Výsměch, ty peníze, co máte! Českému rozhlasu bylo horko: Vysílací veterán šokoval slovy o generálním řediteli a platech

28. 10. 2019 14:01

V pondělí 21. října 2019 se v Poslanecké sněmovně uskutečnil odborný seminář „Média a role státu v jejich kontrole“. Na tomto semináři hovořil mimo jiné i Michel Fleischmann, v brzké době velvyslanec ČR ve Francii a taktéž bývalý ředitel soukromých rádií Evropa 2 a Frekvence 1. Tvrdě se opřel do Českého rozhlasu za platy a rozpočet, které jsou podle něj několikanásobně vyšší než v soukromé sféře. „Dvě a půl miliardy na to, co děláte? Vždyť je to výsměch,“ mínil Fleischmann. A když se předsedkyně Rady ČRo vymlouvala, že nedokáže zodpovědět všechno, Fleischmann se ohradil, že mu na dotazy neodpovídá ani generální ředitel ČRo.

Výsměch, ty peníze, co máte! Českému rozhlasu bylo horko: Vysílací veterán šokoval slovy o generálním řediteli a platech
Foto: michelfleischmann.cz
Popisek: Michel Fleischmann
reklama

Vadim Petrov Fleischmanna uvedl jako člověka, který přijel do Česka učit, jak se dělá byznys v médiích, ještě před Vladimírem Železným. Což ovšem Fleischmann sám popřel s tím, že nepřijel učit, a zkušenosti že jsou nepřevoditelné. Dodal, že má v médiích 40 let zkušeností, 10 let ve Francii, 30 let pak v Česku. „30 let v českých médiích, promiňte za to slovo, ale byla to jízda,“ vyjádřil se.

Anketa

Existoval v Československu doopravdy jeden československý národ?

56%
44%
hlasovalo: 7492 lidí

Fleischmann zmínil, že za svých 30 let v prostředí rozhlasu v ČR zažil mnoho politických tlaků, od chytrých až po vulgární. „Mně to nevadilo. Máme totiž v našem soukromém mediálním světě dvě velké devizy. První je: Posluchač především. Ta druhá: Neudělej nic, kvůli čemu bys ztratil licenci.“ Dodal, že posluchačů, které by politično zajímalo, není zas tolik. „Věřte mi, posluchačů, kteří poslouchají politické debaty, je minimum. Takže, když za mnou přišel někdo z politických stran, šlo to docela jednoduše. ‚Nechci ztratit licenci, pardon,‘ stačilo říct.“

Dodal, že zde však byl stálý tlak na vyváženost a objektivitu, čemuž říkali otravování, protože v tomto ohledu nebyla určena žádná pravidla. „Jak se toho zbavit? Bylo to docela jednoduché. Přistoupili jsme na premisu číslo jedna, nejdřív posluchač, a pustili jsme písničku. Strašně jednoduchý. Posluchač si vždycky radši poslechne písničku než politickou debatu. Stalo se ovšem to, že zpravodajství zmizelo ze soukromého vysílání. Já jsem si naivně představoval, když jsem již posedmé žádal o licenci na soukromé zpravodajské rádio a bylo mi to vždy vehementně odmítnuto, jsem si naivně představoval, že když jsme od BBC koupili síť vysílačů po celé České republice, že budeme moci založit soukromé zpravodajské rádio,“ popsal Michel Fleischmann své zkušenosti. Prý zde nebyla vůle, aby existovalo soukromé zpravodajské rádio, a tak se čekalo na vznik ČRo Plus.

Fotogalerie: - Vzpomínka u Rozhlasu

Vzpomínková akce k připomenutí památky obětí vstup...
Vzpomínková akce k připomenutí památky obětí vstup...
Vzpomínková akce k připomenutí památky obětí vstup...
Vzpomínková akce k připomenutí památky obětí vstup...
Vzpomínková akce k připomenutí památky obětí vstup...
Vzpomínková akce k připomenutí památky obětí vstup...

