Jan Vysočina: Je ohrožena demokracie v Polsku a ČR stavem justice?

22.07.2017 18:38 | Zprávy

V roce 2009, kdy si Ústavní soud ČR uzurpoval pravomoc zrušit ústavní zákon o předčasných volbách do PSP, došlo k zjevnému politicky motivovanému kroku, který ovlivnil životy všech občanů země.

Jan Vysočina: Je ohrožena demokracie v Polsku a ČR stavem justice?
Foto: pixabay.com
Popisek: Justice - ilustrační foto

Přičemž Ústava ČR dávala právo Ústavnímu soudu rušit jen obyčejné zákony pro rozpor s Ústavou. Tím flagrantně porušil ústavní právo a překročil své pravomoci. Jeho zásah silně poškodil ČSSD a byl hlavní příčinou, že tato strana nevyhrála odsunuté parlamentní volby v roce 2010.
S odstupem času lze tedy říci, že by pro řešení této mimořádné situace bývalo tehdy nejlepší přijetí změny Ústavy čl.84 , jež by umožnila výměnu soudců, kteří se zpronevěřili svému poslání rozhodovat o ústavnosti zákonů obecných a místo toho zrušili platnost ústavního zákona, který přijala ústavní většina  demokraticky zvolených poslanců a senátorů  ČR o vyhlášení předčasných voleb do PSP. Nezávislost soudu má své meze a nelze akceptovat zjevné porušování zákonů, které mají vliv na celou společnost. 

V Polsku je nyní podobná situace, jaká u nás byla v roce 2009. Probíhá tam spor o to, zda jsou ústavní soudci vázáni právem, nebo zda si z něj mohou vybírat to, co se jim hodí. Část soudců polského Ústavního tribunálu prohlásila 9.3.2016 za neústavní novelu zákona o Ústavním tribunálu z 22.12.2015. Pro přijetí rozhodnutí podle polské právní úpravy  zákona o Ústavním tribunálu musí být  přítomno při rozhodování  o nesouladu s Ústavou nejméně třináct soudců tohoto soudu. Rozhodnutí v daném případě však bylo přijato za přítomnosti dvanácti soudců. Předseda polského Ústavního tribunálu Andrzej Rzepliňski zvolený v předcházejícím volebním období hlasy nyní opoziční Občanské platformy nechce umožnit, aby rozhodovali tři nově zvolení soudci prosazení v tomto volebním období  stranou Právo a spravedlnost. Stačilo by, kdyby akceptoval jednoho z nich, tím by se počet soudců Ústavního tribunálu Polska zvedl o jednoho na potřebných třináct. Přesto by v tribunálu byla většina deseti soudců  zvolených za vlády Občanské platformy. Pak by při opakovaném hlasování o sporném zákonu dosáhli soudci za opozici vítězství. Třem novým soudcům za stranu Právo a spravedlnost předseda tribunálu nechce umožnit rozhodování, ale vyplácí jim plat. Je zjevné, že soudce prosadili do Ústavního tribunálu politici podle politických kritérií. Jedná se tedy o další politický orgán, který není možné v případě zjevně nezákonného rozhodování nijak korigovat.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Proč EU řeší tresty za znásilnění?

Nemám nic proti zpřísnění, ale neměl by si to každý stát řešit legislativně sám? Proč mám dojem, že se EU plete do vnitřních záležitostí států čím dál víc? Kde končí její kompetence? Proč neřešíte třeba nelegální migraci, s kterou jste od voleb nepohnuli?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Těžké je spojování levice

15:49 Jiří Paroubek: Těžké je spojování levice

Česká pravice má jednu obrovskou přednost.