Současná cenzura vychází z cenzury používané nacistickým Německem, tvrdí Koudelka

17.03.2022 16:00

Známý a respektovaný ústavní právník Zdeněk Koudelka se pustil do náročného pátrání. Chtěl totiž zjistit, kdo konkrétně rozhodl o tom, že bylo před několika týdny umlčeno osm webových stránek, jejichž obsah byl označen za proruský a z důvodu probíhající války na Ukrajině tedy závadný. Jeho pátrání však ve všech směrech naráželo na zavřené dveře a velké mlčení. Podle Koudelky je to tedy jasný důkaz o tom, že cenzuru dnes neprovádějí lidé s vysokým intelektem.

Současná cenzura vychází z cenzury používané nacistickým Německem, tvrdí Koudelka
Foto: Archiv PL
Popisek: Zdeněk Koudelka

Pátrání právního experta Trikolory Zdeňka Koudelky začalo na úřadu vlády. Kabinet Petra Fialy totiž na svém zasedání 25. února přijal usnesení, ve kterém vyzývá všechny relevantní subjekty k přijetí potřebných opatření vedoucích k zamezení šíření nepravdivých a zavádějících informací v kybernetickém prostoru, které slouží k manipulování obyvatelstva České republiky směrem k ospravedlnění a schvalování aktuální ruské vojenské agrese vůči Ukrajině. „Seznam webů postižených cenzurou vládní usnesení však neobsahuje a už vůbec neobsahuje informaci o tom, jakými články prý podpořily ruský útok. Úřad vlády další informace neposlal, což lze vysvětlit tím, že lže a zatajuje, informace nemá, protože cenzuru vláda nechtěla a jde o výmysl CZ.NIC, nebo cenzuru vláda či její někteří představitelé chtěli ústně v neveřejných utajených jednáních s CZ.NIC, takže informace nejsou zachyceny písemně,“ popsal průběh pátrání Zdeněk Koudelka.

Dalším místem, kde se Koudelka snažil získat relevantní informace, bylo sdružení CZ.NIC, které mu však nesdělilo nic. „To hodnotím jako netransparentní jednání cenzora vycházející ze zneužití monopolního postavení na trhu k internetové doméně cz. Prostě využívají faktickou moc, kterou mají, a na dotazy občanů kašlou. Vnímám to jako poučení, že kdo nechce být okraden o ústavní právo na svobodu slova, nebude doménu .cz využívat. Svoboda slova a sdružení CZ.NIC jsou rozdílné pojmy,“ kritizoval postoj spolku Zdeněk Koudelka, podle kterého je to zároveň výzva, zda nezrealizovat moravskou zeměpisnou doménu nejvyššího řádu, jako má například Katalánsko .cat, jejíž správce by respektoval svobodu slova, a ne tajemná doporučení pražské vlády.

Anketa

Vede si Petr Fiala ve funkci premiéra dobře?

4%
95%
hlasovalo: 69687 lidí
„Na území Čech a Moravy máme zkušenost s rakouským a německým typem cenzury. Rakouský typ vznikl za habsburské monarchie a udržel se za první i druhé Československé republiky až do německé okupace 1939. Podstatou bylo, že o cenzuře rozhodoval pověřený a známý úředník. Podstatou cenzury byl konkrétní text, například článek v novinách. Pokud byl článek cenzurován, ostatní texty mohly být publikovány s tím, že místo cenzurovaného článku bylo prázdné místo. Tím se lidé dověděli, že zasáhla státní cenzura. Nacistické Německo po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava zavedlo jiný typ, který nazývám německý a jenž v zásadě převzalo i totalitní Československo v letech 1948 až 1968. Cenzura již nebyla zaměřena na snadno identifikovatelnou viditelnou cenzuru konkrétních textů, zakázány byly celé noviny, knihy či divadelní hry. I v případě, že cenzor zasáhl proti povoleným novinám, nesměl být jeho zásah zveřejněn. Tedy zakázaný text musel být nahrazen jiným textem. Nesmělo být bílé místo, aby lidé nepoznali cenzorský zásah,“ připomněl historické souvislosti Zdeněk Koudelka.

V následujícím období, tedy mezi lety 1969 až 1989, byla cenzura sice zrušena, ale vládnoucí moc ji nahradila autocenzurou. „Tedy státní vnější zásah nahrazoval vnitřní dohled vedoucích redaktorů a sami redaktoři věděli, co mohou otisknout a co ne, protože by z toho měli problémy. Ovšem občas se díky odvaze redaktorů i náhodě, zvláště ke konci totality, povedlo zveřejnit text kritizující vládu. Takovým byl i článek Miloše Zemana Prognostika a přestavba v Technickém magazínu v srpnu 1989 a jeho následný rozhovor pro Hospodářský zápisník Československé televize,“ připomněl praxi v nedávno minulé historii Koudelka, podle kterého je tak zřejmé, že současná cenzura vychází z německého typu cenzury.

