Jste rádi, že EU rozšiřuje emisní povolenky i na dopravu a bydlení?Anketa
Obě komory českého Parlamentu společně uspořádaly mezinárodní konferenci předsedů evropských parlamentů. Řešit chtěly ruskou agresi na Ukrajině a roli EU v celosvětové spolupráci demokracií.
Proto kromě delegací národních parlamentů dorazilo i zastoupení Evropského parlamentu pod vedením předsedkyně Roberty Metsolaové a rovněž předseda Nejvyšší rady Ukrajiny Ruslan Stefančuk.
Ten ještě před zahájením konference předal předsedům obou komor českého Parlamentu Markétě Pekarové Adamové a Miloši Vystrčilovi vysoký ukrajinský Řád knížete Jaroslava Moudrého a setkal se s prezidentem Petrem Pavlem.
Z rukou předsedy Nejvyšší rady Ukrajiny @r_stefanchuk jsem převzala Řád knížete Jaroslava Moudrého, který mi udělil Volodymyr Zelenskyj.
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) April 24, 2023
Nesmírně si této pocty vážím. Není však jen pro mě. Náleží všem našim občanům, kteří pomáhali a pomáhají Ukrajině při obraně proti agresorovi. pic.twitter.com/lBApY5MsCk
Markéta Pekarová Adamová ještě před jednáním všech předsedů sezvala k separátnímu jednání ženy – předsedkyně parlamentů. S nimi probírala roli žen v zahraniční politice a ruské zločiny na ženách a dětech.
S předsedkyní Evropského parlamentu @EP_President na konferenci předsedů parlamentů Evropské unie. pic.twitter.com/TLgV8smOWM
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) April 24, 2023
Setkání předsedkyň zákonodárných sborů pořádala Markéta Pekarová Adamová
V rámci pražského mítinku uspořádala poslankyně ODS Eva Decroix i konferenci Hledání spravedlnosti pro Ukrajinu.
„Ukrajina spravedlnost postrádá. Byla jí ukradena. A zlodějem je Rusko. Mír je prázdné slovo, když se nepromění v řád založený na pravdě a vybudovaný dle požadavků spravedlnosti,“ řekla tam Markéta Pekarová Adamová.
Děkuji poslankyni @eva_decroix za uspořádání konference na téma "Hledání spravedlnosti pro Ukrajinu".
— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) April 24, 2023
Ukrajina spravedlnost postrádá. Byla jí ukradena. A zlodějem je Rusko. Mír je prázdné slovo, když se nepromění v řád založený na pravdě a vybudovaný dle požadavků spravedlnosti. pic.twitter.com/6wbqGWsP0I
Účastníky parlamentní konference přijal na Hradě i prezident Petr Pavel, který hovořil o těžké době, ve které žijeme a čelíme výzvám ruské agrese proti suverénní Ukrajině a mnoha dalších autoritářských režimů v čele se „stále asertivnější Čínou“.
„Demokracie není bez chyb, proto se o ni musíme starat. A v čele tohoto boje za zdravou demokracii stojíte vy, lidé, kteří mají na starost legislativu evropských zemí. Vy jste strážci demokracie. A my potřebujeme zdravou demokracii, potřebujeme větší spolupráci, hlubší porozumění, a nakonec i větší jednotu,“ vyzval Petr Pavel.
Pak už došlo v Kongresovém centru na samotné pracovní jednání předsedů legislativních těles. Hlavní slovo zde měli coby hostitelé předsedové obou komor českého Parlamentu.
„Dnešní blok bude věnován ruské agresi proti Ukrajině a já jsem ráda, že zde mezi námi poprvé sedí předseda ukrajinské Nejvyšší rady, Ruslan Stefančuk – Ruslane, vítej!“ uvedla své vystoupení Markéta Pekarová Adamová.
Pekarová: Kritická role opozice ano, ale...
Pak vyjádřila názor, že Ukrajina má sice vysoké ztráty, ale Rusku už se nepodaří převzít na bojišti iniciativu.
V Evropě prý sice situace není jednoduchá, ale alarmistické scénáře se nenaplnily, snížili jsme závislost na ruských fosilních palivech a přitom zvládli zimu bez zásadních problémů.
Předsedkyně Sněmovny ocenila, že devadesát procent obyvatel EU stále podporuje humanitární pomoc Ukrajině a 75 procent i sankce proti Rusku. Přesto však prý hrozí nárůst extrémismu, vyplývajícího z polarizace společnosti.
A právě v tom je podle Markéty Pekarové Adamové role poslanců a parlamentů.
