„25. února 1948 se definitivně a na dlouhá temná desetiletí prodrali k moci komunisté. Studenti pražských škol se rozhodli vyjádřit podporu svému prezidentovi Edvardu Benešovi. Naivně věřili, že i za komunistů budou platit demokratická pravidla. Hned tady, v místech, kde stojíme, dali komunisté najevo, že totalita nectí pravidla, nectí respekt k názoru druhých,“ řekl úvodem projevu Kubera.

„Dnes mám obavu,  že si postupně zvykáme na podobný model. Alespoň formálně máme demokratická pravidla, demokratické volby i nezávislá média. Slyšíte hrůzu z mých slov? Po čtyřiceti letech po skončení totality vás opět utěšuji, že není tak zle, aby nemohlo být ještě hůř,“ dodal s tím, že je to špatný výsledek 30 let svobody.

„Přestali jsme si vážit svobody, přestali jsme ji budovat,“ varuje Kubera a poukazuje například na útok veganů na francouzské řeznictví. „Znáte ty případy, kdy muž páchá sebevraždu kvůli ženě, která se mu před 20 lety líbila, a přijde o kariéru? Znáte ty případy, kdy úředníci rozhodují o rozbití rodiny, odeberou děti? Opět tu máme skupinu lidí, kteří věří, že  vědí lépe než zbytek společnosti, co je správné, co je dobré, co je nutné. Při vzpomínce na studenty, kteří tu byli zastaveni komunisty, pamatujme, že totalita se většinou nevrací ve svých dřívějších podobách. Dnes má nové, pro leckoho přívětivější tváře, ale pořád je stejně krutá a svobodu a demokracii ohrožující,“ uzavřel Kubera.