Poté, co byl v létě odvolán starosta Puš jste byl v září zvolen novým starostou města. Koalice ČSD, ODS a TOP 09 se rozpadla ještě dříve. Co je podle Vás příčinou těchto neúspěchů, které vyvrcholily odvoláním starosty? A s jakou vizí jste nyní ve vedení města Vy? V čem byste se chtěl odlišit od Vašeho stranického předchůdce, který byl ve funkci deset let?
Jičínská radnice neprošla od roku 1990 tak dramatickými změnami jako v minulém roce. Napětí mezi členy zastupitelstva vyvrcholilo rozpadem koalice a odvoláním pana starosty Puše. Panu starostovi vyčítali někteří kolegové chyby, kterých se měla radnice dopustit především v předchozím volebním období a důležitou roli v té "radniční krizi" také hrály velmi špatné osobní vztahy. Já jsem byl zvolen starostou především proto, že se znepřátelené strany v zastupitelstvu nebyly schopny dohodnout na jiném kandidátovi, který by získal většinovou podporu. Za svůj velký úkol po zvolení jsem považoval otupení osobních sporů a prosazení rekonstrukce Jezuitské koleje v našem městě. Na tu jsme měli přislíbenou dotaci z evropských fondů ve výši 250 milionů. Projekt rekonstrukce nakonec zastupitelstvo nepodpořilo a spory jsou sice utlumeny, ale zcela nezanikly. Takže z tohoto pohledu jsem zatím moc úspěšný nebyl.
Necítím potřebu se cíleně odlišovat od svého předchůdce. Byl jsem v Jičíně dvě volební období starostou. Vím, co město potřebuje a chci svoji práci dělat dobře a o to se také snažím.
Vy osobně jste členem ODS, za kterou jste byl i zvolen. Většinu v radě ale stále drží současná koalice složená z Volby pro město, Sdružení pro Jičín, Top09 a Věcí veřejných. Jak se Vám v tomto složení jako starostovi pracuje? Nalézáte i přes rozdílnou politickou příslušnost v Radě podporu pro své záměry?
Nejsem členem ODS. Členství jsem ukončil ne proto, že bych se distancoval od ODS, ale kandiduji do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a jednou z podmínek volitelnosti do této funkce je to, že kandidát nesmí být členem politické strany, nebo politického hnutí.
Naše městská rada je sedmičlenná. Je v ní ještě jeden kolega z ODS. Je několik témat, kde se názorově rozcházíme, ale výrazně většinově rozhodujeme ve shodě. Snažíme se o dohodu. Jsme si vědomi toho, že otřesů v tomto volebním období již bylo víc než dost.
O tom, že je ODS v krizi si cvrlikají už i vrabci na střeše. Co je podle Vás příčinou tohoto úpadku strany a odlivu voličů? Domníváte se, že se straně podaří tento negativní trend zvrátit? Jak? Myslíte, že by ODS pomohlo nové vedení, po kterém mnozí volají? A koho byste v takovém případě do vedení preferoval vy osobně?
Postavení ODS slábne a mne to mrzí. Příčinu vidím mimo jiné v řadě nešťastných a zbytečných kroků, které udělala vláda. V mnoha případech to způsobili především naši koaliční partneři, ale ten negativní dopad je na celou vládu a především na pana premiéra a tím i na ODS. Obávám se, že se podpora ODS vrátí až po volbách do Poslanecké sněmovny. Pokud vyhrají socialisté s komunisty a zatím to tak vypadá, tak teprve tehdy lidé poznají, že vláda Petra Nečase nebyla zas tak úplně špatná, jak to dnes téměř každý s chutí tvrdí. Nejsem si jist, že případné nové vedení by současné trendy dokázalo výrazně změnit. Co považuji za důležité, je nutnost víc otevřít ODS schopným mladým lidem.
Mnozí vaši komunální a regionální kolegové si stěžují především na špatnou komunikaci vlády s regiony, přičemž ale právě komunální politici nejvíce pociťují zlobu obyvatel, která se na ně snáší v důsledku působení Nečasovy vlády. Sdílíte tento problém? A co je podle Vás třeba udělat, aby se příští rok, který je supervolební, podařilo pravici ve volbách uspět?
Nemohu si stěžovat na špatnou komunikaci. Pokud něco potřebujeme, tak se setkávám většinou se vstřícností a snahou pomoci. Ani necítím zlobu obyvatel. To je příliš silné slovo. Je pravdou, že jsou lidé občas oprávněně naštvaní, protože jim stát zbytečně komplikuje život a byrokracie přes všechna vládní předsevzetí stále posiluje. Pokud to bude tímto způsobem dál pokračovat, tak za krátký čas budeme na všechno potřebovat povolení a razítko. Vláda má rok na to, aby stabilizovala situaci ve státě. Pokud by se jí ještě podařilo zrušit některé ty nesmyslné zákazy a nařízení, tak by volby nemusely pro pravici dopadnout špatně.
Pokud se zaměříme na Jičín, budete pokračovat v projektech vašeho předchůdce nebo máte nějakou vlastní prioritu? Do čeho bude město například letos investovat?
Do komunálních voleb zbývá něco přes rok a půl. To není mnoho času. Větší akce čekají již na naše následovníky. Připravujeme architektonickou soutěž pro zástavbu zajímavé lokality po bývalých kasárnách, budeme stavět novou školku a potom takové ty běžné věci, jako to dělá každé jiné město - opravy ulic, chodníků, zateplování městských budov.
Jaká je v této chvíli zadluženost města?
Město si po finanční stránce stojí docela dobře. Dlužíme něco přes 80 milionů, především za postavení nového zimního stadionu a stím si bez problémů poradíme.
Počet nezaměstnaných je v Česku nejvyšší od roku 1993. Jak byste hodnotil nezaměstnanost a pracovní příležitosti v Jičíně?
Jičín je historickým městem, ale také městem s moderním průmyslem. V 90. letech vznikla v našem městě průmyslová zóna, kde je v nově vybudovaných závodech přes 3000 pracovních míst. To je hlavní příčina toho, že nezaměstnanost v našem městě se dlouhodobě pohybuje pod celostátním průměrem.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Katka Synková
