Straším na Hradě už jedenáct let. Podezřelé, že. Nejsem intelektuální elitář, většinu života jsem pracoval manuálně. To říkal Havel v době opoziční smlouvy

07.07.2020 19:17

VZPOMÍNKY A PERLY Možná, že jsem vskutku jakýsi zakuklený levičák nebo pololevičák. To řekl mimo jiné prezident Václav Havel v polovině roku 2001 disidentovi a redaktorovi Práva Alexandru Kramerovi. Rozhovor nesl titulek: Až bude Zeman prezidentem, ocení, že nejsem robot na podpisy. Bylo to v době opoziční smlouvy, která zaručila podporu menšinové vládě Miloše Zemana po funkční období let 1998 až 2002.

Straším na Hradě už jedenáct let. Podezřelé, že. Nejsem intelektuální elitář, většinu života jsem pracoval manuálně. To říkal Havel v době opoziční smlouvy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vzpomínky v ulicích na Václava Havla v den jeho úmrtí. Četlo se, zapalovaly se svíčky a neslo se srdce na Hrad
reklama

Souboj s vládou o způsob jmenování Bankovní rady České národní banky. Jmenování Miroslava Grégra místopředsedou vlády. Označení Havla Klausem za „extrémně levicového“. Taková a mnohá jiná témata spolu v květnu 2001 probírali prezident Václav Havel a elitní redaktor Práva Alexandr Kramer v rozhovoru nazvaném: Až bude Zeman prezidentem, ocení, že nejsem robot na podpisy. Pojďme se hlouběji ponořit do tehdejších Havlových názorů.

Souboj životopisů

Anketa

Má Zeman pravdu, že heslo ,,Black Lives Matter" je rasistické?

98%
2%
hlasovalo: 32335 lidí
Jmenovaný rozhovor vydalo v knize Interview 2 v roce 2002 brněnské nakladatelství Doplněk. Šlo o soubor Kramerových dlouhých rozhovorů pro deník Právo. Alexandr Kramer v roce 1969 vystoupil z Komunistické strany Československa, v roce 1977 podepsal Chartu 77 a po roce 1990 působil jako novinář. Poslední rozhovor pro Právo publikoval v roce 2008 a čtyři roky poté zemřel na rakovinu plic. V době, kdy publikoval v Právu výše zmíněný rozhovor, byl Václav Havel v druhé polovině svého druhého funkčního období na postu českého prezidenta a Miloš Zeman díky opoziční smlouvě premiérem.

Polemiku tehdy vzbudil třeba Havlův souboj s vládou o způsob jmenování Bankovní rady ČNB. Kramer k tomu dodal, že spousta lidí určitě mávla rukou nad Havlovými a premiérovými věcnými argumenty a řekla si, že prostě bojují o pravomoci. „Lidé jistě mají právo podezírat mě, z čeho chtějí, a já bych se dokonce divil, kdyby tomu tak nebylo. Jsem nejdéle sloužící prezident v Evropě, straším tady na Hradě už jedenáct let, a už to samo o sobě je podezřelé, že? Ale uvažujme logicky: když už za rok a půl končím, potřebuju ještě bojovat o nějaké pravomoci? To by spíše mělo zajímat ty, kteří chtějí být prezidentem po mně. Zda chtějí být roboty na podepisování, nebo zda chtějí, aby ta funkce měla pro tento stát nějaký smysl,“ řekl nejdříve Havel.

Prezident také v odpovědi naznačil, že šlo mimo jiné i o generační spor: „V té konfrontaci proti sobě stáli lidé, kteří prožili své mládí v komunistické straně, a lidé, kteří studovali na Harvardu, v Oxfordu…“ A dále také dodal: „Nicméně ten konflikt tady zřetelně je – a já mám pocit, že právě on je vysvětlením toho prazvláštního faktu, že v opakovaném podání vlády k Ústavnímu soudu je kontrasignace premiéra vyžadována v případě jmenování guvernéra a viceguvernéra ČNB, kteří v komunistické straně nebyli, a není vyžadována v případě druhého viceguvernéra, který v ní byl dlouhá léta.“ Nakonec otázkou naznačil, že by se mohlo jednat o souboj životopisů.

Grégr, Klaus a Zeman

Havel po jistou dobu tehdy odkládal jmenování Miroslava Grégra místopředsedou vlády. A vyjádřil se k tomu Kramerovi takto: „Já mám proti panu ministru Grégrovi výhrady. Ty výhrady nejsou ani osobní, ani politické, jsou to výhrady filosofické. Já prostě nesouhlasím s jeho viděním, s jeho pojetím ekonomiky – jeho ‚technologické zóny‘ považuji za ničení naší země. Mohl bych o tom dlouho mluvit. Přesto jej místopředsedou jmenuji, ale tím odkladem chci cosi naznačit. A chci si také cosi zjistit, cosi prověřit, musím si ten návrh určitým způsobem osvojit… Tak to prostě je. Kdybych seděl na Hradě jenom kvůli tomu, abych podepisoval, co přede mne jiní položí na stůl, pak bych tu svou funkci zesměšnil. A až se pan předseda vlády Zeman jednou stane prezidentem, určitě by se na mne zlobil, že jsem dopustil, že takovou roli musí hrát i on.“

Anketa

Má Zeman pravdu, že heslo ,,Black Lives Matter" je rasistické?

