Zdražení energií, a tím pádem všeho. Od jízdného v hromadné dopravě přes bydlení po nákup brambor. Hledání úspor a počítání doslova každé koruny není sice pro Janu Dlabajovou z Rožnova pod Radhoštěm nic nového, jenže bude hůř. „Měla jsem nastavené zálohy na elektřinu a plyn na 790 korun měsíčně. Teď jsem měla doplatek jako nikdy, skoro 3 000 korun, přestože využívám úsporné spotřebiče a žárovky. A budeme platit ještě víc. Od října skoro dva tisíce. Je to šílené,“ podotýká. „Jasně že se bojím. Teď mám navíc novou práci. Nevím přesně, jak mi peníze vyjdou v čistém příjmu,“ dodává matka třináctileté dcery a syna v pubertě. O děti se stará sama.
Jste pro zrušení covid pasů, tedy pro to, aby neočkovaní mohli volně chodit kamkoliv?Anketa
Práci v laboratoři ztratila, když firma přišla o zakázky. Na léto sehnala brigádu v místním muzeu. Po dvou měsících bez příjmů se jí v listopadu podařilo získat místo v cukrářské výrobě. „Nevím, jak se situace bude v této sféře podnikání vyvíjet. Dřív se připravovalo např. více dortů,“ popisuje uplynulé týdny. „Lidé zřejmě šetří nebo jim vadí obecně opatření,“ říká k atmosféře. Výroba ve firmě, kde teď pracuje, probíhá z kvalitních surovin, což se projeví i na ceně, a pak je odbyt s otazníkem.
„Nevím, jestli nás do budoucna uživím.“ Tři práce?
Za možnost chodit do práce je vděčná, hledání jí dalo zabrat. Posílala životopisy tzv. na všechny světové strany. Z kontaktů z úřadu práce byla řada míst buď obsazená, nebo se neozvali. „Případně napsali: děkujeme, neodpovídáte našim požadavkům. Snažila jsem se využít i dobrých znalostí angličtiny. Ale zase jsem nechtěla noční služby,“ popsala. „Nebojím se manuální práce. Ale Alžběta má třináct let a nechtěla jsem vzít zaměstnání, kdy ji třeba týden skoro neuvidím. Ona by to zvládla, otázkou je jak?“ přemýšlí. K místu ve výrobě cukrovinek se nakonec dostala, když reagovala na starší zveřejněný inzerát. Původní práce byla již obsazená, ale nabídli jí uplatnění v přípravě speciálních dortů. „Manuálně je to docela těžká práce. Chodím na šestou ráno. Nevím, jestli nás do budoucna uživím,“ říká. Hodinová sazba se pohybuje kolem sta korun. „Dnes jsem měla směnu s holkou, která má tři práce,“ dodává k dokreslení obecné atmosféry.
Počíná si premiér Fiala ve své funkci dobře?Anketa
Pomoc od státu? S tím se nedá přežít. A podesáté stejné papíry
Bez příjmu zvládla dva měsíce. Dávky po předchozích zkušenostech s úřady nečerpala. „Už jsem to ani nezkoušela,“ říká. „Dřív jsem si zjišťovala, jak je to s okamžitou pomocí. Řekli mi tehdy, že životní minimum pro tříčlennou rodinu je snad čtrnáct tisíc korun. Navíc nemůžete mít na účtu nic, nemůžete mít žádnou rezervu, kdyby se pokazila pračka atd. Vše se čerpá zpětně,“ vypočítává, proč dohadování s úřady vzdala. Energii a čas tak místo dokládání písemných materiálů věnovala právě hledání zaměstnání. Ke slibům, že stát bude podporovat lidi, kteří budou mít finanční problémy například kvůli energetické krizi, jen krčí rameny: „Mě by zajímalo, kdo na ty peníze vlastně dosáhne? A co budou muset předložit? Mně stačilo už jen, co všechno jsem musela dokládat dřív kvůli přídavkům na dítě,“ popisuje dál, jak řehtá úřední šiml. „Neskutečné. Podesáté chtějí stejné papíry,“ dodává naštvaně.
Zatímco internet zaplňují tipy, jak ušetřit, pro samoživitelku to není nic nového. „Umím uvařit z mála,“ podotýká. I přes úsporná opatření se některým nárazovým investicím ovšem vyhnout nelze. „Měla jsem teď obrovské vydání. Bětka má rovnátka. Cena do třiceti tisíc. Teď jsem platila deset. Naše Vánoce vypadaly tak, že dcera dostala ponožky a nejnutnější věci,“ konstatuje. „Soudy neslyší, neberou to vážně, nikdo se problémy samoživitelek skutečně do hloubky nezabývá. Nezkoumají, jestli má otec nějaký vedlejší příjem nebo jaký vede život. Výživné vůbec neodpovídá současné realitě,“ dodává.