„Zakázány totiž byly celé weby s rozličnými texty. Cenzoři se nenamáhají označit, který článek je závadný. O nějakém zdůvodnění, proč je konkrétní text závadný, nemůže být ani řeč. Na webu Protiproud bylo publikováno mnoho článků nemající se zahraniční politikou nic společného. Například články Michala Semína či Radomíra Malého o katolické věrouce a svatých nebo články o přírodním léčitelství či články o protiprávních covidistických opatřeních vlády a o jejich rušení Nejvyšším správním soudem. To vše cenzura vypnutím webu jako celku zakázala. Byly tam i vtipné koláže, které si dělaly srandu z vlády či dalších politiků. I to cenzura zakázala, už je závadné jako za Husáka vysmívat se držitelům moci,“ upozornil na řadu paradoxů Zdeněk Koudelka.

Předseda vlády Petr Fiala v souvislosti s vypnutím webů mluvil o odvážném rozhodnutí. Naopak Zdeněk Koudelka jej považuje za zbabělé. „Kdyby byl Fiala statečný, řekne, kdo jmenovitě rozhodl o seznamu oněch osm webů na straně státu, kdo za stát jednal se sdružením CZ.NIC, kdo za stát určil, co je důvodem pro cenzurní zásah, a kdo za vládu stanovil, že již nebude dodržovat ústavní zákaz cenzury. Má-li vláda cenzuru zakázanou, nemůže ji ani doporučovat či si ji u soukromého subjektu objednat. Je to, jako kdyby vláda reagovala na zákaz trestu smrti tím, že si objedná u nějaké společnosti VRAŽDY s.r.o. smrt člověka,“ domnívá se ústavní právník, podle kterého je vypnutí webů jejich pomyslná smrt. „Je to snaha usmrtit vládě nepohodlné myšlenky. Myšlenky, které nejsou trestné, protože jinak by autory chtěla vláda trestně stíhat, ale stíhat je nemůže, tak se myšlenky snaží zabít cenzorským zásahem. Podstatou cenzury nikdy nebyla ochrana pravdy, ale moci,“ upozornil Koudelka.

Anketa

Zvládne Petr Fiala krizi cen energií a pohonných hmot?

hlasovalo: 70725 lidí
„V dobách rakouské cenzury, kdy cenzor se pod cenzorský zásah musel podepsat a obhájit jej v následné kritice i vůči svým nadřízeným, vyžadovala cenzorská práce člověka disponujícího intelektem a znalostmi. Nedostatek intelektu u současných cenzorů může být důvodem, proč nejsou schopni a ochotni určit konkrétní texty, které jim vadí, a plošně vypínají celé weby. Skutečnost, že facebook cenzuroval fotku Winstona Churchilla se samopalem a že Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám Ministerstva vnitra bojuje proti středoevropské identitě – viz jeho výplod Středoevropská identita jako součást protizápadního narativu na kvazi-mediální scéně – mne utvrzují v tom, že cenzuru dnes provádějí hloupí lidé. Vždyť i současný premiér Petr Fiala vyšel z okruhu revue Proglas a časopisu Střední Evropa, které se ke střední Evropě hlásily. Kdypak si cenzoři došlápnou na něj?“ ptá se Koudelka, podle které se tak vrací doba omezené demokracie z let 1945 až 1948.

„Je svoboda slova a politických názorů, ale jen v rámci povoleného hřiště. Tehdy to diktovaly strany Národní fronty, které svorně zakázaly agrárníky a jiné konkurenty. Nyní to diktuje – ale kdo vlastně? Když se k tomu nehlásí ani konkrétní člen vlády, ani Ministerstvo vnitra a přitom se CZ.NIC na vládu a její složky odkazuje. Pokud někdo hlásá názory v rámci omezené svobody, kterou vláda toleruje, psát může. Pokud jde mimo vládou dovolené hřiště, snaží se jej umlčet způsobem, který není upraven zákonem. Namísto odvážného postavení se premiéra a vlády za vládní rozhodnutí, nastupuje zbabělé mlžení. Svoboda 90. let 20. století je pryč. Putujeme k únoru 1948, anebo se pokusíme situaci zvrátit a obnovit plnou a ne okrájenou demokracii a svobodu slova?“ uzavřel Koudelka.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Karel Výborný

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

Důchodová reforma

Tvrdíte, o důchodové reformě jednáte i s laickou veřejností. Jak? Kde? Jsem si ničeho takového nevšiml. A myslíte, že má smysl schvalovat něco, na čem se aspoň z větší části neshodnete s opozicí? K čemu reforma, kterou jiná vláda zase zruší, což už se stalo? Nebylo třeba chybou, že jste s opozicí ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Další problém v Německu. Málo peněz zdravotnicím. Tak si to nenechaly líbit

13:31 Další problém v Německu. Málo peněz zdravotnicím. Tak si to nenechaly líbit

Sociální situace je v Německu čím dál více napjatější. Protesty se začínají objevovat už i v malých …