Václav Cílek a Ladislav Rabušic bez politické korektnosti: Pokud bude Evropa vymírat a zároveň bude bohatá a líná, potom...

08.04.2016 17:17

REPORTÁŽ Geolog Václav Cílek a sociolog Ladislav Rabušic v Brně v rámci debaty „Bez politické korektnosti“, pořádané Institutem 2080, diskutovali o perspektivách české společnosti, ale i o globálních vyhlídkách lidstva. Byla řeč o vymírání evropské populace, environmentálních hrozbách i o tom, co může přinést současnému světu migrace.

Václav Cílek a Ladislav Rabušic bez politické korektnosti: Pokud bude Evropa vymírat a zároveň bude bohatá a líná, potom...
Foto: David Daniel
Popisek: Václav Cílek, český geolog, klimatolog, spisovatel, filosof.

Jaká nás čeká budoucnost z hlediska vývoje společnosti. Podle Ladislava Rabušice je takový odhad složitý a většina minulých prognóz se nenaplnila; poměrně dobře se dá odhadovat demografický vývoj, i tady jsou ale faktory, které se těžko predikují. Když se u nás po roce 1989 dělaly demografické prognózy, bylo to po baby boomu sedmdesátých let a porodnost se odhadovala na 1,8 dítěte na matku, nastala ale proměna hodnot a porodnost klesla na 1,1. V populaci je pak obecný trend stárnutí a vymírání, v důsledku čehož se odhaduje pokles české populace na osm milionů v roce 2050. Počet obyvatel ale pro společnost není tak klíčový, hodně záleží na věkovém složení společnosti, problém je právě se stárnoucí populací s převahou seniorů, která má velké nároky na zdravotní a sociální systém a negativní dopad na ekonomiku. Pokud jde o obecnou proměnu společnosti, profoser Rabušic konstatoval, že se sociologové původně domnívali, že po listopadu proběhne rychle. Potvrdilo se ale, že polické a ekonomické změny lze realizovat v řádu měsíců, ale proměna společnosti a hodnot trvá až šedesát let.

Anketa

Co soudíte o nových návrzích Evropské komise na trvalé přerozdělování uprchlíků?

hlasovalo: 23598 lidí

Nedůvěra podminovává růst

Jednou z hodnot, které jsou podle sociologů důležité, je důvěra, jež je mimo jiné podmínkou ekonomického růstu. A podle výzkumů v české společnosti je míra interpersonální důvěry nízká. „Podle celoevropského výzkumu hodnot jsou všechny postkomunistické země z hlediska tohoto faktoru důvěry nízko. To trochu podminovává vývoj české společnosti, jde o jistý stereotyp z doby před rokem 1989, kdy zde byla klanová mentalita a kdy všichni, kdo byli mimo naše rodinné sítě, byli nepřátelé. To považuji za velký problém, a pokud se to nepodaří změnit a mladá generace nezačne budovat novou meziosobní důvěru, nebude vývoj příliš optimistický,“ řekl na adresu české společnosti Ladislav Rabušic.

Podle Václava Cílka je problém i podceňování významu střední třídy, protože se z ní jednak rekrutují malé firmy, které generují inovace, a zároveň střední třída disponuje vzděláním, a tedy kritickým myšlením. „Důležitost střední třídy je vysoká, ale u nás to není vůbec téma. Ke statutu střední třídy dřív patřilo i vlastnictví určitých věcí, nadprůměrně lepší bydlení, auto apod. Dnes tím ale zahýbaly sociální sítě a vyšší sociální status má ten, kdo je skoro pořád na sociální síti. Díky tomu lze pochopit, proč lidé tolik visí na Facebooku – už nemusí šetřit na byt nebo na auto, aby prokázali, že patří do určité vrstvy. Stačí viset na síti a být určitým způsobem nápadný,“ řekl k proměnám v sociální oblasti Václav Cílek.

Vznikají komunikační ghetta

Ladislav Rabušic řekl, že jej ze sociologického hlediska sociální sítě začínají stále více znervózňovat. Už od šedesátých let se totiž ví, že lidé masové obsahy vnímají výběrově, a k tomu se v současnosti přidává nedůvěra v tištěná média. „V tomto kontextu meziosobní nedůvěry se v rámci sociálních sítí nabalují na skupiny, které posilují jejich stereotypy, vznikají komunikační ghetta a z mediálního prostoru mizí diskuse. Kdo má jiný názor, je přinejmenším hlupák, ale možná nepřítel, kterého je potřeba odstřelit. A to je z hlediska moderního výkladu demokracie a otevřené společnosti smrtící prvek a já se toho bojím,“ řekl profesor Rabušic. To potvrdil i Václav Cílek, který se víc a víc setkává s tím, že probíhá stále intenzivnější hra na nepřítele. „Společnost sama a dobrovolně ztrácí schopnost se domluvit, a pokud dojde ke zhoršení poměrů, pak to může být společnost násilí a to vyvolá potřebu silné ruky. Disidenti v 70. letech se schovali někde na vesnici, ale v elektronickém věku už se neschováte nikde,“ odhadl Václav Cílek a uvedl příklad z Egypta během arabského jara, kdy podle údajů o lokalizaci mobilních telefonů se dalo vysledovat, kde je demonstrace, jaké skupiny vzájemně komunikují a kdo je v nich lídrem – a ty lidi pak v ústraní likvidovat.

