„Minulý týden jsem otázku stavby nové budovy projednal i s premiérem Bohuslavem Sobotkou a ministrem Hermanem. Oba přijali argumenty pro realizaci. Nyní je na nás, abychom zpracovali podrobné podklady, a věřím, že za několik měsíců zahájíme jednání s novou vládou,“ řekl Právu generální ředitel NK Martin Kocanda.
„Prostor Národní knihovny není nafukovací. Pokud by se pro projekt vybudování nové knihovny podpora našla, bude mít i ve mně velkého zastánce,“ uvedl pro Právo. „O podobě případné nové budovy NK bude jistě vedena diskuse. Můj osobní názor je, že by bylo možné se s jistými korekcemi k návrhu takzvaného blobu pana architekta Kaplického vrátit,“ dodal Herman.
ParlamentníListy.cz se zeptaly politiků, co si o tom myslí. Rozdílné názory na kontroverzní návrh stavby, který soutěž vyhrál v rozporu se zadáním, jsou i uvnitř jednotlivých politických stran. Řada politiků se ale shodne, že ministr Herman celou věc účelově vytahuje před volbami, aby si nahnal body.
Že Kaplického knihovna nebyla postavena, je jeden z největších hříchů Bémovy éry v oblasti rozvoje města…
Projekt podporuje předseda hnutí ANO Andrej Babiš. „Že Kaplického knihovna nebyla postavena, je jeden z největších hříchů Bémovy éry v oblasti rozvoje města. Kdyby se povedlo postavit knihovnu (dejme tomu i s mírnými korekcemi), bylo by to vítězství kulturního ducha nad politickou zbabělostí a nekulturností éry ODS, konkrétně Pavla Béma v Praze. Moji podporu to má, samozřejmě. A klidně na stejném místě!“ uvedl pro ParlamenntíListy.cz Andrej Babiš.
„Návrh Kaplického byl vynikající. Kdyby se uskutečnil, byla by to výhra pro Prahu, neboť postrádá vynikající architekturu 21. století,“ míní čestný předseda TOP 09 a poslanec Karel Schwarzenberg.
„Kaplického knihovna se měla v Praze postavit dávno. Jsem ráda, že se pan ministr vyjádřil kladně a udělá tentokrát vše pro to, aby se knihovna postavila. Moji podporu projekt má, dílo významného světového architekta by bylo ozdobou Prahy. A věřím, že nebude jediné!“ sdělila redakci primátorka Prahy Adriana Krnáčová.
„Patřil jsem do skupiny, která bojovala o to, aby knihovna Jana Kaplického stála na pražské Letné. Jsem si ale i vědom toho, že před několika dny soud vydal rozhodnutí, že ta soutěž byla vlastně neplatná, protože ten soutěžní projekt nesplňoval zadání. Ale pokud dnes Národní knihovna vypíše novou soutěž a vlastníci práv – jak jsem pochopil, vlastníkem práv je paní Kaplický – se příhlásí s určitým upgradem k tomu, že uplynulo deset let, tak bych byl rád, kdyby tento projekt vyhrál. Když bude vypsána soutěž, tak předpokládám, že se zúčastní další architekti. Třeba tento projekt bude vybrán a třeba se ta knihovna jednou zrealizuje, protože si myslím, že by takovýto podobný objekt Praze, a nejenom Praze, určitě slušel,“ řekl redakci radní pro kulturu Jan Wolf z KDU-ČSL.
Úplná hloupost. Praha přijde o skvělé panorama
„Je před volbami a pan Herman nemá téma, tak vytahuje blob. Určitě si Pražané pamatuji, že blob byl jeden z velkých slibů paní Elišky Kaplický, když před třemi lety kandidovala do zastupitelstva hlavního města Prahy za ANO. Bylo by možná lepší se zeptat jí a paní primátorky, co za ty tři roky v této otázce udělaly. Podle mých informací je odpověď – nic,“ reagovala první místopředsedkyně ODS a předsedkyně klubu zastupitelů v Praze Alexandra Udženija.
