Nestavět se na špičky, nehrozit prstíčkem…
Je Vladimir Putin nebezpečím pro Českou republiku?Anketa
„Hlavně bysme se neměli stavět na špičky,“ zamýšlí se nad tím, jak bychom se měli v tuto chvíli postavit k Rusku, herec Ivan Vyskočil a vysvětluje. „Myslím si, že se mají s každým zachovávat kulantní a přátelské vztahy. S každým mluvit. A my, kteří jsme malinká země, tak abychom se stavěli na špičky a vytahovali se na Rusko, tak to je naprosto nerozumný. Navíc tedy kvůli tomuhle (‚kauza‘ Vrbětice), což je tak strašně pofidérní. Tomu může věřit jen Langšádlová, jak řekl Paroubek, to se mi moc líbí,“ neubrání se úsměvu herec a už vážněji dodává. „Nějaký ruský vojenský expert prohlásil, že na obsazení ČR by jim stačilo dvacet tři minut. No tak dopr… já bych se opravdu na ty špičky nestavěl a nehrozil prstíčkem. To teda ne.“
Ruská ambasáda jako sídlo tajných služeb
Servítky si ohledně Ruska nebere hudebník, podnikatel a senátor Ladislav Faktor. „Je vidět, že pro nás bylo odtržení od východního bloku trochu bolestivou záležitostí. My hledáme demokracii a ta nám trochu uniká mezi prsty. Zatímco Rusko po roce 1991 hledalo demokracii jen jistý čas a pak se vrátilo k osvědčenému totalitárnímu řízení státu,“ říká a dodává. „Myslím si, že diplomatické vztahy mezi námi a Ruskem by měly začít znovu od nuly. Většina lidí si totiž neuvědomuje, že celých třicet slouží Rruská ambasáda jako sídlo ruských tajných služeb a že je pro Rusko velmi pohodlné podnikat od nás podobné akce (jako ve Vrběticích) i v jiných zemích.“
Političtí tydýti a přepísknutý tyátr. Tichá diplomacie víc než okázalá gesta...
„Zatím úplně všechno, co kolem toho vyvádí vláda i opoziční ‚bruselská pětka‘, je špatně,“ míní ohledně „kauzy Vrbětice“ hudebník Petr Štěpánek.
„Přepísknutý tyátr, který už tradičně – oni to ti naši političtí tydýti snad ani jinak neumějí – nadělá více škody než užitku. Klasické vrtění psem. Rozdmýchávání nové studené války. Naši evropští spojenci nás poplácají po ramenou, načež se v klidu a pohodě ujmou zakázek, o které na východě přijdeme. Strýček Sam také musí být spokojený, s jakým nadšením hájíme jeho ekonomické a mocenské zájmy na úkor vlastních. Mise splněna. Trvalo to jen dva dny. Rosatom ze soutěže vyřazen,“ říká hudebník a dodává.
„Pokud je pravda, že za těmi výbuchy stojí ruští agenti – a prosím pěkně, já to opravdu nevím a žádné konkrétní důkazy nikdo nepředložil, pročež vše je pouze v rovině, zda tomu někdo věří, či nevěří –, pak je samozřejmě povinností suverénní země se důrazně ohradit,“ míní Petr Štěpánek.
„Otázka ale je, proti čemu se ohrazujeme. Proti státnímu terorismu, jak plácá předseda ODS Petr Fiala? No, pokud je to tak, pak jako státní terorismus musíme označovat také jiné diverzní akce, které provádějí tajné služby řady zemí, v mnoha případech naši spojenci. Proč to dělají? Obvykle tím hájí nějaký svůj zájem. Třeba když Íránu zlikvidují šéfa jaderného výzkumu a spolu s ním pár nevinných osob. Stokrát se nám to může nelíbit, ale tak už to na světě – bohužel – chodí. Používat rozdílný metr na stejné praktiky je ale obyčejné pokrytectví,“ krčí rameny hudebník a dodává.
„Pokud je pravda, co tvrdí BIS, pak se ve Vrběticích neodehrál teror, nýbrž diverzní akce, jejímž cílem bylo zlikvidovat zbrojní materiál, který snad měl doputovat na Ukrajinu, respektive do Sýrie, možná až k Islámskému státu. Rusové na našem území provedli preventivní akci. Hájili svůj zájem. Nijak je neomlouvám, naše reakce je nutná. Ale adekvátní. Jen opravdoví pitomci si kvůli tomu běží koupit flintu a hledají v jízdním řádu, kdy jede autobus na Donbas, aby tam tomu drzému Rusovi ukázali, zač je toho loket,“ vysvětluje a na závěr vzkazuje.
„Tichá diplomacie toho zvládne vždycky víc než okázalá gesta.“
Psali jsme:
Neměří si jen svoje schlíplý pinďourky, ale rvou se o území, vliv, zdroje, moc...
