Český veřejný prostor během trvání obnovené války během podzimu minulého roku byl v pohledu na celou věc téměř jednotný. Alespoň co se týče prohlášení, které jsme mohli sledovat na politické scéně. Na stranu arménského národa se stavěli jak opoziční, tak i někteří vládní politici. Ázerbájdžánské likvidování arménských historických a křesťanských pamětihodností odsoudil i prezident Miloš Zeman.
Na to, že střet o Náhorní Karabach zcela neustal, v poslední době v současné veřejné debatě výrazně upozorňuje v podstatě jen jediný člověk. Pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka.
Nedávno hlava českých katolíků ocenila krok Evropského parlamentu, který ve svých výročních. Zprávách o Společné zahraniční a bezpečnostní politice a Společné bezpečnostní a obranné politice na konci ledna konflikt v Náhorním Karabachu zmiňuje.
“Považuji za potěšitelné, že v den kdy slavíme svátek sv. Blažeje (3. února 2021), biskupa a mučedníka, který nás spojuje s Arménií, můžeme číst zprávu, že se Evropský parlament v rámci přijaté výroční zprávy o Společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP) a Společné bezpečnostní a obranné politice (SBOP) vyjádřil ke konfliktu v Náhorním Karabachu a k roli Turecka v něm,” konstatuje.
Podle něho bychom si měli uvědomit, do jaké míry se tento střet dotýká i nás samotných “Dlouhodobě vyzývám politickou reprezentaci, aby situaci jednoho z prvních křesťanských národů nepřehlížela. Situace arménské komunity se nás dotýká více, než si jsme ochotni připustit,” prohlásil kardinál Dominik Duka.
Fotogalerie: - Za padlé Armény
Ve svém vyjádření následně odkázal na slova mluvčího arménského ministerstva zahraničí. “Zvláště zdůrazňujeme, že Evropský parlament nejen odsoudil válečné zločiny, včetně zaměřování se na civilní obyvatelstvo a infrastrukturu, místa bohoslužeb, ale také zdůraznil, že tyto zločiny by neměly zůstat nepotrestány,” uvedl mluvčí.
“Souhlasíme s výzvou Evropského parlamentu, aby Turecko upustilo od jakéhokoli zásahu do konfliktu v Náhorním Karabachu, včetně od poskytování vojenské podpory Ázerbájdžánu, a aby upustilo od svých destabilizujících akcí. V této souvislosti je obzvláště důležité, aby Evropský parlament rovněž odsoudil skutečnost, že Turecko přesunulo mezinárodní teroristické bojovníky ze Sýrie a z jiných míst do oblasti konfliktu v Náhorním Karabachu,” dodává mluvčí arménské diplomacie se zdůrazněním toho, že právo lidí v Arcachu na sebeurčení a bezpečnost je základem vyřešení konfliktu v Náhorním Karabachu.
Přestože krvavý válečný střet vyvolaný ázerbájdžánskými údery proti Náhornímu Karabachu byl pro tentokrát ukončen podpisem oboustranné dohody o konci bojů pod patronací ruského prezidenta Putina, věc do budoucna rozhodně vyřešena není.
Na klid zbraní v současné době v místech někdejšího konfliktu dohlíží ruští vojáci a dle různých mediálních zpráv i vojáci z Turecka, které bylo významným spojencem ázerbájdžánského režimu. Bez jeho silné pomoci by boje dle řady pozorovatelů jen těžko islámský Ázerbájdžán ovládl. Dodejme, že proti křesťanským Arménům byli do boje po zásahu Turecka nasazeni také islamističtí žoldáci ze Sýrie.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
