Ivan Přikryl: Dostupné bydlení na dosah, poslanci je budou projednávat

28. 3. 2021 17:38

Jistě všeobecně traumatizující pandemie koronavirů v různých mutacích je pro většinu občanů stresující. Současně však má určité „vedlejší účinky“ na různé oblasti našeho života, zejména podnikání, především v oborech odkázaných na cestovní ruch.

Ivan Přikryl: Dostupné bydlení na dosah, poslanci je budou projednávat
Foto: ivanprikryl.cz
Popisek: Ivan Přikryl
reklama

Má nesporně vliv i na oblast bydlení. V médiích jsou uváděna zajímavá čísla, například že ceny nemovitostí i v této složité době dramaticky rostou až o 11%, zatím co hotely jsou na pokraji kolapsu, tržby některých realitních kanceláří vzrostly meziročně v loňském roce až o 50%.

Jen bláhový bloud může tato čísla spojovat se snahou lidí koupit si byt. Až 80% poptávky po bytech je ze strany investorů. Nedůvěra v trh, obavy z ekonomického kolapsu, inflace, krize vede ty, kteří mají hotové peníze k tomu, aby je z účtů převedly do nemovitostí. Je to pochopitelné, z jejich pohledu správné, moudré, ale…..co ti, kteří se snaží zoufale udržet své dosavadní bydlení nebo střechu nad hlavou poptávají? Ti, také dík dlouhodobým nečinnostem (nejen) současné vlády v bydlení zatím moc šancí nemají. A ti s nižšími příjmy nemají šanci vlastně žádnou. Teď to poslanci mohou změnit.

Krizemi svět občas trpí. Ne vždy nějakou pandemií, stačí vzpomenout na rok 1920 nebo nedávný rok 2009. Příčiny analyzovat nehodlám, jen uvádím, že krize jsou součástí našich životů. Byly dokonce i v předminulém století. Moderní země, a mezi ně prvorepublikové Československo nesporně patřilo, si budovaly systémy levného dostupného bydlení. S omluvou tedy nyní trochu historie.

Zkuste si dohledat starý tisk zákona ze dne 9. dubna 1873 číslo 70. říšské sbírky zákonů spolu se zákonem o revizi družstev upravené zákonem 133/1903 ř.s.z. Ten na našem území platil již za Rakousko-Uherska, později je převzala i ČSR. Byl doplněn zákonem číslo 98 z roku 1919 o státním bytovém fondu a vládním nařízením číslo 160/1934 o bytovém hospodářství obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení.

K jejich zrušení došlo až zákonem číslo 11/1950 Sb., o organizaci bytového majetku a fondu bytového hospodářství, což byl v zásadě vyvlastňovací předpis, který ponechal formální vlastnictví fyzickým osobám nebo bytovým družstvům ale nakládání s byty zcela svěřil národním výborům, což platilo až do roku 1989.

Již v devadesátých letech nás napadlo podívat se do Rakouska abychom zjistili, že tento systém byl zachován a je dodnes plně funkční. Dokonce ještě za federace to byl jeden poslanec ODS, který náš návrh zákona o obecně prospěšných společnostech bytových předložil Federálnímu shromáždění, než ale došlo na projednání, federace zanikla a zákon zůstal zapomenut.

Vláda premiéra Klause vyhověla apelům tehdejšího Svazu českých a moravských bytových družstev a svolala odborníky k jednání, žádali jsme zpracování ucelené koncepce bytové politiky. Ty se v počátku devadesátých let moc nenosily (to vládám povětšinou zůstalo dodnes). A tak zpracovala čtyřstránkovou vizi, která zněla „privatizace, privatizace a ….zase privatizace“. Zahrnuli do ní ad absurdum již privátní, členy vlastněná bytová družstva, ale i bývalé státní byty, které převedli obcím aniž by zajistily ekonomizaci nájemného, aby obce neměly ztráty. Regulace trvala až do roku 2005 a tak i obce většinu svých bytů prodaly levně nájemníkům. Všeobecná (momentální) spokojenost bez vize do budoucnosti, a ta na mladé lidi především dopadá negativně dnes.

Podívejme se tedy do sousedního Rakouska, jak řeší bydlení.

Tam dodnes existují nezisková stavební sdružení jako soukromé společnosti zvláštního, zákonem upraveného charakteru, které poskytují byty pro široké vrstvy rakouského obyvatelstva, a to přibližně pro 952 000 bytů. Nezisková stavební asociace může mít právní formu družstva, společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti.

Tak zvané GBV nefungují způsobem maximalizujícím zisk, ale v obecném dobru. Od roku 2019 existuje v Rakousku 185 GBV: 98 družstev, 77 společností s ručením omezeným a 10 akciových společností. Právním základem je zákon o neziskovém bydlení (WGG). Stačí mrknout na internet a informací naleznete víc než dost. Jde o princip neziskového bydlení, jehož statut uděluje vláda a současně monitoruje jejich hospodaření.

Status neziskového subjektu uděluje vláda státu, což znamená, že GBV jsou regulovány odvětvově specifickou WGG, která ovlivňuje obchodní aktivity, aktiva a monitorování (audit) i oblasti, jako je složení nájemného. Na oplátku za tyto povinnosti jsou nezisková stavební sdružení osvobozena od daně z příjmu právnických osob jako součást svého hlavního a vedlejšího podnikání.

