Jste pro zbudování základny NATO na českém území?Anketa
Před tím, aby se na Ukrajinu posílaly různé druhy zastaralé techniky, varuje analytik a spolupracovník think tanku RUSI (Royal United Services Institute for Defence and Security Studies) Jack Watling. Podle Watlinga špičky ukrajinské armády odhalily své slabiny v případném boji s Ruskem spojencům už před lety, ale potřebná vojenská pomoc byla i přes to omezená. A když invaze začala, tak nebyla poskytována vůbec, protože na Západě převládal názor, že není čas Ukrajince na novou techniku zaučit.
Dle Watlinga chtějí ukrajinské pozemní síly stále to samé už od roku 2019: protivzdušnou obranu středního dosahu, protitankové zbraně, radar pro koordinaci odvetného dělostřelectva, protiodstřelovačské systémy, systémy proti dronům a také základní vybavení pro mobilní síly. Protože, jak mu ukrajinští velitelé vysvětlili, chtěli mobilní obranu, která by zastavila ruské osy útoku, mohla udeřit na ruské dělostřelectvo z dálky a donutila ruské síly ke ztrátovému boji ve složitém terénu.
Nedostatek dodávek vojenského materiálu ovšem dle Watlinga stál Ukrajinu hodně. Rusové postupovali po několika osách a ukrajinské jednotky se nemohly přesunovat kvůli hrozbě ze vzduchu. Měly dostatek protitankových zbraní jen na zastavení jedné osy útoku a zvolily obranu Kyjeva. A protože neměly zbraně, kterými by mohly napadnout ruské dělostřelectvo, tak některá ukrajinská města skončila srovnaná se zemí. „Uspěly s obranou hlavního města, ale ztratily značné množství území na jihu a východě. Pokud chce Ukrajina zastavit další ofenzivu na Donbasu, musí své síly přeskupit pro dlouhý konflikt,“ říká analytik.
Fotogalerie: - Pochod dobré vůle
Dodává, že Ukrajině v průběhu války byly zasílány především ruční protitankové a protiletecké zbraně, zmiňuje i české tanky, ale nyní, když pád Kyjeva už není na stole, tak by spojenci Ukrajiny měli začít posílat zbraně, které vyžadují delší trénink a přípravu.
Watling varuje, že Ukrajince teď čekají tvrdé boje, protože ruské jednotky už znají ukrajinské schopnosti a nepotřebují zásobovat jednotky na několika liniích. Což znamená větší koncentraci dělostřelectva a vzdušné síly a další pokusy obklíčit ukrajinské jednotky na Donbasu útoky ze severu od Charkova a z jihu od Mariupolu. Ukrajinci se prý mohou udržet, ale bude je to něco stát. Také oni se mohou soustředit na jednu frontu, kde budou mít podobné množství jednotek jako Rusové, z nichž některé budou elitní.
Dle analytika se okolo oslav konce druhé světové války bude Rusko muset rozhodnout, zda je ve válce, nebo ne. Ukrajinci dle Watlinga nemají důvod přijmout příměří, které by znamenalo rozšíření ruského teritoria. Rusové do boje poslali většinu svých sil, a pokud chtějí vojáky vystřídat, budou muset povolat záložníky a brance z poslední vlny odvodů ponechat ve službě. Což by podle Watlinga znamenalo, že Moskva změní rétoriku a odloží další ofenzivu nejméně o dva měsíce, protože nové jednotky se budou muset vybavit a připravit.
V tu dobu budou i ukrajinské jednotky vyčerpané, míní analytik, a bude záležet na tom, zda Západ bude schopný proaktivně odradit Rusko od eskalace k letní ofenzivě, a pokud se tak nestane, tak alespoň zajistit připravenost ukrajinské armády na střet i mimo území Donbasu. A to bude vyžadovat výcvik na novém vybavení, přeskupení některých ukrajinských jednotek a také nahrazení ukrajinského vybavení. „Pokud spojenci Ukrajiny nezačnou tento proces hned, může se stát, že opět budou volit mezi tím, co Ukrajina potřebuje a co je schopná v dohledné době použít,“ varuje.
Jako jeden z příkladů uvádí ukrajinské letectvo, které bylo postupně vyčerpáno ruským letectvem a také protivzdušnou obranou. Pokud nedostanou nové stíhačky, bude Ukrajina čím dál zranitelnější vůči útokům v týlu. Ovšem dodat západní letouny by bylo velmi časově náročné nejen kvůli výcviku pilotů, ale také pozemního personálu, konstatuje analytik.
