Ten, jak v úvodu akce informoval, objíždí v rámci kampaně směřované ke krajským volbám všechny velké regiony, kde s veřejností diskutuje především k tématům vzdělávání, bezpečnosti a migrace.
„To heslo, pod kterým naše beseda probíhá, ‚Na dětech se netestuje‘, se samozřejmě týká dnes tolik diskutované inkluze ve školství (zařazování méně talentovaných a handicapovaných děti do běžných tříd), jež nyní způsobilo svou nepřipraveností velký chaos. Školy s dětmi nejsou místem pro zkoušení nových metod sociálního inženýrství, tam musíme být opravdu velmi opatrní v tom, co děláme,“ doplnil ještě šéf občanských demokratů. Dále pak ještě vyjmenoval další zásadní problémy, s nimiž by se mělo současné vedení Ministerstva školství vypořádat. Za jednu z nejvážnějších chyb současného systému označil nerovné financování naprosto stejných škol v různých krajích se stejným počtem studentů a totožnými nároky na výuku, kdy například školská zařízení v Moravskoslezském kraji dostávají na žáka méně peněz než v Praze či v jiných regionech.
Bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně profesor Fiala také upozornil na nejzávažnější nedostatky českých žáků a studentů, kteří mají mít v obecném měřítku nejvíce potíží s matematikou, přírodovědnými předměty, ale také se čtenářskými dovednostmi. „Dalším velkým nedostatkem, který máme, je nezájem dětí o technické obory a učňovské školství, na což doplácí celá společnost; a rovněž se potýkáme s neatraktivitou učitelského povolání s nízkými platy. Pedagogická fakulta je při výběru vysokých škol většinou až na dalších místech, pokud se mladí uchazeči nedostanou na práva a jiné preferované obory. Je také všeobecně známo, že máme jeden z nejstarších učitelských sborů v Evropě, ve kterém působí osmdesát procent žen,“ upřesnil někdejší ministr školství.
Učitelé by mohli brát okolo 35 tisíc měsíčně
Petr Fiala ve svém vystoupení poukázal i na fakt, že za chaos v českém školství mají odpovědnost bývalé vlády, kdy od počátku 90. let se v Česku vystřídalo 18 ministrů školství oproti čtyřem v Rakousku a šesti v Německu. V dalším průběhu besedy pak předseda ODS představil některé vize, jak se ze zmíněných problémů dostat: „My chceme dát vzdělávání potřebnou váhu, na rozdíl od některých jiných vlád, které usadí na post ministra školství člověka, jenž by tam mohl nejméně uškodit. A chceme zvýšit atraktivitu učitelského povolání zavedením průměrného platu pedagoga okolo 35 tisíc korun. Nebylo by to ze dne na den a nechceme to dávat plošně jako sociální demokraté do automatického zvýšení tarifů. Máme v úmyslu tyto finance poskytnout ředitelům, kteří pak budou mít na to schopné učitele patřičně motivovat.“
Způsob, jak mladé lidi přitáhnout k technickým oborům a učňovskému školství vidí politik Fiala v duálním modelu, tedy daleko větším zapojení zaměstnavatelů do systému vzdělávání tak, jak to funguje v Německu nebo i v Polsku. Podle něj dělá právě teď tomuto možnému řešení „medvědí službu“ premiér Sobotka i ministr financí Babiš zaváděním problematické administrativy. „Mladé lidi, kteří jsou schopní, šikovní a chtějí si začít bez dlouhého studia hned vydělávat jako živnostníci, současná vláda odrazuje stanovováním nesmyslných a svazujících opatření,“ shodl se v názoru šéf ODS s jedním diskutujícím podnikatelem z publika.