Psali jsme:
„Jak se zvedají důchodcům peníze, tak by se měly automaticky valorizovat peníze i samoživitelkám. Ne že člověk musí pořád všechno dokládat, trávit tím čas a ztrácet energii na úkor dětí. Je to psychicky náročné. Oni to nakonec stejně ani nečtou,“ rozčiluje se a na adresu otce ještě doplňuje: „On dobrovolně na rovnátka nepřispěje. Dobrovolně nedá nic.“
Je v pořádku, když politik zbohatne na dotovaných solárních elektrárnách či jiných dotovaných obnovitelných zdrojích energie?Anketa
Nedostatek peněz odnáší matka i děti. Obě proto paní Jana vychovává k úspoře financí. „Snažím se, aby si syn uvědomoval realitu. Dcera chce založit účet, kam bych jí dávala dvě stě korun měsíčně. Plánuje, že si začne šetřit peníze,“ podotýká.
Jak se žije v „třetí světové informační“
S protiepidemickými opatřeními nesouhlasí dlouhodobě. K aktuálním změnám už jí chybějí slova. Snaží se hlavně „chránit“ dceru. „Máme domluvené plivací testy. Hradím je sama. Škola je neposkytuje. Když už se děti musejí testovat, ať se alespoň stále dokola nešťourají do nosu,“ říká rázně. „Děti trpí i rouškami,“ dodává.
V souvislosti s povinnostmi, které se týkají dětí, kontaktovala i známou advokátku Janu Zwyrtek Hamplovou. „Napsala jsem jí přes sociální sítě. Odpověděla mi na různé otázky. Hodně nám pomohla,“ ocenila. „Je rozdíl mezi ústavou a nařízením vlády. Spousta lidí je zmatená a neví,“ dodává.
Podle samoživitelky Jany vládne informační cenzura lékařů, vědeckých kapacit, které mají na koronavirovou epidemii odlišný názor, než je prezentovaný ve většině médií. „Jsou dehonestovány a zesměšňovány jiné názory, což je největší průšvih. Máme tu v podstatě totalitní režim. Vidíme výsměch demokracii. Neexistuje žádná širší diskuse. Sleduji názory paní Soni Pekové i dalších. Veřejně je ale vidět jen jedna cesta, jak vyřešit pandemii. Jenže očkováním ji evidentně nevyřešíme,“ vypráví, jak získává přehled. „Žádná tečka není. Tečky budou přibývat a lidé si akorát ničí imunitu,“ dodává. Ve změnu trendů v souvislosti s nový kabinetem nevěří a očekává kopírování zahraničních trendů.
Pohybuje se často i mezi lidmi, kteří se televiznímu zpravodajství vyhýbají. „Pokud se na televizi podívají, používají kritické myšlení a vyhodnotí si informace po svém,“ vysvětluje. „Začalo to tím, že ochráníme seniory, a ve výsledku se dělají rozhodnutí postavená na hlavu. Katastrofální,“ dodává s povzdechem: „Přijde mi to… taková třetí světová informační.“
„Patřím do skupiny lidí, se kterými se nepočítá.“
Minulý kabinet se podle ní jen zesměšnil absolutně nelogickým rozhodováním. „Nejdříve že povinné očkování nebude. A je to tady. Jak si mohou dovolit naočkovat někoho experimentální látkou? To je mimo mé chápání. Už teď jsou známé vedlejší účinky. Přitom není ochota je sledovat a zveřejňovat informace, případně se zabývat protilátkami. Nevíme, co očkování s dětmi a dospělými udělá za pár let. Nejsem člověk, který uvažuje způsobem: budu tady pět let a pak je mi to jedno,“ přemýšlí.
A na závěr dodává: „Jde jen o to, jestli nátlaku na očkování podlehnou zdravotníci, policisté, hasiči a pracovníci v sociálních službách. Nemůžeme přijít ani o jediného z těchto lidí! Jenže jak si každý ustojí situaci sám? Např. když bude muset případně z práce odejít?“ Nejvíc vyčítá politikům, jak donutili změnit životy dětem, a cítí i osobní křivdu: „Patřím do skupiny lidí, se kterými se nepočítá. Nemám očkování, covid jsem možná prodělala, ale nemám na to papír. Jsem zdravá. Přesto nemůžu jít na bazén, ke kadeřnici, do restaurace. Kde to žijeme?“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
