Nikajské vyznání představuje společné vyznání víry vyznávající božství Ježíše Krista. Bylo přijato na Prvním nikajském koncilu, je přijímáno naprostou většinou křesťanských církví a odmítlo Ariovo učení. To popírá božství Ježíše Krista. Koncil zdůraznil, že Syn není stvořený, ale zplozený. Bůh je neproměnný a věčný. Katechismus tvrdí, že Trojice je jedna. Proto nevyznáváme tři bohy, nýbrž jednoho ve třech osobách: soupodstatnou Trojici. Chalcedonský koncil (8. 10 – 1. 11. 451) zasedal v Chalkedonu v Bithýnii, je závazný pro katolickou církev a pravoslaví a odmítán orientálními církvemi. Zanechal nám sdělení: My pak, následujíce svatých Otců všichni jednomyslně učíme lidi, aby vyznávali jednoho a téhož Syna, našeho Pána Ježíše Krista, jak dokonalého v božství, tak dokonalého v lidství, skutečně Boha a skutečně člověka, (který má) rozumovou duši a tělo, soupodstatného s Otcem…
Pro spojení minulosti s přítomností, umožňující nahlédnout do budoucnosti, se nabízí připomenutí analýzy Karl Rahnera (1904 – 1984). Tento významný německý katolický kněz, jezuita a jeden z nejvlivnějších teologů 20. století a poradce Druhého vatikánského koncilu se zabýval užíváním slova Bůh, neuzavíráním se problémům a idejím moderní doby (například evoluci, vztahům mezi marxismem a křesťanstvím, teologií a politikou) a jezuitskou spiritualitou, duchovním rozlišováním (u sv. Ignáce) včetně mystiky.
K významu slova Trojice zkráceně uvádím, že se jedná pouze o označující termín. V Trojici existuje podřízenost v pořadí, nikoliv však v esenci či substanci, a výraz trojjedinost odkazuje na spojení ideje, plurality a jednoty. V latině je toto slovo užito primárně ve vztahu dvou konceptů: První odkazuje na vlastnictví či majetek dané osoby. Druhý pak na průběh dramatické scény. V ní měli herci občas více rolí. Kdykoliv jí měnili během hry, nasadili si odlišnou masku a představovali jinou osobu. Herci v antice měli často dvě masky: jednu zamračenou, reprezentující dramatickou tragédii; druhou smějící se, reprezentující komedii. Každá role byla osobou (persona) a kolektivně byly osobami (personae).
Když se podívám na fotografie našich elit v době pandemie strachu z mutujícího koronaviru v novinách, protože TV nemám a nesleduji, často si vzpomenu na antické hry a commedia dell´arte, v češtině komedie profesionálních herců – politiků a srovnávám. Co? Vcommedia dell´arte se role a postavy rozdělují do tří skupin:Vecchi - staří muži, páni. Innamorati – milenci a Zanni – slouhové. V komedii pandemie strachu z koronaviru máme také tři role: neviditelní vědoucí (vědci), viditelní nevědoucí (politikové), a občané, slouhové mnoha pánů.
Před 130 roky dostala Evropa možnost seznámit s tzv. ruskou chřipkou a globální pandemií. Ta si vyžádala v průběhu několika let přibližně jeden milion mrtvých, zanechala u nás a v nás stopy až do dnes. Přivedla nás ale i k poznání jedné z příčin současného hitu - hry komedie profesionálních herců: Trojice koronavirové. Co tím mám na mysli?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: PV