„Zažil jsem dozvuky studené války. Vědělo se, kdo je takzvaný nepřítel a že bolševik stojí proti kapitalistovi a naopak. Měřili si mezi sebou pindíky, svět se pohyboval v relativní rovnováze. Dnes máme novou studenou válku. Ale nestojí proti sobě bolševici a kapitalisti. Stojí proti sobě dvě globální zločinecké skupiny s řadou podskupin a neměří si jen svoje schlíplý pinďourky, ale rvou se především o území, vliv, zdroje a moc. Rus není Sovět, Američan není demokrat. A dějou se věci, který nemají se zájmem národů nic společného,“ říká herec Michal Gulyáš.
„Naši političtí představitelé jsou jen maňásci a ruku v jejich zadnicích má strčenou nějaká hodně vlivná globální skupina. Rozhodně to není skupina přátelská, stejně jako není přátelské za jakékoliv situace vyhazovat na cizím území cokoliv do vzduchu – i kdyby šlo třeba o sklad prošlejch konzerv. Já si počkám, až se o tom rozkecá více verzí. Pak si to nějak složím pro sebe, ale rozhodně nebudu stát na straně žádný tajný služby. Ani GRU, ani CIA, ani Mosadu, nebo BIS nebo ‚papuánský utajený služby‘. Ať si svoje diverzní akce strčí do prdele a táhnou do hlubokejch lesů. Lidi chtějí normálně žít, a ne se pořád stresovat,“ vzkazuje rázně herec.
Myš, která řve na slona
„Ve ‚vrbětické kauze‘ je stále mnoho nejasností a pochybností. V Poslanecké sněmovně se zformovala velice nebezpečná ‚pětikoalice‘, které vůbec nejde o zájmy naší země, ale především o svržení vlády a prezidenta, hlavně pak o uchopení moci. Nehájí naše zájmy, naopak je poškozují a poklonkují směrem do Bruselu,“ míní publicista Pavel Černocký.
K našemu postoji vůči Rusku pak říká. „My se nemáme proti Rusku ‚stavět‘, ale máme hledat pravdu, fakta a rozumnou dohodu. Jistě, pokud se podezření potvrdí, není od věci požadovat od Ruska náhradu škody. Odvolávání diplomatů by ale měl být až ten poslední krok,“ podotýká a dodává.
„Jsme v pozici myši, která řve na slona. Myši poněkud legrační… současné kroky naší diplomacie jsou ovšem velmi nebezpečné. Vyřazování Rosatomu je prostě hloupost. Nějak zapomínáme, že celá naše atomová struktura je založená na ruské technologii a palivo získáváme výhradně z Ruska. Slon může klidně myš zašlápnout, přísun paliva zastavit a uzavřít kohoutky s naftou a plynem. Můžeme o tom přemýšlet až do příští zimy. Stojí nám to za to?“ ptá se.
Vyprsit se proti Rusům? Už není rok 1968…
„Myslím, že jsme se k tomu postavili od začátku špatně. Těch důkazů je pramálo. Spíš tady vidím tlak amerického prezidenta Bidena na to, aby se honem něco vymyslelo. Abychom mohli ukázat, vyprsit se proti Rusům. Jinak to pokládám za bouři ve sklenici vody,“ míní spisovatel Jan Bauer a pokračuje.
„A jak se postavit vůči Rusku? Snažit se to zase dostat do normálu. Nic jiného se teď nedá dělat. Je pravda, že Bidena provázela pověst, že jestliže se stane prezidentem, tak ty vztahy Východ – Západ budou opět napnuté. Že taková ta pohoda, co byla za Trumpa, skončí. To varovali politologové evropští, američtí. No… nastává to zjevně. Politici jsou pod tlakem. Babiš, ten je velmi snadno vydíratelný a Hamáček, ten honem sbírá body, protože se sociální demokracie nedostane zřejmě ani do Parlamentu. Tak se zvedne protiruská nálada, jako kdyby byl 21. srpen 1968. To už dávno není a Rusko není Sovětský svaz,“ připomíná spisovatel.
Slávek Boura: Ať nám kompenzují naše náklady
„Obávám se, že tento případ je jen potvrzením tvrzení, že ‚nic není takové, jak se zdá‘, notabene špionážní boj různých agentur znám jen z filmů... ale zase půjde jen a jen o prachy... takže když se nyní profláklo, že jde o agenty Ruské federace, pak ať nám kompenzují naše náklady státu, právnických i fyzických osob. Kromě toho ti dva jmenovaní agenti údajně dostali od Putina vyznamenání, takže kromě věcí, co jim nevyšly, nějaké jim vyšly. Které to byly?“ zamýšlí se moderátor Slávek Boura.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: David Hora
