Zeman provádí nezávislou politiku, ostatní líbají ruce Američanům. Byli jsme na oslavách výročí vítězství u Stalingradu a slyšeli tam velmi zajímavé věci

16.02.2018 14:19

REPORTÁŽ Velkou válku jsem zažil. Ta, které se všichni obáváme, by zahubila celou naši civilizaci. Američané žijí na ostrově, takže tomu odmítají rozumět. Takhle například mluvil prezident Volgogradského fondu míru Jurij Fjodorovič Starovatych, jenž se narodil těsně před největší válkou historie. Reportér ParlamentníchListů.cz vyslechl i další účastníky oslav pětasedmdesátiletého výročí vítězství Rudé armády v bitvě o Stalingrad.

Zeman provádí nezávislou politiku, ostatní líbají ruce Američanům. Byli jsme na oslavách výročí vítězství u Stalingradu a slyšeli tam velmi zajímavé věci
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Socha Matka Vlast volá stojí na návrší Mamajova mohyla ve Volgogradu a je součástí Památníku Bitvy o Stalingrad

„Triumfem naší armády a národa skončilo největší vojenské střetnutí Velké vlastenecké a druhé světové války... Ukázal se nezdolný duch národa... Půjdeme dopředu, jen dopředu. Budeme silnými a čestnými. Povedeme k tomu i další pokolení...,“ řekl mimo jiné ve Volgogradu ruský prezident Vladimir Putin, který má nyní před volbami.

Bitva o Stalingrad znamenala obrat v druhé světové válce, největším válečném šílenství historie lidského rodu. Před pětasedmdesáti lety v ní zvítězila Rudá armáda a ParlamentníListy.cz byly při oslavách, které dále pokračují různými akcemi. Zúčastnily se jich významní ruští politici, váleční veteráni a delegace z mnoha koutů Eurasie. Zde jsou názory některých účastníků oslav...

Zeman je naděje!

„Znovuzvolený český prezident Miloš Zeman mi připadá jako jediná naděje v Evropě. Jeho vyjádření mi připadají jako projevy zdravé mysli svobodného člověka. Vede velmi nezávislou politiku, ostatní jen líbají ruce Američanům,“ sdělil prezident Volgogradského fondu míru Jurij Fjodorovič Starovatych ParlamentnímListům.cz. V Rusku je celkem známou osobností. Narodil se v polovině roku 1937 a stal se významným komunistou.

„Válkou jsem si prošel, sice jako dítě, ale vím, co přináší. V současnosti o další velké válce začíná mluvit stále více lidí. Nyní by ale válka zahubila celé kontinenty, celou naši civilizaci. A ti, co žijí v Americe, tomu nechtějí rozumět, protože žijí na ostrově. O některých amerických senátorech si myslím, že mají nádor v hlavě,“ řekl s myšlenkou na jaderné zbraně, a aniž by se jasněji vyjádřil k situaci na Donbase dodal: „V europarlamentu většina hlasovala pro sankce proti Rusku. To není chování přátel, ale nepřátel. My už nechceme bojovat, jen se snažíme bránit naši zemi. U nás je mnoho půdy, moře, pitná voda, nafta, plyn. Máme války po krk. Chtěl bych, aby se to doneslo do europarlamentu.“

Kazachstánský smír

Také Kajdarov Rustem Esimchanovič, generálmajor v soudnictví Kazachstánu, hovořil o hrozbě třetí světové války. „Ano, hrozba tu je. Jak víte, Kazachstán se stal zemí dialogu mezi nepřáteli. Náš prezident Nazarbajev se snaží o smírné řešení konfliktů. Mírové rozhovory v Astaně nesou určité výsledky. Dnes je důležité, aby se křesťané, muslimové, buddhisté a ostatní postavili k válce zády,“ řekl. Je ale třeba doplnit, že kazašský prezident Nursultan Nazarbajev je kritizován za přehlížení korupce, potlačování opozice a svobody slova v zemi a mírová jednání v Astaně měly podle mnohých minimální výsledky.

„My o nikom nehovoříme jako o nepříteli. Náš prezident se setkal s Donaldem Trumpem a hovořil s ním o tom, jak řešit napjatou situaci mezi Východem a Západem. Dnes mají velkou moc média. Jestli budou média pracovat pro mír, bude vše v pořádku. U nás žijí včetně Čechů sto čtyři národností a všichni se přátelíme. Ostatně i v Česku mám přátele a vašemu prezidentovi přeji hodně síly,“ dodal.

Hlášení o Praze

Ve Volgogradu bylo opravdu mnoho veteránů druhé světové. Českou delegaci nejvíce zaujala  Arménka Rozália Sergejevna Abgarjan. Tato stará dáma stále plná elánu – při oslavách si dokonce několikrát zatančila –  byla v letech 1941 až 1945 radistkou a vzpomínala na osvobozování Československa: „Češi nás moc dobře přijímali. Za celé ty čtyři roky jsem se až u vás ocitla v čisté posteli a pořádně se vyspala. Žena hospodáře nám upekla pirohy s jablky, jaké jsem nikdy nejedla. To byla delikatesa. Takhle to zní krásně, ale válka je strašná. Přeji si, aby už nová pokolení válku nepoznala.“

Právě ona zaznamenala a předala veliteli volání Prahy o pomoc. „Povstalci v Praze se na nás obrátili o pomoc. Naše armáda se tam přesunula. Němci kapitulovali 8. května 1945, ale v Praze se ještě bojovalo,“ vzpomínala s tím, že Arméni bojovali na všech frontách a druhou světovou válku jich přežila zhruba polovina. Dodnes z nich prý přežilo asi čtyři sta lidí většinou ve věku nad pětadevadesát let. Ostatně dodnes této staré dámě, která do Volgogradu podle vlastních slov přijet prostě musela, prý zní v uších volání Pražanů o pomoc.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…