Pomiňme to, že ti největší místní „demokraté“ si demokracii představují jako systém, kde vládnou ti, kdo o demokracii nejvíce, nejčastěji a nejhlasitěji mluví. A pomiňme i rozpor v tom, že sice požadují demokracii, tedy vládu volených představitelů, ale v praxi chtějí, aby největší moc měla média a „občanská společnost“, tedy instituce, ve kterých pozice nevznikají demokraticky. Jejich „demokracie“ je demokracií usměrňovanou, tedy takovou, která si nemůže dovolit udělat nic, co by se médiím a občanské společnosti nelíbilo. Třeba schválit zákon o tom, že „občanská společnost“ musí přiznat, odkud bere peníze. Ale o tom až jindy.
V Česku není a nefunguje ani ta skutečná demokracie. Totiž systém vlády postavený na tom, že démos, neboli lid, si volí své zástupce, kteří pak drží moc, tedy sílu, v originále kratos. Ano, v Česku fungují volby, na jejich výsledky se dá víceméně spolehnout. Relativně i reprezentují to, co si voliči přejí. Co ale splněno není, je, že volí lid.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.



