme k únoru 1948, anebo se pokusíme situaci zvrátit a obnovit plnou a ne okrájenou demokracii a svobodu slova?“ uzavřel Koudelka.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.