Na první pohled řeší novela nedostatek učitelů. Na první pohled. Na druhý pohled odkrývá obrovskou bezradnost ministerstva, které místo aby zatraktivnilo učitelské povolání natolik, aby absolventi neutíkali do jiných profesí, jde přesně opačnou cestou.
Těžko lze věřit oficiálnímu zdůvodnění, že kromě vyřešení nedostatku učitelů všech stupňů přinese novela i „čerstvý vítr do škol“ tím, že za katedru usednou „odborníci“. Myslí se zřejmě absolventi matfyzu, přírodovědných oborů, múzických oborů a další. Otázka zní – který skutečný odborník opustí své místo a půjde do školství, kde bude mít zcela jistě méně peněz a sporné uznání praxe?
Kdo z odborníků si nechá do své práce mluvit různými experty na školství, kteří nikdy neučili nebo rychle od učení utekli k radám, jak učit a jak oni by to dělali lépe, kdyby to uměli?
Je téměř jisté, že místo odborníků se do škol budou hlásit i absolventi různých oborů, kteří jinde neseženou místo. Jak dlouho ale vydrží v prostředí, které učitelské chyby neodpouští a dává je hlasitě najevo, totiž mezi dnešním žactvem, to je otázka.
Přitom není pravda, že učitelé nejsou. Jsou, jen nejsou ve školství. Odhady zasvěcených hovoří až o 100 tisících učitelů mimo školství, kteří odešli za lepšími podmínkami. Protože i když titulky novin hlásají, že učitelský plat stoupl na 38 tisíc hrubého, nemůže to být pravda. Takový plat je pouze v nejvyšším tarifu, po odučených 30 letech. Jak ministerstva kouzlí s průměry, to je na další úvahu.
V čem bude hlavní problém? Dosud musel ředitel při výběru mezi kvalifikovaným a nekvalifikovaným učitelem dát přednost tomu kvalifikovanému. To by přijetím novely zákona padlo. Může si vybrat toho, kdo se mu zdá výhodnější – třeba i levnější.
Jistě jsou neučitelé, kteří učí skvěle. Jsou i učitelé, kteří učí špatně. I podle šetření České školní inspekce ale vychází jednoznačně, že ve svém souhrnu učí kvalifikovaní učitelé lépe.
To, že někdo daný obor ovládá – optimističtější varianta odborníka – totiž neznamená, že své vědomosti umí předat. Spoléhat se na talent nejde, od toho jsou na učitelských oborech nejen pedagogických fakult obory jako didaktika a metodika. Čili tzv. „učení se“ jak učit. Ne, že by pedagogické fakulty neměly co zlepšovat, zejména ohledně praxe v průběhu studia.
A protože učit bude kdokoli, nelze na něj klást velké nároky. Bude se tedy osekávat učivo – a to až o 50% s tím, že se učí mnoho zbytečného. Od koronakrize se mantra o nutnosti osekání učiva opakuje v mnoha periodikách snad denně. Jako jeden z důvodů se udává i to, že rodiče prý zjistili, že se děti učí mnoho zbytečností. Zdá se, že v závodě ke dnu vzdělanosti už bude vzdělávací programy snad určovat i starosta obce, která má základní školu…
A především neziskovky ve školství, kde působí právě ti experti, o kterých byla řeč na začátku. Kteří by učili – kdyby to uměli a kdyby za to měli ty peníze, které získají tím, že radí těm správným osobám. Třeba ministru školství Robertu Plagovi či neúspěšnému prezidentskému kandidátovi Jiřímu Drahošovi (dnes STAN), který je dnes předsedou školského výboru Senátu.
Nabízí se otázka – Cui prodest? Rozhodně budou profitovat neziskovky, které se už těší, jak budou školit a doškolovat nekvalifikované učitele, a peníze ze státního rozpočtu budou mít zajištěny. A za druhé bude situace svědčit podnikatelům ve školství. Co totiž udělá zoufalý rodič, sledující úpadek vzdělání svého dítěte v „osekaném“ veřejném školství? Zaplatí mu soukromou školu v naději, že tam se mu dostane lepšího vzdělání. Na to ovšem každý mít nebude a nůžky mezi sociálními a příjmovými skupinami se tak budou rozevírat o to víc.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
autor: PV