„Enormní výzvy a problémy, kterým v souvislosti s dopady války čelíme, mnohé svádějí k tomu, aby v rozjitřeném veřejném prostoru sbírali politické body. Rozhodně nechci tvrdit, že by parlamentní opozice měla rezignovat na svou kontrolní a kritickou roli. Ale demagogie a vědomá polarizace veřejného mínění může být velmi nebezpečná, zejména týká-li se strategických a životních zájmů našich zemí. Mimo jiné vytváří živnou půdu pro nepřátelskou propagandu a dezinformační kampaně,“ varovala všechny, kteří by chtěli veřejné mínění „polarizovat“.
Touto polarizací, jak posléze vysvětlila, myslí například zlehčování účinnosti protiruských sankcí nebo vytváření dojmu, že dodávky zbraní Ukrajině konflikt prohlubují, když jej ve skutečnosti mají vyřešit.
Poslanci podle předsedkyně Sněmovny mají odpovědnost, i jako tvůrci politik, které mají čelit nepřátelské propagandě. Ale rovněž jako ti, kteří mají „aktivně bránit štěpení společnosti“.
Pak připomněla esej Václava Havla Evropa jako úkol a vyjmenovala pět hlavních úkolů dneška, kterým se EU má postavit.
Za prvé je to rozšíření EU. Podle Pekarové jsme v mimořádném historickém momentu, který musíme využít a otevřít dveře těm, kteří se cítí jako součást demokratické rodiny evropských národů. To však prý ale rozhodně neznamená, že slevíme ze vstupních požadavků.
Poslancům ze zemí, kde podpora pro rozšíření EU není tak velká, pak vzkázala, že argumenty pro rozšíření není problém nalézt a svým občanům by to měli vysvětlit „geopoliticky i morálně“.
Druhým zásadním úkolem pro EU je obnova Ukrajiny, která ale může nastat až po úkolu třetím, a tím je rozhodnutí na bojišti. „Je třeba naprosto odmítnout tezi, že dodávkami zbraní bránícímu se napadenému státu jen přiléváme oleje do ohně. Je to právě naopak – i ti, co vyzývají k diplomatickému řešení, by měli uznat, že jednat o míru lze pouze z pozice síly. Dodávky zbraní jsou pak k tomu nezbytnou podmínkou,“ uvedla s důrazem na slovo „nezbytnou“.
Čtvrtý úkol prý Pekarové připomněla Oleksandra Matvichuková, nositelka Nobelovy ceny míru, kterou přizvali k separátní večeři dam, předsedkyň. A jde o úkol možná nejzásadnější. Musíme dělat vše proto, aby Ukrajina válku vyhrála co nejdříve.
„Neměli bychom si myslet, že řešením konfliktu je domluva s Ruskem na ponechání si nějaké části území Ukrajiny. Okupované území znamená pouze válku v mírně odlišné podobě,“ vzkázala Pekarová Adamová, která si prý od ukrajinské disidentky vyslechla množství příběhů znásilňování, mučení a převýchovy dětí z okupovaných území.
„Což nás přivádí k tomu, že nám chybí jasná představa, jaké vztahy budeme chtít mít s Ruskem po konci války. Jaká bude naše strategie ohledně Ruska poté, co bude poraženo ve válce, kterou na Ukrajině rozpoutalo,“ plánovala předsedkyně Sněmovny dále. Vztah k Rusku po vítězné válce je pátým zásadním úkolem EU.
Válka na Ukrajině je podle Pekarové Adamové globálním problémem. „Výsledek konfliktu jednoznačně ovlivní vývoj v jakkoliv vzdálených částech světa, a proto musíme udělat maximum, aby diktatura a brutální síla nezvítězila,“ vysvětlila. I na Tchaj-wanu, který navštívila, prý konflikt pozorně sledují politici i občané, zda Rusku projde porušování mezinárodního práva.
„Vítězství ruské diktatury a brutality na Ukrajině by pouze povzbudilo další potenciální agresory od Blízkého východu po Tchajwanskou úžinu,“ varovala. Uznává, že Evropa má dnes problém o tomto svém pohledu přesvědčit partnery z Afriky, Asie i Latinské Ameriky. A na tom přesvědčování musí intenzivně zapracovat.
Ing. Markéta Pekarová Adamová
Na závěr oznámila, že letos v říjnu se v Praze sejde druhý ročník Parlamentního summitu Krymské platformy, která je důležitým fórem, vysílajícím světu signál, že změny hranic prostřednictvím síly jsou nepřípustné.
Vystrčil: Dnes je těžké se s těmi lidmi vypořádat
Markétu Pekarovou doplnil i předseda druhé parlamentní komory Miloš Vystrčil, který se rozhodl říci „co cítím a co si myslím, že je pro nás pro všechny tím nejdůležitějším“.