„Vynaložené prostředky Českým rozhlasem, a to je jenom dobře, byly takové, že my v soukromém sektoru jsme absolutně neměli šanci uspět, a taky jsme neuspěli,“ řekl Fleischmann a popřál ČRo Plus mnoho úspěchů – ale dodal, že být na trhu sám je neefektivní a nepřináší to kvalitu.

Ohradil se také proti zákonné normě, podle které je za obsah postihován provozovatel. „Když se stane, že jeden jediný novinář udělá chybu nebo ji dokonce záměrně vloží, nebo dokonce něco, čemu se dnes říká fake news, ten novinář může být postihován v nějakém režimu. Ale kdo je postihován hlavně – je provozovatel. Může dostat vysokou pokutu, může mu být dokonce časem odebrána licence,“ popsal situaci a dodal, že by tomu tak být nemělo. Řešením je podle něj dát novinářům větší osobní zodpovědnost, jako je tomu ve Francii. V této zemi jsou novináři prý chráněni i před provozovateli, čímž se dle Fleischmanna dá předejít tomu, že stále přecházejí z jednoho média do jiného. „A také bysme předešli podezírání vůči novinářům, že doopravdy chtějí na někoho útočit, že jsou podjati vůči politikům, vůči senátorům, poslancům, ne-li premiérům.“ Pak by se prý o novinářích nemluvilo jako o žumpě.

Došlo i na „dezinformace“, kde Fleischmann poznamenal, že v množství současných informací je těžké se orientovat. „Problém je, že se to dnes nikomu, nikomu nepodaří taxativně regulovat. Není regulace, která by odradila lidi od vyhledávání toho, co chtějí. Už dnes se naučili, jak se k informacím dostat a budou si s tím vědět rady čím dál, tím lépe. Prostě konec, žádná regulace už nebude fungovat. Jedině, co bude fungovat, bude vztah smluvní, nevyjádřený, mezi lidmi a státem.“ Fleischmann se vyjádřil, že by chtěl takovou smlouvu, ale nikoliv dozor, pod jakým jsou dodnes rádia. „Má to jeden háček, pochopitelně. Stát by musel důvěřovat lidem,“ poznamenal.

Fotogalerie: - Poslední rozhlasová debata

Předvolební debata se zástupci parlamentních stran...
Předvolební debata se zástupci parlamentních stran...
Předvolební debata se zástupci parlamentních stran...
Předvolební debata se zástupci parlamentních stran...
Předvolební debata se zástupci parlamentních stran...
Předvolební debata se zástupci parlamentních stran...

Fleischmann se na semináři o slovo přihlásil ještě jednou, řka, že se mu jen těžko poslouchají některé argumenty týkající se Českého rozhlasu a zvyšování koncesionářských poplatků. „Český rozhlas má rozpočet skoro 2,5 miliardy. Celý rozhlasový trh, komerční, dostává z trhu 1,3 miliardy. Český rozhlas říká, že by potřeboval navýšit koncesionářské poplatky,“ uvedl Fleischmann. A prohlásil, že s tímto má problém, a dotázal se, proč rozhlas nešetří, místo vytváření stále nových programů jako ČRo Plus, který dle něj stojí „veliké peníze“. „Proč Český rozhlas dává platy, které značně převyšují ty, které můžeme dávat my v soukromém sektoru?“ ptal se budoucí velvyslanec ve Francii.

