„Já si myslím, že ve studené válce Rusko neprohrálo, bylo to složitější, prohráli jsme v souboji dvou socioekonomických systémů. Já osobně nejsem žádným podporovatelem kapitalismu, ale je nutné přiznat, že je v některých aspektech silnější než socialismus. Studená válka skončila remízou,“ konstatoval Filitov. Vincent mu dal v zásadě za pravdu. Z jeho úst však také zaznělo, že Američané vnímali komunismus jako něco nepřátelského.
Podle Filitova sehrál zásadní roli faktor jaderných zbraní. Americký prezident Roosevelt udělal chybu, když Stalinovi neprozradil, že existuje projekt na vývoj jaderné bomby. Stalo se tak na naléhání Churchilla a Stalin reagoval až hystericky, když se o atomové bombě dozvěděl z vlastních zdrojů. Vincent však Roosevelta hájil, když konstatoval, že by o atomové bombě možná Stalinovi i řekl, ale zemřel dřív, než to stačil udělat.
„Nefér“ postup obou stran
Oba historici se shodli na tom, že se vedly poměrně obsáhlé debaty o tom, co se stane s Polskem, ale otázka Československa byla ponechána stranou. Mezi Československem a Sovětským svazem ostatně existovala spojenecká smlouva od roku 1943. Podle Vincenta je ovšem pravda, že rok 1948 byl pro politiky v USA překvapením. Překvapením bylo také to, že byli z Československa do Ruska vydáváni občané, na které si Moskva ukázala.
Pokud jde o Polsko, Filitov konstatoval, že nekomunisté nejen v Polsku jednali i s představiteli Západu. Což Sověti považovali za „nefér“ a reagovali na to podrážděně. Ve studiu také padlo, že druhou světovou válku hodně ovlivnil britský premiér Winston Churchill, když uvažoval o tom, že zasáhne do zimní války mezi Finskem a Sovětským svazem. Podle Vincenta je dobře, že se tak nakonec nestalo, protože to mohlo pozdější vývoj války velmi ovlivnit.
Svou roli ve vztazích mezi USA a Sovětským svazem sehrála i okolnost, že v Pacifiku pokračovala válka proti Japonsku. Teprve 1. dubna začínala bitva o Okinawu, která byla velmi krvavá, ale v květnu ještě nebyla otestována jaderná bomba. Právě po zkušenosti s Okinawou byla použita jaderná bomba. „Předpokládalo se, že padne až milion Američanů,“ připomenul Vincent, co by mohlo přijít bez jaderné bomby. SSSR vyhlásil válku Japonsku až mezi shozy jaderných bomb v Hirošimě a Nagasaki.
V Rakousku komunisté propadli, v Československu vyhráli
Pokud jde o osvobozování Prahy, kam mohli mnohem dříve dorazit Američané než Rusové, šlo prý především o to, aby po sobě nezačaly třeba omylem střílet dvě spojenecké armády. V Československu hrálo roli i to, že se Češi stále cítili zrazeni Západem v Mnichově, a možná právě proto se přiklonili k SSSR. Tak to alespoň viděl Vincent, ačkoli zdůrazňoval, že není expertem na československé dějiny. Filitov k tomu dodal, že v prvních poválečných volbách u nás komunisté vyhráli, zatímco v Rakousku komunisté totálně propadli.
A kdy byl svět nejblíže třetí světové válce? Podle Vincenta to bylo během kubánské krize v roce 1962. Filitov oponoval, že ještě horší byla Korejská válka, a to v okamžiku, kdy americký prezident Truman řekl, že uvažuje také o nasazení jaderné bomby.
V závěru pořadu dostali oba pánové otázku, jak se dívají na konflikt na Ukrajině, ale po vzájemné dohodě se k tomu nechtěli vyjádřit.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
