„25. února 1948 se definitivně a na dlouhá temná desetiletí prodrali k moci komunisté. Studenti pražských škol se rozhodli vyjádřit podporu svému prezidentovi Edvardu Benešovi. Naivně věřili, že i za komunistů budou platit demokratická pravidla. Hned tady, v místech, kde stojíme, dali komunisté najevo, že totalita nectí pravidla, nectí respekt k názoru druhých,“ řekl úvodem projevu Kubera.
„Dnes mám obavu, že si postupně zvykáme na podobný model. Alespoň formálně máme demokratická pravidla, demokratické volby i nezávislá média. Slyšíte hrůzu z mých slov? Po čtyřiceti letech po skončení totality vás opět utěšuji, že není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř,“ dodal s tím, že je to špatný výsledek 30 let svobody.
„Přestali jsme si vážit svobody, přestali jsme ji budovat,“ varuje Kubera a poukazuje například na útok veganů na francouzské řeznictví. „Znáte ty případy, kdy muž páchá sebevraždu kvůli ženě, která se mu před 20 lety líbila, a přijde o kariéru? Znáte ty případy, kdy úředníci rozhodují o rozbití rodiny, odeberou děti? Opět tu máme skupinu lidí, kteří věří, že vědí lépe než zbytek společnosti, co je správné, co je dobré, co je nutné. Při vzpomínce na studenty, kteří tu byli zastaveni komunisty, pamatujme, že totalita se většinou nevrací ve svých dřívějších podobách. Dnes má nové, pro leckoho přívětivější tváře, ale pořád je stejně krutá a svobodu a demokracii ohrožující,“ uzavřel Kubera.
Fotogalerie: - Výročí pochodu proti komunistům
Jiné pravicové osobnosti se vyjádřily na sociálních sítích.
Výročí samozřejmě nemohl ignorovat Miroslav Kalousek, který tuto příležitost využil k nekonkrétnímu varování před opakováním historie: „25. únor 1948 nebyl bleskem z čistého nebe. Byl výsledkem několikaletého procesu, kdy si lidé nechali líbit postupné ohýbání demokratických zásad, omezování svobody a koncentraci moci. Až přišli o svobodu zcela a zavládla zvůle. Hlavní chybou byla lhostejnost. Neopakujme ji.“
Další, kdo měl k výročí, co říci, byl biskup Václav Malý: „25. února 1948 začala oficiálně duchovní a demokratická ‚zima‘, která poznamenala 3 generace. K tomuto dni ‚lepších zítřků‘ se nestoudně hlásí i dnešní komunisté. 25. února 1950 skonal po brutálním mučení nevinný kněz Josef Toufar. Světlý příklad pastýře i pro dnešek, který je zahlcen zprávami o nepopiratelných kněžských skvrnách bez přihlédnutí k tomu, co dobrého většina kněží vykonala a koná.“
Daniel Herman, bývalý ministr kultury, zase vypočítával oběti komunismu: „7 tisíc zemřelých ve věznicích, 230 tisíc politických rozsudků, 248 popravených, 5 tisíc vystěhovaných sedláků, statisíce vyhozených ze zaměstnání, z bytů, ze studií, stovky zastřelených na hranicích, 250 tisíc lidí v exilu. J. Toufar (25. 2. 1950), J. Zajíc (25. 2. 1969). Únor 48 varuje.“
A nejradikálněji zhodnotil minulý režim komentátor a jeden ze zakladatelů ODS Petr Paulczyňski: „V roce 1951, kdy mi bylo 5 let, mi komunisti zavřeli na dva roky tátu do uranu, aby mi ho vrátili s podlomeným zdravím. K výročí Vítězného února vzkazuji pohrobkům: Ať vás čert vezme, svině rudý. Jak říkal táta: V 89. jsme je měli pověšet na lucerny.“
Jaroslav Kubera
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