„To, že Národní knihovna nemá kapacity a potřebuje novou budovu, je všeobecně známo už dlouho. Je smutné, že si toho pan ministr kultury Herman všimnul po čtyřech letech, co je ministrem a měsíc před volbami, je to smutné a je to těžké selhání. On tam spíše nadělal personální chaos, než aby se zajímal o věcnou stránku celé té záležitosti. Že je tedy nutná novostavba, o tom není sporu. Jestli je možné se vrátit ke Kaplického projektu? To si myslím, že to je úplná hloupost, kterou říká pan ministr, protože je před volbami a protože se to dobře poslouchá. Je to úplně stejná hloupost, jako když se někdo vyjadřuje, že by to mohlo stát tu na Rohanském ostrově, tu na Proseku a tak dále. Prostě architektura je tvroba pro konkrétní účel a konkrétní místo. A kdo by to upravil? Autor umřel, úprava znamená v podstatě nový projekt. Architektonická soutěž dopadla velmi kontroverzně a není vyloučeno, že se za ní budou táhnout právní komplikace. Čili já si myslím, že toto pan ministr říká jen proto, že se to hezky poslouchá. Potřeba nové budovy objektivně je. Ale celý proces bude muset běžet od samého počátku,“ řekl předseda pražských zastupitelů TOP 09 Václav Novotný.
„Nevím jak teď, ale kdysi se tomu v kulečníku říkávalo ‚šťouch na buzara‘. Tedy, že kam nemá šanci trefit napřímo, zkusí to zvládnout mazanou oklikou. Že přijde o své úchvatné panorama, hrozilo koncem války i Praze. Kdo tomu dokázal předejít – a jaké oběti ho to stálo – se dnes sice uboze zatlouká a falšuje, v nepřepsaných dějinách to však zůstane zlatým písmem. Takzvaný blob by v reliéfu, jímž Praha magnetizuje i miliony zahraničních návštěvníků, většinová veřejnost vnímala jako pěst na oko. Solitéry daného typu lze navíc jen krajně komplikovaně uhlídat i co do zdůvodněných a ‚kreativních‘ nákladů – zvlášť bude-li rozhodování v rukou jedné a té samé partičky, co umí ze všeho nejvíc právě dojit státní kasu. Neprošel-li její nápad napřímo, není důvod to připustit ani ‚na buzara‘,“ řekl místopředseda KSČM Josef Skála.
PhDr. Josef Skála, CSc.
Podle místopředsedy poslaneckého klubu ČSSD Antonína Seďi je návrat k návrhu architekta Kaplického cesta slepou uličkou. „Souhlasím s názorem, že je třeba vypsat výběrové řízení na projekt nové Národní knihovny, která by měla být umístěna dostupně lidem a zároveň by neměla narušovat architektonický ráz Prahy. Ministr Daniel Herman poté, co předvedl s památkovým zákonem, je doufám se svým názorem ve vládě osamocen,“ vysvětlil Seďa.
Ing. Antonín Seďa
Nejsou peníze pro nemocné a rodiny s dětmi…
„Kaplického návrh je celosvetově unikátní a stojí v nějakém místě za realizaci – a samozřejmě moderní budova Národní knihovny je také zcela určitě třeba, takže naši podporu by takový projekt měl. Jedním dechem však dodávám, ze je nutné zároveň také nejprve posoudit finanční náklady, jelikož v situaci, kdy se kvůli nečinnosti vlády zhoršuje dostupnost zdravotní péče pro občany a chybí dostatečná podpora mladých rodin s dětmi a zdravotně postižených spoluobčanů, by se miliardy na novou knihovnu těžko obhajovaly,“ uvedl předseda SPD a poslanec Tomio Okamura.
„Pokud by došlo k určitým korekcím návrhu, tak ano. Myslím, že moderní nebo futuristické stavby nepatří do centra měst, ale na Letné, proč ne?“ uvedl předseda poslaneckého klubu Úsvitu Marek Černoch.
„Problém Národní knihovny je reálný. Projekt architekta Kaplického je rozhodně architektonicky velmi zajímavý a bylo mi i líto, že se nerealizoval. Cítil jsem v tom osobní animozity, u někoho možná i nechuť k méně tradičním řešením. Jedinou výhradu jsem měl – a to je umístění. Na Letnou by to skutečně bylo krajně nevhodné. Ale například do Letňan či podle lokality, proč ne? Končící ministr kultury to ale asi už moc neovlivní. Navíc jde i o peníze na stavbu,“ říká místopředseda KSČM a poslanec Jiří Dolejš.
„Mně osobně se projekt Kaplického blogu na Letné líbí. A i když projekt nesplnil podmínky soutěže, klidně bych ho postavil. Ale zajímalo by mně, co pro to pan ministr kultury Herman za ty tři roky ve vládě udělal. Předpokládám, že nic. Pouze se teď snaží zalíbit voličům před volbami,“ říká místopředseda pražského zastupitelského klubu ODS Filip Humplík.
Filip Humplík
„Novostavbu Národní knihovny bych jistě podpořil. O takzvaném Kaplického blobu však přesvědčen nejsem. Ale je to můj subjektivní názor,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Václav Votava.
„Myslím si o tom, že to asi už dnes neprojde,“ reagoval na dotaz europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Psali jsme:
Panorama staré Prahy jakkoliv hyzdit odmítám
„Potřebu nové Národní knihovny vyhodnotit neumím. Nu a u pana ministra nezapomínejme, že je před volbami a snad opět kandiduje, bohužel, v Praze. Z blobu by byl jistě ‚krásný‘ pohled na ‚maršmeloun‘. A naopak. Pražané nechť ve volbách rozhodnou. Je to jen a pouze na nich. Já jsem konzervativní a panorama staré Prahy jakkoliv hyzdit odmítám. Moderna patří do nových čtvrtí. Sorry jako,“ říká poslanec ČSSD Jiří Koskuba.
„Národní knihovna nepochybně novou stavbu potřebuje, o tom dost dobře nelze pochybovat. Moderní budova postavená na Kaplického návrhu by byla přínosem esteticky, ale hlavně funkčně,“ míní poslanec ANO Jiří Zlatuška.
„Opět nová knihovna? Zůstane jen u úvah,“ reagoval senátor ODS Jaroslav Zeman.
„Nemám důvod zpochybňovat vyjádření pana generálního ředitele o potřebě nové Národní knihovny, nicméně jsem přesvědčen, že řešení tohoto problému by mělo být jednoznačně předmětem diskuse (vládní agendy) až nové vládní reprezentace – tedy i včetně nalezení vhodného umístění a architektonického řešení bezpochyby reprezentativní kulturní a vzdělávací instituce ČR,“ říká poslanec ANO Bohuslav Chalupa.
„Jestli Národní knihovna skutečně potřebuje další budovu, nedokáži objektivně posoudit, nekvalifikovaně se však domnívám, že již nejspíše ano. Návrat k návrhu vybudování Kaplického blobu však považuji za nesmysl. Do historických center páteřních měst ČR se takovéto avantgardní stavby, podle mého názoru, prostě nehodí. Možná budu vypadat jako nějaký zpátečník, ale osobně by se mi pro potřeby Národní knihovny líbila standardní funkcionalistická stavba, která by místo pofidernim vzhledem přitahovala spíše svým obsahem,“ říká poslanec KSČM Jiří Valenta.
„Architektuře moc nerozumím. Nicméně pocitově proti originálnímu řešení pana Kaplického nic nemám. Někdy se mi zdá, že jsme při takzvané ochraně našeho kulturního dědictví až příliš konzervativní. V Londýně například nikomu nepřijde zvláštní, že budova nového Scotland Yardu vyrostla a zakrývá nejstarší pub. Podobně je na tom prosklená pyramida před pařížským Louvrem. Já bych realizaci blobu vnímal i jako vyjádření pocty světově proslulému krajanovi, Jan Kaplický byl spolu s Davidem Dixonem zakladatelem architektonického ateliéru Future Systems. Je autorem londýnského Lord Madison Centra, modenského muzea Enza Ferrariho a dalších projektů. Podílel se i na řešení proslulého pařížského Centre Georges Pompidou. Zdá se mi, že náš přístup ke Kaplickému naplňuje známé ‚nikdo není doma prorokem‘,“ říká poslanec ANO Zdeněk Soukup.