Cílek si umí představit „vyhnití center“

Jeden z tazatelů se v diskusi obou expertů ptal, jak vnímají riziko katastrof, jakými může být dopad meteoritu nebo výbuch sopky. Podle Václava Cílka je takové nebezpečí malé, ale zajímavé je podle něj spíše to, že velké množství lidí má pocit, že se svět blíží ke konci. „Když byla vydána kniha Kolapsy a regenerace, prodalo se jí třicet tisíc kusů, protože reaguje na poptávku po katastrofách. Pocit, že něco končí, je správný, pro mě je to ale transformační záležitost, ne finální. Kolaps staré říše v Egyptě vypadal tak, že vyhnila z centra a některým periferiím se naopak dařilo lépe. Umím si představit ,vyhnití‘ středních Čech a rozmach jihočeského a východočeského dominia, které byly vždy do značné míry samostatné, třeba to, jak jihočeské matky obsadí Temelín a nikomu dalšímu nedávají energii. Tyto scénáře ale nesmím příliš rozvíjet, protože když jsem minulý týden na semináři v Poslanecké sněmovně rozvinul vizi první čínsko-arabské války, která se odehrává mezi Rýnem a Labem a to, jak arabské hordy jsou podporovány pruskými pomocnými oddíly a jak na straně konfuciánského vojska bojují Valaši, nikomu ve sněmovně to nepřipadalo vtipné,“ řekl Václav Cílek.

I tak ale podle něj žijeme v nejlepší ze všech možných epoch a nikdy jsme nežili tak dlouho a dobře jako nyní. V souvislosti s naším vnímáním situace ale Cílek použil příměr s teplotou, kdy je velký rozdíl, když si člověk zvyká, že se otepluje z osmnácti na dvacet stupňů, a když se k nim ochlazuje z vyšší teploty. „Jdeme ke komfortním dvaceti stupňům, ale z dvaadvaceti. To, co cítíme, jsou staré strachy, které doprovázejí změnu. Zároveň jsme ale ztratili duchovní otužilost, že nebezpečí a proměna je přirozenou součástí světa. Proto se cítíme zranitelní jako šnek bez ulity,“ vysvětloval Cílek. Podle Rabušice jde o to, že se člověk nechová v dané situaci podle toho, jaká je objektivní skutečnost, ale podle toho, jak ji vnímá. „Například rodiče si dnes uvědomují, že jejich děti se s velkou pravděpodobností nebudou mít lépe než oni, ale budou se mít spíše hůř, a to je bolestné a působí to na naši psychiku. Z hlediska objektivních indikátorů jsme na tom dobře, ale když budete žít na Beverly Hills a nebudete vydělávat pět milionů, ale jen půl milionu ročně – což je pořád dost – budete se cítit jako chudák. A to řídí naše chování,“ uvedl Ladislav Rabušic. Ze sociologického hlediska konstatoval, že navíc žijeme v převratné postmoderní době, která vše relativizuje, na jedné straně se lidé cítí svobodní, na druhé se boří ustálené normy chování. Z hlediska objektivních ukazatelů žijeme déle, ale je zde spousta sociálních rizik, která nás ohrožují.

Co když jsou muslimové vitálnější populací?

V diskusi se mluvilo o schopnosti planety uživit rostoucí populaci. Podle Václava Cílka je uklidňující fakt, že v současnosti je potravin na uživení lidstva dost a je jen špatná jejich distribuce a velká část je zničena škůdci a plýtváním. I za současného stavu je možné zajistit potravu, není ale globální shoda. Podle Rabušice si svět dobře uvědomuje, že se dostáváme k jistým hranicím a demografové z populačního hlediska hovoří o principu homeostáze, tedy že se poměry mezi oblastmi s vysokým počtem obyvatel a jejich nedostatkem přirozeně vyrovnávají. „Pokud Evropa bude vymírat a současně bude bohatá, přejedená a zároveň zjemnělá a líná, vytvoří se z hlediska migračních toků prostor, který využije jiná část světa, kde je přetlak obyvatel. Prvek migrace je nesmírně vážný a je důsledkem faktů, o kterých jsme věděli už dávno, totiž že se v jistém okamžiku část obyvatelstva zvedne a něco se stane. Je ale otázkou, zda to, že bílé křesťanské obyvatelstvo bude převálcováno muslimy, bude z hlediska planety špatné. Co když jde o vitálnější populaci?“ ptal se v závěru debaty Ladislav Rabušic.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: David Daniel

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Toto řekl Halík u Moravce: Nejde o to, aby v médiích byly zastoupeny všechny názory, ale aby tam byli lidé, kteří mají co říct

14:35 Toto řekl Halík u Moravce: Nejde o to, aby v médiích byly zastoupeny všechny názory, ale aby tam byli lidé, kteří mají co říct

Po jedné hodině odpoledne proti sobě v Žižkovské věži u Václava Moravce zasedli teolog Tomáš Halík, …