Psali jsme:
Absolventi škol musí být flexibilní
Dalším z receptů, jak dostat do vysokoškolského prostředí více peněz, aby z něj měla i celá společnost větší užitek, má být podle profesora Fialy úzké propojení univerzit s podnikatelským sektorem. „V Brně máme na vysoké školy navázanou řadu malých firem, které dobře fungují a v některých případech jsou úspěšné i v zahraničí. Pomohlo nám to, kupříkladu, v době krize, kdy měly velké společnosti existenční problémy. U nás se to těch menších zas až tak nedotklo. Je to možná lepším řešením než dávat lukrativní finanční pobídky zahraničním firmám, které jdou za lacinou pracovní silou a za pět let působení se přestěhují dále na východ. K tomu je ale potřeba, aby se dotace neutrácely za měkké projekty při různých jednorázových akcích, nýbrž aby směřovaly do modernizace infrastruktury. Chce to vytvořit vhodné propojení v ose univerzita – vedení města – vedení krajského úřadu. Pak by nemělo jako v Ostravě odcházet z regionu tolik mladých lidí,“ konstatoval pravicový politik.
Podle něj by měla právě vedení vysokých škol tlačit na podnikatele, aby se také zapojovali do aplikovaného vědeckého výzkumu, který pak pomůže oběma stranám. Forma výuky by měla směřovat k tomu, aby byli absolventi škol velmi flexibilní a uměli reagovat na často měnící se trh práce.
Máme už zbytečně hodně vysokoškoláků
Velmi diskutovaným tématem na besedě byla inflace českého vysokoškolského systému. Podle názoru několika návštěvníků-pedagogů předvolební besedy i předsedy ODS univerzity chrlí každoročně tisíce absolventů, kteří pak těžko hledají přiměřené uplatnění. „Není to jenom náš problém, ale i zemí, jako je třeba Německo. Asi se budeme brzy setkávat s tím, že nás poveze taxikář s vysokoškolským titulem nebo nás bude obsluhovat podobně vzdělaná servírka,“ uvedl Petr Fiala. Dalším nešvarem v porovnání s ostatními vyspělými státy je, podle jeho názoru, délka vysokoškolského studia české mládeže, které trvá pět let a více. Bývalý ministr školství by si spíše představoval, že by stát platil jen 3 nebo 4 roky vysokoškolského studia, u medicíny výjimečně víc, a zbytek, zvláště akademické tituly, by si potom měl už každý hradit sám. Prodlužování studia je prý u českých studentů neúnosně dlouhé. „V této souvislosti bychom si měli uvědomit, kolik lidí vlastně pracuje a odvádí daně; není to u nás vysoké procento. Máme stárnoucí populaci, seniorům se prodlužuje život a mladí studují mnohdy až do 27 let,“ vysvětloval.
Snad nejbouřlivější reakci na mítinku vyvolala polemika ohledně vyžadovaného zvyšování vzdělání u některých profesí, kde to není zapotřebí, jako u vychovatelek mateřských škol, a především u zdravotních sester. Vůbec problematika zdravotnictví se stala v diskuzi neuralgickým bodem, který vyvrcholil ostrou kritikou současného ministra financí. „Jsme nyní už v podobné situaci, jako ve Velké Británii, kdy nám chybí stovky sester i lékařů, a stát přitom dává na zdravotnictví mnohem méně než v okolních vyspělejších zemích. Naše zdravotnictví je podfinancované a Andrej Babiš o tom nechce ani slyšet. Říká nám podobné nesmysly, jako že v něm existují černé díry. Zdá se mi, že se s ním nedá k tématu věcně a odborně diskutovat. To není řepka olejná, to je jiná problematika,“ rozčílil se jeden z vedoucích lékařů Fakultní nemocnice v Ostravě.
Předseda ODS pak uzavřel celou diskuzi s tím, že na některé úměrné poplatky ve zdravotnictví si už lidé zvykli a že bez podobných příjmů není možné celý tento systém financovat. V závěru pak vyzval veřejnost, ať i z těchto důvodů volí v nastávajících volbách právě občanské demokraty.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
- Další reportáže ČTĚTE ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán
