Má nesporně vliv i na oblast bydlení. V médiích jsou uváděna zajímavá čísla, například že ceny nemovitostí i v této složité době dramaticky rostou až o 11%, zatím co hotely jsou na pokraji kolapsu, tržby některých realitních kanceláří vzrostly meziročně v loňském roce až o 50%.

Jen bláhový bloud může tato čísla spojovat se snahou lidí koupit si byt. Až 80% poptávky po bytech je ze strany investorů. Nedůvěra v trh, obavy z ekonomického kolapsu, inflace, krize vede ty, kteří mají hotové peníze k tomu, aby je z účtů převedly do nemovitostí. Je to pochopitelné, z jejich pohledu správné, moudré, ale…..co ti, kteří se snaží zoufale udržet své dosavadní bydlení nebo střechu nad hlavou poptávají? Ti, také dík dlouhodobým nečinnostem (nejen) současné vlády v bydlení zatím moc šancí nemají. A ti s nižšími příjmy nemají šanci vlastně žádnou. Teď to poslanci mohou změnit.

Krizemi svět občas trpí. Ne vždy nějakou pandemií, stačí vzpomenout na rok 1920 nebo nedávný rok 2009. Příčiny analyzovat nehodlám, jen uvádím, že krize jsou součástí našich životů. Byly dokonce i v předminulém století. Moderní země, a mezi ně prvorepublikové Československo nesporně patřilo, si budovaly systémy levného dostupného bydlení. S omluvou tedy nyní trochu historie.

Zkuste si dohledat starý tisk zákona ze dne 9. dubna 1873 číslo 70. říšské sbírky zákonů spolu se zákonem o revizi družstev upravené zákonem 133/1903 ř.s.z. Ten na našem území platil již za Rakousko-Uherska, později je převzala i ČSR. Byl doplněn zákonem číslo 98 z roku 1919 o státním bytovém fondu a vládním nařízením číslo 160/1934 o bytovém hospodářství obcí a obecně prospěšných stavebních sdružení.

K jejich zrušení došlo až zákonem číslo 11/1950 Sb., o organizaci bytového majetku a fondu bytového hospodářství, což byl v zásadě vyvlastňovací předpis, který ponechal formální vlastnictví fyzickým osobám nebo bytovým družstvům ale nakládání s byty zcela svěřil národním výborům, což platilo až do roku 1989.