Dubnová meziroční inflace v Česku dosáhla na 2,9 %, což překvapilo nejen mnohé analytiky, ale rovněž tuzemské centrální bankéře, kteří již sami doufali, že budou moct vyhlásit pomyslnou „výhru nad inflací“ a pustit se do razantnějšího snižování úrokových sazeb. Lze však slavit konec zdražování, když jen pouhá desetina procenta dělí inflaci od toho, aby se opět vymanila z tolerančního pásma?
Primárním cílem České národní banky (ČNB) i Evropské centrální banky (ECB) je udržovat cenovou stabilitu, což znamená, že obě centrální banky mají za úkol udržovat pomocí svých nástrojů meziroční inflaci kolem 2 %. Pokud by se zdražovalo „pouze“ o procento či o 3 %, pak se ještě tato odchylka od cíle toleruje a nemusí jít nutně o situaci, v níž by centrální bankéři museli silněji zasahovat.
Ekonomové BNP Paribas, která patří mezi největší evropské banky, však varují, že zdražování se může v Evropě opět rozbujet v takové míře, že bude nutné celou tuto dosavadní praxi inflačního cílování přepracovat. Varují totiž, že hrozí, že se bude zdražovat opět natolik, že 2% cíl centrální banky nezvládnou plnit a tak se smíří s novou realitou, v níž budou ceny růst rychleji než do nedávné doby.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
reklama