Další problém je vybavení. Většina západních letounů je vybavena věcmi, které podléhají utajení, a tyto odstranit zabere čas. To je dle Watlinga hlavní důvod, proč nelze Ukrajině jen tak poslat polské MiG-29, protože jsou na nich věci (komunikační aparáty a elektronika), které by neměly padnout do nepřátelských rukou. Nemluvě o tom, že se jedná o zastaralé modely a jsou také značně opotřebené.
Nicméně, celkem moderní letadla MiG-29 má Egypt, která by podle analytika klidně vyměnil kus za kus za americké F-16. Vzhledem k tomu, že tato letadla už Egypt používá, tak by se pro USA nejednalo o bezpečnostní hrozbu. Watling varuje, že se jedná o výměnu, která by vyžadovala značné diplomatické úsilí, a proto nebyla uskutečnitelná v prvním měsíci války. Ale nyní, když se Ukrajina ubránila, je naopak klíčová. Analytik ovšem podotýká, že MiG-29 nemá takový dolet, aby mohl bojovat o vzdušný prostor nad Donbasem. Ruskou protivzdušnou obranu by ovšem mohly potrápit drony Switchblade-600.
Fotogalerie: - Chebskem čili Egerlandem
Co Ukrajinci dle dotyčného také potřebují ke své protivzdušné obraně, jsou radary, v jejichž ničení prý bylo Rusko dost úspěšné. A zatímco ruční protiletadlové střely jsou hrozbou pro útočící ruské letectvo, jako mobilní obrana před letectvem u hranic s Ruskem tak efektivní nebudou. Navíc, pro podpůrnou techniku pro protiletadlovou obranu na Ukrajině není dostatek náhradních dílů, jinými slovy ukrajinská protiletadlová obrana není mobilní. Watling navrhuje Ukrajině poskytnout americko-norský protiletadlový systém National, který chrání například Bílý dům. To by prý umožnilo znovu obsadit města a vesnice u hranic s Ruskem a také útočit ze zálohy na ruské zásobování. Ukrajinské síly by se ovšem musely rychle přesouvat, aby je nezasáhlo ruské dělostřelectvo.
„Je zde riziko, že země NATO vytáhnou všechny své použité obrněnce a začnou je dodávat na Ukrajinu. To by vůbec nepomohlo, spíše naopak. Kdyby Ukrajina dostala širokou škálu vozů s rozdílnými požadavky na náhradní díly, vlastnostmi a úrovní opotřebení, byla by to logistická katastrofa. Zahltilo by to již tak zkoušenou logistiku ukrajinské armády. Navíc, řada z těchto modelů již není ve výrobě, což snižuje dostupnost náhradních dílů,“ varuje Watling s tím, že výcvik na takových zbraních by byl k ničemu. Místo toho by se spojenci měli soustředit na jeden typ zbraně, kterou budou dodávat v co největším množství a která se stále vyrábí. Která to bude, není tak důležité jako množství. Kromě toho Ukrajinci potřebují dělostřelectvo, tedy by měli dostat raketomety Grad a také munici pro 152milimetrové houfnice z přebytků z dob Sovětského svazu.
Jack Watling upozorňuje, výcvik na nových typech zbraní bude muset probíhat mimo Ukrajinu a bude nutné „vycvičit učitele“. Na ukrajinské straně pak bude potřeba skrývat, kudy zbraně do země proudí a kde je ukrajinské jednotky dostávají a přeskupují se. Jak toho dosáhnout je lepší říkat mimo veřejnost, dodává analytik. Spojenci by se prý měli smířit s tím, že nebudou vědět, jak toho Ukrajinci dosáhnou.
Na závěr Watling navrhuje, aby Ukrajina dostala protilodní střely, které by jí dovolily ohrožovat ruskou černomořskou flotilu. Ovšem existují obavy, že by Ukrajinci bez řádného určení cíle mohli potopit i lodě, které Rusům nepatří. Proto se diskutuje spíše o systémech kratšího dostřelu, které by sice neohrozily například dopravu do Sýrie, ale mohly by zkomplikovat blokádu Oděsy.
Na závěr autor říká, že pokud NATO promešká příležitost definovat bojiště v budoucnu, bude opět muset dodávat protitankové a protiletadlové střely a vyčerpá tak nebezpečně jejich zásoby, takže je na čase v otázce vyzbrojování Ukrajiny opět převzít iniciativu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