Začal veselou historkou, jak si s prezidentem Pavlem povídali o pomáhání. A to jej prý přivedlo k tomu, že je důležité, abychom si navzájem pomáhali.
„Aby ti, co jsou vyspělejší a jejich demokracie je stabilnější, ukazovali cestu těm, co demokracii teprve tvoří. A naopak ti, co mají demokracii mladší, ale mají zkušenosti z dob totalitních, aby říkali těm, co už si totalitu nepamatují, protože ji zapomněli, anebo ji vůbec nezažili, aby si uvědomili, jak je nebezpečná,“ představil svou vizi vzájemné pomoci.
Miloš Vystrčil citoval Masaryka, že demokracie je diskuse. Ale z té diskuse musejí vzejít pravidla, která se pak budou dodržovat. Zkritizoval EU, že její pravidla jsou příliš složitá a žadatelé o vstup se v nich těžko vyznají. S předsedkyní Evropského parlamentu se prý shodli, že řešením není pravidla změnit, ale právě „pomáhat“ těm, kteří je mají problém pochopit.
Na pravidla se podle názoru předsedy Senátu nemá sahat zejména v současné těžké době, kdy je ještě těžší „se vypořádat“ s těmi, kteří chtějí hrát bez pravidel nebo ta dohodnutá pravidla měnit.
„My jsme v těžké situaci, protože jen obtížně je možné našim občanům vysvětlovat, že některé věci, které jsou dány pravidly, my měnit nemůžeme,“ zalitoval.
„Je pro nás proto velmi obtížné často v našich zemích dosáhnout toho, aby lidé nadále podporovali svobodné a demokratické uspořádání, aby nepodléhali různému vábení laciných energií, laciných potravin, laciného života. Protože všichni ti obchodníci s deštěm, všichni ti, co nabízejí něco mnohem lacinějšího, něco mnohem svůdnějšího, něco, co je možné získat bez práce, tak si to jednou všechno draze nechají zaplatit,“ obává se předseda Senátu.
Miloš Vystrčil
Po pomáhání a pravidlech bylo třetím slovem, které parlamentářům zdůraznil, slovo „dluh“. Tak prosperující a kvalitní životy, jaké na Západě žijeme, jsou podle Vystrčila kromě naší práce a globálního obchodu dány také tím, že žijeme na dluh. Nejen dluh finanční, ale také „dluh tohoto světa“.
A tím myslí nejen na dluh životního prostředí. „Také na dluh ve smyslu toho, že jsme prohlubovali svoji závislost na autoritářských a totalitních režimech, a to prohlubování může být jednou velmi drahé,“ přidal. Není podle něj jiné cesty, než se z této závislosti na surovinách od autoritářských a totalitních režimů začít dostávat. A to přesto, že ta cesta bude bolet.
A v tom podle něj bude role parlamentů. „Je povinností členů parlamentů, aby byli odvážní, aby říkali pravdu, aby říkali, že jsme žili na dluh a nyní bude potřeba zaplatit,“ poučil zástupce volených orgánů Evropy. Na tom podle něj musí spolupracovat politici z celé Evropy.
„Jsem přesvědčen, že naše země, naše parlamenty, jsou parlamenty, kde bijí demokratická srdce a naším úkolem je, aby ten tlukot demokratických srdcí byl slyšet nejen v Evropské unii, ale po celém světě,“ skončil výzvou, aby v celém západním společenství bilo jedno „velké a silné demokratické srdce“.
V debatě vystoupila i předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová, která uvedla, že EU má ve světě vedoucí postavení v zelené a digitální transformaci, ale musí být mnohem sebevědomější v prezentování těchto svých předností a úspěchů.
A rovněž předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk, který uvedl, že Ukrajina je na cestě k evropským hodnotám a platí za ně tu nejvyšší cenu.
Usnesení: Vytrvání tlaku na Rusko a vděk Pekarové
Nakonec účastníci meziparlamentní konference přijali společné usnesení, které podpořilo aspirace Ukrajiny, Moldavska a Bosny a Hercegoviny na vstup do EU.
Účastníci konference rovněž schválili výzvu k „vytrvání tlaku na Rusko“. Jak prostřednictvím sankcí, tak „dodávkami zbraní a munice bránící se Ukrajině“.
Další částí závěrečného usnesení bylo vyjádření zklamání nad postojem Číny k ruské agresi a apel na Peking, aby přestal Rusku dodávat zbraně.
A schváleno bylo též vyjádření vděku pořádající předsedkyni Pekarové Adamové, že mimo hlavní jednání svolala přínosné setkání žen předsedkyň, ze kterého by se měl stát formát na pravidelné bázi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Vosáhlo
HonzaSouček