„Kdo jiný než ředitel Kocanda by měl mít kvalifikovanšjí názor na potřebnou kapacitu Národní knihovny? Zcela výjimečně souhlasím s názorem pana ministra Hermana,“ informovl poslanec ČSSD František Adámek.
„Podpořil bych Kaplického projekt. Je unikátní a dispozicí smysluplný,“ říká senátor ODS Jiří Burian.
Kaplický nesplnil zadání soutěže. Dle soudu měl být vyřazen
Vdova po architektu Janu Kaplickém Eliška je zastupitelkou v Praze za hnutí ANO. Výstavbu blobu podporoval i developer a sponzor KDU-ČSL a přítel Daniela Hermana Luděk Sekyra.
Návrh Kaplického týmu umístěním skladu knih pod zem nevyhovoval zadávacím podmínkám soutěže, konkrétně větě požadavku, že „z hlediska minimalizace rizik nesmí být jádro konzervačních fondů umístěno v podzemních podlažích a v nejvyšším nadzemním podlaží“, která byla součástí delší pasáže popisující důvody zvýšené ochrany a možná rizika, požadavek stálosti teplot i při výpadcích všech technických prostředků a i v nejteplejších letních dnech, centrálně regulovaný plně automatizovaný režim vytápění s vyloučením zásahu zaměstnanců i čtenářů atd. Národní knihovna na svých stránkách také uváděla, že soutěžní návrh není dokumentací pro stavební povolení, a proto nedodržení českých norem (požární normy, osvětlení atd.) nebylo důvodem pro vyloučení ze soutěže.
Jak se uvádí na Wikipediii, průběh soutěže kritizovala v březnu 2007 Česká komora architektů a obrátila se se stížností na Mezinárodní unii architektů. Ve svém stanovisku napsala, že porota označila za vítěze dílo, které prokazatelně porušilo závazné podmínky soutěže.
Studio HŠH architekti, které se též zúčastnilo soutěže, na podzim 2007 podalo žalobu, v níž tvrdilo, že návrh Jana Kaplického zvítězil v rozporu se zadanými podmínkami a tedy porota nehodnotila soutěž spravedlivě. Nesplnil například požadavek umístit Národní konzervační fond nad zem. Obvodní soud pro Prahu 1 nejprve rozhodl ve prospěch žalobce, městský soud však rozsudek zrušil kvůli procesní chybě. Ve svém druhém rozsudku obvodní soud dne 21. dubna 2015 konstatoval, že návrh Jana Kaplického měl být ze soutěže vyloučen už v prvním kole, a rozhodl, že Národní knihovna má zaplatit architektonickému studiu HŠH architekti asi 2,9 milionu korun za umístění v soutěži, z toho 1,6 milionu tvoří rozdíl mezi třetí a druhou cenou, zbytek částky tvoří tvoří úroky z prodlení a zaplacení nákladů soudního řízení.
V listopadu 2015 odvolací soud rozsudek pravomocně potvrdil. Mluvčí knihovny Irena Maňáková na to reagovala prohlášením, že Národní knihovna je do dnešního dne přesvědčena, že nepochybila.
26.4.2017 Nejvyšší soud odmítl dovolání Národní knihovny, která nesouhlasila s rozsudkem o soutěži na svou novou budovu. Výběr objektu, ve kterém uspěl (nikdy nerealizovaný) projekt architekta Jana Kaplického, před deseti lety napadlo studio HXH architekti. Kaplický podle nich zvítězil v rozporu se zadáním, což uznal i soud a knihovnu již dříve pravomocně odsoudil k třímilionovému odškodnému.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