„To jsou třikrát, čtyřikrát vyšší platy, co mají některé osoby, které přišly od nás, protože dostaly čtyřikrát více. Proč nešetříte, proč navíc děláte  programy, které navíc nejsou pod žádnou poptávkou českého posluchače? Vy jste povinni na ty programy, ať jsou to stávající nebo budoucí rádio Jazz nebo i ČRo Plus, žádat povolení, vysvětlit, proč to děláte před Evropskou unií, což třeba Česká televize třeba dělá – ale vy to neděláte, vy pustíte programy a nikoho se neptáte, jestli to má být, jestli je na to poptávka. Neptáte se. Děláte to z jednoho důvodu. Abyste mohli zvýšit koncesionářské poplatky. Protože řeknete, že ty programy, které děláte pro dobro národa, stojí velké peníze, a vy je potřebujete. Kdybyste trošku, jen trošku se chovali tržně, porovnávali platy, porovnávali náklady, které vynakládáte na programy na Českém rozhlase, tak byste se velice jednoduše dostali na velice plusová čísla.“

Fotogalerie: - Výročí okupace u Rozhlasu

Vzpomínková akce před budovou Českého rozhlasu k p...
Vzpomínková akce před budovou Českého rozhlasu k p...
Vzpomínková akce před budovou Českého rozhlasu k p...
Náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Pet...
Vlastimil Picek
Alena Gajdůšková, 1,místopředsedkyně Senátu

Fleischmann dodal, že na rozdíl od ČT je rozhlas v plusu, neboť ČT například nemohla nakoupit práva na vysílání některých sportovních událostí, protože na ně neměla. „Dvě a půl miliardy na to, co děláte? Vždyť je to výsměch,“ zakončil Fleischmann svou stížnost.

Na jeho slova reagovala, nebo spíše musela reagovat, předsedkyně Rady ČRo Hana Dohnálková. „Já nevím, jestli jsem tady úplně v té správné pozici, protože na řadu věcí nedokážu odpovědět já, ale měl by na ně odpovědět, pane Fleischmanne, generální ředitel,“ ohrazovala se předsedkyně.

„Promiňte, ale to mi říkáte vždycky, když vám napíšu dopis, vy mi vždycky napíšete, že nebudete odpovídat, ale odpoví ředitel Českého rozhlasu, ale ten neodpovídá,“ stěžoval si zastánce komerčních rádií Fleischmann. „Ne, to určitě nenapíšeme,“ tvrdila Dohnálková – ale Fleischmann se nedal, že právě to napsala. „Je to podepsáno vámi,“ tvrdil.

  • Celý záznam ze semináře ZDE

Michel Fleischmann hovoří po 2,5 hodině od začátku a přibližně půl hodiny před koncem.

„Co se týká těch otázek nebo toho, co tady vznesl pan Michel Fleischmann, kterého si nesmírně vážím, a tak nevím, proč mi tady útočí do zad, skrze to, co všechno děláme špatně,“ začala Dohnálková. ČRo Plus byl prý dlouho připravovaný kanál, který má údajně velmi dobrou „posluchačskou úroveň“, čísla se prý zvedají a stanice je úspěšná.

Co se týče platů, je prý zděšená. „Já si vůbec nejsem vědoma toho, že by v Českém rozhlase byly platy, které převyšují ty v soukromém sektoru. Naopak jsme měli informace, že kvalitní rozhlasáci odcházejí do soukromého sektoru, protože jim prostě nestačí platy, které jsou v Českém rozhlase. Možná jsou některé výjimky, ale Rada ČRo ani nemá možnost zjišťovat osobní platy, my neznáme platy zaměstnanců ani externistů konkrétně,“ bránila se.

Ozval se také Jiří Hošna, ředitel Komunikace, marketingu a obchodu ČRo. Ten jednak upřesnil, že rozpočet je prý 2,2 miliardy, nikoliv 2,5 miliardy. A že rozpočet ČRo má být vyrovnaný, je v mírném plusu 20 milionů, což při rozpočtu 2,2 miliardy se dá dle něj označit za vyrovnaný.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: kas
reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

V kanceláři ombudsmana to pořádně vře. Šimůnková veřejně sestřelila Křečka. A toto následovalo

15:58 V kanceláři ombudsmana to pořádně vře. Šimůnková veřejně sestřelila Křečka. A toto následovalo

Server Deník N přišel s rozhovorem s Monikou Šimůnkovou, současnou zástupkyní ombudsmana Stanislava …