„Jsme svědky střetu přímé a zastupitelské demokracie. Nikdo vlastně neví jak dál,“ poznamenal profesor Přibáň k chování Velké Británie ve věci brexitu. O britskou demokracii se prý nebojí, ale bojí se toho, jaké řešení brexitové situace se najde, protože již dnes je jasné, že ať už se najde jakékoli řešení této situace, polovina britské společnosti s tím nebude spokojena.
Durnová doplnila. že tu nejde ani tak o brexit, ale o západní společnost jako celek. Odehrává se tu kulturní souboj mezi lidmi, kteří profitují s globalizace a těmi, kteří se globalizace bojí takřka stejně jako čert kříže. „Tenhle kulturní souboj, tím bychom se měli zabývat více, než těmi demokratickými procesy. Když to řeknu radikálně, tak ty procesy jsme si nastavili sami. A sami je můžeme změnit. Možná by nám prospělo, kdybychom ty reflektory přesunuly z britské politiky Theresy Mayové a přesunuli je do společnosti, abychom viděli, co se ve společnosti opravdu děje,“ doporučila politoložka s tím, že jen tak bude možné udržet v chodu politický systém, státní instituce a věci s tím související.
I kdyby došli k tvrdému brexitu, může být dobrým odrazový můstkem k této důležité a složité debatě.
Dzurinda na dámu navázal. „Pokud si politici nepřiznají, že se od lidí vzdálili, že je toho multikulturalismu na lidi příliš mnoho, pokud si neuvědomují, že se lidi bojí migrace, což je v konzervativních zemích normální, nastane problém. Věci zašly příliš daleko a příliš rychle,“ varoval Dzurinda.
Někdejší slovenský premiér doplnil, že evropští úředníci a politici zapomněli na to, že evropské země mají různé kulturní tradice a často řeší věci svou cestou. A pokud to jsou demokratické cesty, tak je třeba je respektovat. Prostě a krátce řečeno, podle Dzurindy existují témata, do kterých se Brusel plést nemá. „Vzpomeňte si na povinné kvóty na uprchlíky, to bylo velmi surové,“ řekl jasně.
Fotogalerie: - Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě
Přibáň to shrnul jednou větou. „Evropská unie ztrácí autoritu a současně posiluje moc,“ pravil.
Moravec poté připomněl, že se britská strana také zabývá otázkou, kdo bude platit kampaň volající po odchodu ostrovního království z EU. Stopy prý vedou do Ruska. Podle britských zákonů je přitom přísně zakázáno platit domácí politické kampaně ze zahraničních peněz. Kampaň pro obchod vyšla na miliony liber a postupem času se prokázalo, že v ní lidem byla předkládána často zavádějící fakta.
Přibáň uznal, že toto rozhodně není v pořádku. Ale pokud se odpůrci brexitu budou příliš odvolávat na ruskou stopu, mohou na to sami doplatit, protože touto strategií nedokážou vyřešit problémy, které cítí jejich nespokojení spoluobčané hlasující pro brexit.
„Co to je za demokracii, pokud stačí osm milionů nějakého kriminálníka, aby položily demokratické instituce?“ ptal se Přibáň. Ve skutečnosti musíme v prvé řadě řešit problémy, které cítí naši spoluobčané. Jen tak budeme schopni zase dosáhnout společenského smíru.
Ve Spojených státech už to podle Přibáně došlo se strašením Ruskem příliš daleko a opoziční Demokraté se tam dostali v podstatě do pasti. Podle pana profesora bychom si asi měli dát velký pozor, abychom nespadli do stejné pasti.
Durnová dala Přibáňovi za pravdu. Rusku se podle ní evropské problémy mohou hodit, ale my podle politoložky musíme řešit především ty problémy a ne Rusko. A naše problémy bychom měli řešit s patřičnou vášní. Pokud budeme používat technicistní slovník odborných studií, nesmíme se divit, že posilují politici, kteří do svých projevů vkládají emoce a které dnes nazýváme populisty.
Když se znovu dostal ke slovu Mikuláš Dzurinda, podotkl, že tak, jak to na jedné straně Evropská unie přehání v banalitách a zabývá se třeba plastovými příbory, tak na straně druhé rezignuje na opravdu důležitá témata, jako je třeba zahraniční politika. Pokud budou státy EU táhnout za jeden provaz, bude mít EU jako celek v očích občanů větší váhu. EU si zkrátka musí říci, co si mají jednotlivé členské státy řešit sami a co mají řešit společně. „Dneska je třeba sednout si k jednomu stolu as říct si, jestli je ochrana hranic před migrací jen věcí Itálie nebo Řecka“.
A proč už takto politici v minulosti nejednali, zeptal se Moravec slovenského expremiéra. „Vytratila se odvaha, vytratil se leadership,“ odvětil Dzurinda.
Posledních pár minut hosté věnovali zvolení Zuzany Čaputové prezidentkou Slovenské republiky. „Já jsem volil vítězně,“ prozradil na sebe Dzurinda. Posléze dodal, že zvolení Čaputové je reakcí na společenské dění na Slovensku a na to, že se ekonomické kruhy snaží uplatňovat vliv na politiku. Dzurinda podotkl, že finanční žraloci se vždy budou snažit ovlivňovat politiky.
Přibáň dal Dzurindovi za pravdu. Poukázal na to, že politika nevyřeší všechno, ale společnost dokáže dříve či později vygenerovat nějakou osobnost, která dokáže problémy pomoct řešit. Političtí kandidáti však v této snaze budou podle Přibáně úspěšnější.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