98%
2%
hlasovalo: 32335 lidí
Redaktor Práva Kramer v otázce naznačil, že podle ODS a jejího předsedy Václava Klause je politika jednoduše soubojem stran o přízeň voličů, který nesmí být ničím omezován, byť by důvody pro to byly jakkoli bohulibé. Havel mimo jiné prohlásil, že mu vadí, že u nás stále zřetelněji převládá pojetí politiky jakožto technologie moci, tedy prostředky jsou poznenáhlu povyšovány nad cíl a skutečným cílem není prospěch společnosti, nýbrž prospěch vlastní strany. „Mimochodem: v tomto vidění společnosti a světa - které já považuji za nebezpečné - mají k sobě Václav Klaus a Miloš Zeman dost blízko. Všimněte si, že projevy pana premiéra mají strukturu jakýchsi lekcí z formální logiky. Dnes už se ale ví, že na vysvětlení záhad světa tento aparát nestačí.“

Havel jako levičák?

Redaktor Práva následně zmínil svůj rozhovor s Václavem Klausem, ve kterém předseda ODS prohlásil, že názory Havla jsou „extrémně levicové, extrémně antitržní, extrémně antikapitalistické“. Prezident Havel se však v odpovědi nejdříve věnoval nařčení, že je intelektuální elitář: „Ve skutečnosti to obvinění není o nic méně absurdní než ta, která jste citoval. Skutečnost je totiž taková, že po většinu svého života jsem pracoval manuálně…., a proto mi připadá dost humorné, když mě z intelektuálního elitářství obviňují lidé, kteří prožili celý život na vysokých školách, ve vědeckých ústavech a v kancelářích a prací svých rukou se neživili ani den! Připomíná mi to, jak jsem byl z téhož hříchu obviňován v éře komunismu: o tom, jaký jsem intelektuál elitář, jsem se dočetl v novinách ve vítkovických železárnách, kde jsem pracoval jako vězeň. Za nebezpečnou demagogii považuji, když je mezi pojmy intelektuál a elitář kladeno rovnítko. Kdo je intelektuál? Podle mne je to člověk, který hledá hlubší souvislosti jevů a cítí potřebu informovat o výsledcích tohoto hledání své bližní. Člověk, který se necítí být jen příslušníkem či vůdcem své strany nebo hnutí, ale obyvatelem této planety. Pakliže definujeme intelektuála takto, pak si myslím, že intelektuálové jsou v politice po čertech zapotřebí!“

Mezitím spolu redaktor a prezident hovořili o tehdejší ODS a Havel mimo jiné zmínil: „Když o těchto věcech mluvíme, asi bych se měl zmínit ještě o jednom svém pocitu – o dojmu jakési zvláštní nakyslosti, nadrzlosti, protivnosti, jímž na mne v poslední době působí vystupování některých představitelů ODS.“ Posléze pokračoval: „Použil jsem slovo nadrzlost, abych ilustroval, co mám na mysli, vyslovím aspoň jedno konkrétní jméno. Extraktem toho nemravu je pro mne Petr Štěpánek, místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání – z něho to, kdykoli promluví, přímo čiší...Ten člověk je ke všemu ještě rocker. Pro mne je hanbou rockové hudby!“ Ostatně Petr Štěpánek se od osmdesátých let věnoval hudbě profesionálně jako hráč na klávesové nástroje, zpěvák, skladatel a textař. Hrál se skupinami Spektrum, Fragment, Natural, Odyssea a Unisono.

K označení za levičáka posléze Havel řekl: „Napůl platí, že si pořád myslím to, co jsem říkal v prvních dnech, týdnech a měsících svého pobytu v prezidentské funkci – možná, že jsem vskutku jakýsi zakuklený levičák nebo pololevičák… Pravda je ale i to, že jsem v těch chvílích, kdy šlo o všechno, asi volil opatrnější formulace, než bych volil dnes, a že někteří lidé se těmi formulacemi mohou cítit oklamáni. To je možné. Možné je i to, že mé názory se od té doby trošku proměnily, vyvinuly – ale na tom není nic špatného. Řeknu to takto: pro tržní ekonomiku, pro samostatnost ekonomických subjektů a pro jejich soutěž jsem byl vždycky, dávno před tím, než se bůhvíodkud vyrojili všichni ti polistopadoví vášniví antikomunisté a přátelé kapitalismu. Vždycky jsem ale také byl přesvědčen, že má-li stát mít nějaký smysl, musí některé věci zajišťovat a hlídat. Že musí umět vytvářet nejen ekonomický, ale i právní, kulturní a především morální prostor tak, aby se příliš nespravedlivě neprohlubovaly sociální rozdíly. Je jasné, že vždycky budou někteří lidé bohatší a někteří chudší – ale určitě není nutné, aby ti druzí měli pocit bezmoci tváří v tvář podvodníkům a tunelářům. To jsem si myslel vždycky a myslím stále. Nebojoval jsem za kapitalismus.“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Jan Rychetský
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Most: 45 tisíc dávek na rodinu? Podělané plínky, flašky a nákupy. Dusno po zpovědi primátora

14:04 Most: 45 tisíc dávek na rodinu? Podělané plínky, flašky a nákupy. Dusno po zpovědi primátora

Hnutí Lepší sever sdílelo článek, v němž redakce PL monitorovala výroky mosteckého primátora Jana Pa…