Je Česko světová špička v dopravě a obraně, jak tvrdí premiér Fiala?Anketa
Räsänenová situaci vnímá jako útok na křesťanskou víru. „Na začátku, když to před čtyřmi lety začalo, šlo hlavně o mou kritiku vůči hlavní finské luteránské církvi, která podporovala akci LGBT pride v rozporu s vlastním základem v bibli. A to byl pro mě šok, že má církev se rozhodla podpořit tuto akci,“ uvedla jako členka finské luteránské církve. „Proto jsem to zpochybnila a svou kritiku zaměřila proti představitelům své církve. Jde tedy o křesťanskou víru. Jde o rozbití křesťanského pohledu na svět ve finské společnosti, takže občané už nerozumějí hlavnímu poselství bible,“ dodala.
Své stíhání popisuje jako útok na svobodu slova. „A pak jde samozřejmě o svobodu slova. O svobodu vyjadřovat svá přesvědčení. A právě toho se obávám, protože pak to nezužuje jen tyto důležité ústavní svobody křesťanů, ale i ostatních. Může to ohrozit svobodu kohokoliv, svobodu mluvit, vyjadřovat své názory a hlubokou víru a přesvědčení,“ doplnila poslankyně finského parlamentu.
Reakce jejích kolegů ve finském parlamentu, běžných občanů, ale i homosexuálů jsou podle ní velmi rozpolcené. „V naší společnosti nebo také v naší církvi a v jiných církvích je mnoho lidí, kteří mě velmi silně podpořili. Dostala jsem tisíce a tisíce dopisů z Finska i ze zahraničí, kde mě lidé podpořili. Také v parlamentu byli velmi známí poslanci, kteří mě podpořili z různých stran. Také někteří homosexuálové podpořili mou svobodu vyjadřovat mé názory. Ale samozřejmě se objevila i velmi silná kritika proti mně. Takže diskuse probíhá a řekla bych, že naše společnost je rozdělena,“ hodnotí někdejší šéfka Konzervativní strany.
„Před dvaceti lety jsem si nedokázala představit situaci, která nyní nastává,“ pokračovala Räsänenová, která je členkou parlamentu osmadvacet let. „Celý tento proces byl pro mě překvapením a musím říct, že mi připadalo velmi absurdní, když jsem před čtyřmi lety seděla na policejní stanici a vyslýchali mě kvůli bibli,“ podotkla, že jí byli pokládány teologické otázky nejrůznějšího druhu, například co si představuje pod pojmem hřích.
Že se z těchto témat stává fenomén, si ale všimla ještě o pár let dříve: „Před sedmi lety se konala jedna křesťanská akce, kde jsem slíbila, že budu mít v jednom kostele desetiminutovou přednášku o manželství. Ale asi týden před akcí mi bylo oznámeno, že církevní rada mi nedovoluje přijít do toho kostela a mluvit o manželství, protože bych tím ohrozila bezpečnost církve. Zpočátku jsem tomuto argumentu nerozuměla, protože ještě před několika měsíci jsem byla ministryní vnitra, byla jsem zodpovědná za bezpečnost Finska,“ popisovala.
Později podle svých slov pochopila, že jde o koncept cancel culture (kultura rušení): „Je to hlavně z vazeb sexuálních menšin, řekla bych, že to není o bezpečnosti, jde o zužování svobody slova, aby nepustili do stejného prostoru ty, kteří mají jiný názor,“ doplnila finská poslankyně s tím, že tato kultura rušení se zrodila v postkřesťanské západní společnosti, kde tento koncept vytvořily silné sítě komunit a obhájců LGBT. „Oni hájí bezpečnost kostelů a prostorů pro setkávání, univerzit a škol. Ale hlavním účelem je zrušit možnosti lidí, kteří mají odlišné názory,“ zdůraznila opakovaně.
Následně varovala před snahami o dehonestaci lidí s odlišnými názory: „Je to velmi nebezpečný jev a je velmi důležité o této kultuře rušení mluvit. Ve Finsku jsme měli případy, kdy někteří lidé kvůli tomuto nátlaku dokonce přišli o práci, protože to velmi silně používají v sociálních médiích a chtějí některé lidi označit za negativní a nepřátelské,“ líčila.
Případ Räsänenová měl zastrašit lidi říkat „nepohodlné názory“. A tak se prý také děje, Finové se začínají bát říkat veřejně své názory. „Obávám se, že se někteří lidé obávají. Také tento můj případ byl velmi veřejný a trvá už čtyři roky, to vše, i když bez jakéhokoli právního trestu, bylo určitým varováním pro ostatní lidi. Když budete svobodně mluvit, když budete vyjadřovat své názory, například proti myšlenkám LGBT, transgenderové problematiky nebo transgenderové politiky, sňatků stejného pohlaví či tyto politické otázky. Mnoho mladých křesťanů mi řeklo, že se bojí vyjadřovat kvůli této kultuře rušení,“ uvedla finská politička.
Stále se podle jejích slov ale naštěstí najdou lidé, kteří mají odvahu bojovat za svobodu projevu. „Jsou ale i jiní lidé, kteří se vyjadřovali s větší chutí a mluvili o svém křesťanském pohledu. Protože teď lidé pochopili, že teď je čas použít tyto naše svobody. Pokud nyní nevyužijeme svobodu vyjadřování, pak se bude prostor pro jejich využití stále zužovat. Proto je teď také důležité mluvit,“ upozornila významná finská politička.
Je přesvědčena, že další soud, která ji čeká v srpnu, by mohla vyhrát. „Samozřejmě musím být pokorná, protože stát se může cokoli. Ale jsem velmi ráda, že kdy loni vynesl okresní soud v Helsinkách rozsudek, byl to velmi jasný osvobozující rozsudek a byl jednomyslný od tří soudců, řekli, že se žádný trestný čin nestal a že jsem nepronesla žádný nenávistný projev. To, co jsem řekla, se týká klasického křesťanství. Je to to, co církve učí už stovky let o manželství a pohlaví, že jsme muž a žena a že manželství je mezi jedním mužem a jednou ženou,“ dodala.
„Věřím tedy, že tyto důležité svobody máme v naší ústavě a také v mezinárodních úmluvách o svobodě projevu a náboženského vyznání. Mám klidnou mysl a také věřím, že celý proces je v božích rukou,“ doplnila Päivi Räsänenová.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nab