Urza: Soukromé vakcíny. Soukromý hygienik. Zákazy? Dobrovolně. Řešení covidu bez účasti státu

11.02.2021 12:47

ROZHOVOR Jak by se vakcinaci v Česku dařilo, kdyby si ji místo státu vzali na starost soukromníci? A jak by vypadal boj s pandemií covidu-19? Na tyto otázky pro ParlamentníListy.cz odpověděl nejznámější český zastánce anarchokapitalismu Martin Urza. „Stát bere lidem především možnost volby, odpovědnost, svobodu,“ říká Urza. Podle něj by bylo optimálnější, kdyby si svou vlastní strategii mohl nastavit každý občan sám. Otázku vakcín, která v tuto chvíli pálí celou EU, by podle Urzy vyřešil lépe volný trh. „V zájmu volnotržní pojišťovny by bylo zajistit svým rizikovým klientům vakcíny, neboť kdyby onemocněli, stálo by je to výrazně více peněz,“ vysvětluje.

Urza: Soukromé vakcíny. Soukromý hygienik. Zákazy? Dobrovolně. Řešení covidu bez účasti státu
Foto: Z Urzova archivu
Popisek: Urza
reklama

Česko již takřka rok sužuje pandemie koronaviru, stát podle kritiků mnohdy reaguje pomalu, či nelogicky. Zvládli by to lidé bez státu lépe? Umíte uvést nějaké konkrétní příklady?

Určitě ano; jeden (a asi nejdůležitější) příklad za všechny: 

Anketa

Chcete, aby vláda Andreje Babiše dovládla do voleb?

85%
9%
hlasovalo: 25163 lidí

Stát centrálně určuje plošnou míru rizik, která máme podstupovat; zcela přitom ignoruje individuální preference jednotlivců. Tyto preference se však zcela zjevně liší člověk od člověka. Dejte lidem na výběr, zda budou ochotni na nějakou neurčitou dobu (třeba měsíce, možná roky) přijmout určitá opatření, kterými sníží kvalitu svých životů (omezení pohybu, nošení roušek a podobně), výměnou za zvýšení šance na vyhnutí se zdravotním problémům, které mohou být (zejména pro určité skupiny) i velice vážné. Co se stane?

Různí lidé (i z úplně stejně ohrožených skupin) budou preferovat různá řešení problému. Někdo upřednostní kvalitu života na úkor většího rizika, jiný zase nižší riziko na úkor snížení kvality života. Přitom nelze říci, jaké rozhodnutí je „to správné“, neboť jde o čistě individuální preference každého z nás.

Stát bere lidem především možnost volby, odpovědnost, svobodu; což vnímám jako tak zásadní, že téměř každé jiné řešení považuji za lepší. Netvrdím, že „správné“ je všechny zamknout doma ani že „správné“ je pandemii ignorovat. Jsem však přesvědčen, že dokonale špatné je vymyslet jedno řešení (ať už jakékoliv), které pak pod hrozbou násilí vnutíme všem; což je přesně to, co dělá stát.

Zdravotnictví je odvětvím, které je velmi těžce regulováno státem. Ukázal rok s covidem na konkrétních příkladech limity tohoto systému?

Podívejte se na libovolnou soukromou firmu, ke které se z ničeho nic začnou valit zákazníci; to je stav, o který se v konkurenčním prostředí podnikatelé aktivně snaží. Přizpůsobují své procesy tomu, aby dokázali co nejlépe uspokojovat potřeby svých klientů. Některé obchody dokonce udělají v předvánočním období 80 % svých celoročních tržeb. Zaznamenali jste od nich někdy výtky lidem, že mají nakupovat rovnoměrně, protože takové výkyvy způsobují velké logistické, personální a další problémy? Pochopitelně nikoliv; naopak se snaží další zákazníky přilákat, čemuž přizpůsobují svůj provoz.

Stát oproti tomu funguje právě naopak; má pevně nastavené procesy, přičemž se ani příliš nezaobírá možnostmi, jak by mohly věci fungovat jinak. Místo toho se snaží skrze legislativu přimět lidi, aby se přizpůsobili jemu. Zatímco v soukromém sektoru jsou kapacity variabilní podle potřeb zákazníků, ve veřejném přizpůsobujeme omezování životů lidí sociálním inženýrstvím více méně fixnímu počtu lůžek v nemocnicích. 

Častá obava z anarchokapitalismu spočívá v otázce, kdo by zajišťoval služby integrovaného záchranného systému? A s covidem… vytrasoval by vás soukromý epidemiolog?

