Přičemž Ústava ČR dávala právo Ústavnímu soudu rušit jen obyčejné zákony pro rozpor s Ústavou. Tím flagrantně porušil ústavní právo a překročil své pravomoci. Jeho zásah silně poškodil ČSSD a byl hlavní příčinou, že tato strana nevyhrála odsunuté parlamentní volby v roce 2010.
S odstupem času lze tedy říci, že by pro řešení této mimořádné situace bývalo tehdy nejlepší přijetí změny Ústavy čl.84 , jež by umožnila výměnu soudců, kteří se zpronevěřili svému poslání rozhodovat o ústavnosti zákonů obecných a místo toho zrušili platnost ústavního zákona, který přijala ústavní většina demokraticky zvolených poslanců a senátorů ČR o vyhlášení předčasných voleb do PSP. Nezávislost soudu má své meze a nelze akceptovat zjevné porušování zákonů, které mají vliv na celou společnost.
V Polsku je nyní podobná situace, jaká u nás byla v roce 2009. Probíhá tam spor o to, zda jsou ústavní soudci vázáni právem, nebo zda si z něj mohou vybírat to, co se jim hodí. Část soudců polského Ústavního tribunálu prohlásila 9.3.2016 za neústavní novelu zákona o Ústavním tribunálu z 22.12.2015. Pro přijetí rozhodnutí podle polské právní úpravy zákona o Ústavním tribunálu musí být přítomno při rozhodování o nesouladu s Ústavou nejméně třináct soudců tohoto soudu. Rozhodnutí v daném případě však bylo přijato za přítomnosti dvanácti soudců. Předseda polského Ústavního tribunálu Andrzej Rzepliňski zvolený v předcházejícím volebním období hlasy nyní opoziční Občanské platformy nechce umožnit, aby rozhodovali tři nově zvolení soudci prosazení v tomto volebním období stranou Právo a spravedlnost. Stačilo by, kdyby akceptoval jednoho z nich, tím by se počet soudců Ústavního tribunálu Polska zvedl o jednoho na potřebných třináct. Přesto by v tribunálu byla většina deseti soudců zvolených za vlády Občanské platformy. Pak by při opakovaném hlasování o sporném zákonu dosáhli soudci za opozici vítězství. Třem novým soudcům za stranu Právo a spravedlnost předseda tribunálu nechce umožnit rozhodování, ale vyplácí jim plat. Je zjevné, že soudce prosadili do Ústavního tribunálu politici podle politických kritérií. Jedná se tedy o další politický orgán, který není možné v případě zjevně nezákonného rozhodování nijak korigovat.
Z těchto důvodů vláda a Parlament Polska odmítají respektovat usnesení Ústavního tribunálu ze dne 9.3.2016. A tak ani nedošlo k publikaci tohoto rozhodnutí ve sbírce zákonů Polska.
Z výše uvedeného je tedy patrné, že spor není o nějakých evropských demokratických hodnotách, ale o tom, kdo bude ovlivňovat vrcholné soudní orgány. Kritika z Evropské komise je silně nevěrohodná a polská vláda má právo silou svých poslaneckých mandátů měnit právní systém země v zájmu prosazení očisty justice od soudců dosazených minulou vládou, kteří se starají hlavně o své platy a na zájmy občanů nijak nehledí. Je snad demokratické, že jsou soudci jmenováni doživotně politiky, kteří v době jejich uvedení do funkcí měli zrovna většinu v parlamentě a v ČR i v Senátě?
Nyní probíhající spor o zákonech, které v Polsku zajistí očistu soudů od významné části soudců, kteří se pro demokratický vývoj země stali přítěží. Opět se ozývá Evropská komise, která má značný deficit v uplatňování demokracie, ale suverénním zemím s oblibou káže o "Evropských hodnotách".
Vyšlo na Vasevec.cz, publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