Mnoho takových společností zakládají obce, aby měly nájemní byty s nákladovým, tedy podstatně nižším nájemným. Většina subjektů jsou bytová družstva, která si mohou založit občané sami, ale také dnes velké firmy staví pro své zaměstnance takové byty s nižším nájemným. Ty netvoří ztrátu, ale nejsou předmětem zisku. Podle Rakušanů prý v roce 2020 každá pátá domácnost žije v bytě neziskové společnosti. Jde o 630.000 bytů nájemních a dalších 280.000 bytů těmito subjekty spravovaných ve vlastnictví obce či firmy. Počet nových takových bytů je podle dostupných údajů vyšší než 10.000 ročně. To je u nás sen. Mají též své zájmové sdružení – Rakouskou asociaci neziskových stavebních asociací – Revisionsverband.

Když jsme v roce 2020 podle tohoto vzoru zpracovali návrh zákona o veřejně prospěšných společnostech bytových (předkladatel Jan Birke, je nyní v druhém čtení), spustil se poprask. Ostré reakce developerů mě nepřekvapily a popravdě po objasnění, že zákon není namířen proti nim a svobodě jejich podnikání, reakce ustaly. Nezájem stávajících družstev mě překvapil, jsou asi zahlceny správou, na výstavbu až na pár družstev v Praze asi nemají síly. Co mě ale překvapilo byly reakce politiků.

Pomineme li důvodné námitky legislativně technického charakteru, které dík dalším expertům byly odstraněny a pro druhé čtení byl návrh předložen v upravené podobě, pak pro mne byly některé námitky opravdu překvapivé.

Na společném online jednání například Piráti tvrdili, že stačí změnit stavební zákon aby se více stavělo a nic víc není třeba. Zákon nepodporovali. Spojoval jsem si tuto stranu s mladou generací, na kterou nedostatek bytů dopadá nejvíc, no snad svůj názor změní.

Zástupce ODS byl vstřícnější. Pokud se odstraní některé technické nedostatky, je to přinejmenším vhodný podklad k jednání. Zástupce SPD mluvil podobně. Tak snad šance trvá.

Trochu šok byla pro mne reakce odborníků z MMR. Zbytečné, nefunkční, silně odmítavá reakce. Naštěstí vedení ministerstva tento názor nesdílelo.

Ministerstvo spravedlnosti v poslední době ovládají legislativní architekti, kteří ingerují do bytové politiky víc než kompetenčním zákonem pověřené MMR a dík jejich „smazávání“ charakteristických znaků jednotlivých typů právnických osob řeší praxe čím dál více problémů, o společenství vlastníků se točí komedie. No, k smíchu to pro vlastníky je jen chvilku, pak si uvědomí, že je to realita.

Nakonec došlo k doplnění zákona na základě dohody předkladatelů s vedením ministerstva. Byly doplněny některé formulace o dostupném a sociálním bydlení a jsem potěšen, že „realizační část“ upravující vznik a činnost neziskových subjektů zůstala zachována. Přichází druhé čtení a tak doufám, že po třiceti letech váhání dojde k obnovení levné neziskové výstavby i v naší zemi.

Chvílemi je to trapné. Jen na okraj, osud mě na nějaký čas zavál až do Kalifornie. Zde čtu o budoucnosti bydlení – v Kalifornské poušti se staví první 3D- tiskem dostupné byty[1]. Zdejší vláda by chtěla do roku 2025 až 2 miliony dostupných bytů, protože stejný efekt krize – raketový růst ceny nemovitostí se projevuje i zde. Takový model by našim Pirátům slušel, ne kritika v Evropě osvědčených forem. Ostatně podobný dům stál v Praze na Náplavce.

Až 25 milionů bytů v EU mají podobný neziskový charakter. Již proto lze akceptovat připomínky „jak“ toto zavedeme u nás, nikoliv „že je to zbytečné“. Ovšem pokud o téma neprojeví zájem veřejnost, pro politiky je mrtvé. Ale to je právě věcí politiků, ne mojí.

Na závěr jen malou námitku. Považoval jsem paní ministryni Dostálovou za spojence této vize. Když jsem četl její vyjádření, jak „do sněmovny přišel návrh zákona, který sklidil velkou kritiku a pro MMR se stal pouhým nosičem jejich doplňků“, tak jsem chvíli nevěřil svým očím. Vím, že „čiň čertu dobře, peklem se Ti odmění“, je osvědčené heslo, ale gramotný čtenář se může na novou předlohu podívat a rozpozná, která část pojednává o heslech, názvech a charakteristice pojmů dostupného a sociálního bydlení a která umožní fakticky neziskově novým subjektům vznikat a stavět.

Ale tak to bývá. Důležité je, že poslanci mají šanci přinést lidem konkrétní využitelné formy levnějšího dostupného bydlení a že se snad zařadíme mezi moderní země, které o to usilují.

ZDE

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: PV

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Lokalizace a EU

13:15 Zbyněk Fiala: Lokalizace a EU

Berme vážně zezelenání evropské politiky, není to zadarmo. Rýsuje se i podpora lokalizace svítající …