V anarchokapitalismu by bylo především v zájmu zdravotních pojišťoven, aby se nešířila nákaza. Tyto pojišťovny by smluvně zavázaly své klienty k chování, které by šíření nákazy efektivně bránilo. Do toho může spadat třeba i spolupráce s epidemiologem či trasovací systém. Samozřejmě by bylo na rozhodnutí každého, zda by na takové podmínky přistoupil, leč odmítnutí by mělo své následky (například smluvní pokuty či zánik pojistné smlouvy). Záchranný systém by pak byl součástí služeb poskytovaných ve volnotržním zdravotnictví; o tom jsem přednášel třeba zde:

Současné zdravotní pojišťovny tyto zájmy de facto nemají, jelikož nynější zdravotní pojištění ve skutečnosti není pojištěním, nýbrž jinak pojmenovanou daní. Opravdové pojištění vzniká dobrovolnou dohodou dvou stran, přičemž jeho výše typicky nezávisí na ničích příjmech, nýbrž na míře rizik a výši plnění. V takovém případě má poskytovatel ekonomické zájmy na skutečném snižování rizik, nikoliv jen na vykazování aktivity.

Předpokládejme, že soukromé nemocnice by měly jen rentabilní počet lůžek, tedy při normálním provozu by držely jakousi mírnou rezervu. V případě pohrom, jako je pandemie covidu, by ale tyto kapacity nestačily. Co potom?

Soukromé firmy by se podobně jako stát pokoušely tyto kapacity zvyšovat; a lze důvodně předpokládat, že by v tom byly výrazně úspěšnější, což jsem rozebíral výše. Zatímco stát se snaží silou vnutit občanům, jak se mají chovat, aby kapacity stačily, firmy na volném trhu přicházejí s řešeními, jak požadavky zákazníků uspokojovat; můžeme to vidět prakticky ve všech odvětvích.

Jak by se bez účasti státu řešila vakcinace? Ptám se hlavně kvůli důchodcům, kteří měli problémy s oním vládním registračním systémem. Předpokládám, že v tržním prostředí by o příjemci vakcíny rozhodovala zejména rychlost žádosti a nabídnutý peněžní obnos, jak by se tomu dalo předejít?  

V zájmu volnotržní pojišťovny by bylo zajistit svým rizikovým klientům vakcíny, neboť kdyby onemocněli, stálo by je to výrazně více peněz.

Anketa

Jste pro návrat dětí do škol za podmínek, které určila vláda?

77%
23%
hlasovalo: 5798 lidí

Jak by vůbec v ideálním světě mělo vypadat české zdravotnictví?

Nemělo by být monopolizované (nikým; tedy ani státem). Mělo by fungovat na principu vzájemné dobrovolnosti.

Pojďme k fenoménu, který se oblibě anarchokapitalistů těší setrvale. Jeden bitcoin tento týden přesáhl hodnotu milionu českých korun. Stává se z bitcoinu úložiště bohatství i pro skutečně velké hráče? 

Bitcoin představuje podle mého názoru peníze budoucnosti; a to peníze kvalitnější a lepší než státy vynucované fiat money (měna s nuceným oběhem, pozn. red.), jejichž množství se může kdykoliv zvyšovat na základě rozhodnutí politiků (respektive centrálních bankéřů), čímž dochází k reálnému přesunu hodnoty od všech jejich držitelů k několika vyvoleným. Množství bitcoinů nepřesáhne 21 milionů, což z nich činí v dlouhodobém horizontu daleko lepšího uchovatele hodnoty (byť krátkodobě je zatím dost volatilní).

Jakou budoucnost bitcoinu věštíte? Bude plně adoptován mainstreamem? Co tuto adopci může ohrozit, nebo zcela překazit?

Já osobně bitcoinu věřím; vždy jsem věřil, už roky v něm šetřím na důchod. Předpokládám, že státy budou dělat to jediné, co umějí a co dělají neustále – budou se snažit svou lepší konkurenci zničit silou. Domnívám se však, že svoboda a decentralizace si nakonec najdou svou cestu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Marek Korejs

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Takový plán! Moravec, cinklé průzkumy. Petříčkův sešup to zkazil. Ze zákulisí ČSSD

16:00 Takový plán! Moravec, cinklé průzkumy. Petříčkův sešup to zkazil. Ze zákulisí ČSSD

Některé novináře zaskočilo, že otěže v sociální demokracii nevzal na sjezdu do rukou Tomáš Petříček.…