Ten zatím vyhlašuje bezmocné sankce. Roli rukojmího, ve které se SRN nachází mimo jiné díky bloggeru Navalnyj, zkompromitovanému konání berlínské fakultní kliniky Charité a Organizace pro zákaz chemických zbraní komplikuje omezená suverenita SRN, její členství v NATO a v neposlední řadě neukončené poučení s historie. Proto doporučuji všem vůdcům, jejich záložníkům a rádo-by vůdcům v EU intenzivní lekturu částí děl následujících pěti velkých osobností:

1) Fjodor Ivanovič Ťutčev (1803 — 1873). Tento ruský romantický básník a diplomat působil mj. v Mnichově. Jeho výroky Řečená myšlenka je lží, Rusko se nepochopí rozumem, jinými slovy, Kdo Rusko svým rozumem přemostí, žádné měřidlo ho nezměří, jeho duše je zvláštní bytostí, pozná ho jen ten, kdo v něj uvěří, patří k nejcitovanějším aforismům. Pro snadnější pochopení záměru příspěvku doporučuji tři práce v ruštině, nebo originál ve francouzštině, protože nevím, zda byly přeloženy do češtiny: Dopis doktorovi Kolbovi (1844), Zápis carovi (1845), Rusko a revoluce (1849). Případně Papežství a římská otázka (1850).

2) Erich Pinchas Fromm (1900 – 1980). Tento německý a americký psycholog, humanistický filozof a sociolog a představitel západního marxismu se zabýval ve své knize To Have or To Be? (Mít nebo být?) otázkou aktuálního odcizení člověka, které je způsobeno materialismem. Základem jim navrhované nové společnosti řídící se humanistickým socialismem je přerod lidí z módu vlastnění k módu bytí a posílení empatie a zájmu o druhé lidi a přírodu. Připomínám se vším respektem, že problém Ruska a Marxe filozof Fromm ne zcela pochopil. Stačí seznámit se kriticky s knihou Obraz člověka u Marxe (Marx´s Concept of Man v překladu Michaela Hausera, 2004, L. Marek,  ISBN80-86263-53-3) a bude mnohým jasné, že Fromm sám se stal podpůrcem falzifikace myšlenek Marxe. Proč? Protože interpretoval mimo jiné ideál Marxe jako sjednocení s přírodou a realizaci individualismu ve smyslu západního myšlení od doby osvícenectví a reformace až do poloviny 19. století. Ve skutečnosti a v kontextu aktuálního dění je anglický filozof Aldous Huxley (1894 – 1963), proslulý dystopickým románem Konec civilizace (1931) a utopickým románem Ostrov (1962) blíže pochopení Marxe, skutečnosti a současné situace. Řekl: náš současný ekonomický, společenský a mezinárodní systém je založen na nepřítomnosti lásky. Z tohoto pohledu je Marxův socialismus protestem proti této nepřítomnosti (lásky), proti vykořisťování člověka člověkem, proti lidské chamtivosti a kořistnictví ve vztahu k přírodě. Zjednodušeně: proti ničení našich přírodních zdrojů na úkor většiny dnes žijících lidí a ještě více na úkor budoucích generací. Pro doplnění připomínám, že Huxley požádal po druhé světové válce o americké státní občanství, ale byl odmítnut, jelikož nepozvednul zbraň na obranu USA.