Jiří Paroubek: ČNB o přijetí eura

23.12.2019 14:57

Administrativa České národní banky (ČNB) zpracovává tradičně velmi kvalifikované analýzy. Samozřejmě v těchto zprávách si ČNB nikdy nekálí do vlastního hnízda, ale kdo jiný to dělá.

Jiří Paroubek: ČNB o přijetí eura
Foto: archiv red, tan
Popisek: Jiří Paroubek

A tak těžko můžeme očekávat, že se v nějaké analýze ČNB objeví zcela objektivní zhodnocení v důsledku rozhodnutí Singerova vedení ČNB z listopadu 2013, kterým byl na několik let zmražen „kurz české koruny ve vztahu k euru v poměru 27:1“. Tedy jinak řečeno 27 korun za jedno euro. A to vše v situaci kdy již koruna ve vztahu k euru zpevnila již pod úroveň 1:25. Bylo to nepochybně chybné rozhodnutí, které za více než tři roky, kdy bylo realizováno, znamenalo vytištění dvou bilionů korun peněz, za které ČNB nakupovala na finančních trzích eura, aby udržela nesmyslný kurz.

Kdo na tom vydělal? Nepochybně vývozci. Tedy čistí vývozci, tedy ti, kteří se zabývají jen vývozem hotových výrobků. Ty firmy, které dovážejí suroviny a polotovary ze zahraničí a současně vyvážejí hotové výrobky, již na tom byli jinak. A kdo na tom prodělal? Čeští občané, kteří jezdili na dražší dovolené a nakupovali dražší zboží z dovozu, nežli by bylo zboží, které by bylo dováženo například v kurzu 1 euro ku 23 nebo 24 korunám. Samozřejmě prodělal celý český průmysl a české národní hospodářství, proto, že jsme byli nuceni nejmodernější světové technologie dovážet možná o 10 či o 15% dráž, nežli bylo nutné. Tedy pokud by nedošlo k onomu špatnému rozhodnutí vedení ČNB v listopadu 2013.

Dá se říct, že tento krok Singerova vedení ČNB způsobil neochotu mnoha a mnoha českých firem modernizovat své výrobní prostředky. A tedy přispěl k jisté retardaci českého průmyslu. Je dobré si také připomenout, kdo tehdy v listopadu 2013 tento krok vedení ČNB kritizoval. ČNB udělala své rozhodnutí ve chvíli určitého interregna, tedy bezvládí nebo spíše mezivládí, kdy po volbách do sněmovny sice ještě existovala Rusnokova vláda, ale byla zcela bez mandátu a tak jediný, kdo z aktivních politiků postup ČNB kritizoval, byl Miloš Zeman. A z těch mimo aktivní službu jsem to byl prakticky jen já.

Vzpomínám si, jak jsem tehdy vzal k budově ČNB tři desítky demonstrantů a s mikrofonem jsem ostře krok ČNB, který ještě daňový poplatníci pěkně zaplatí, jsem kritizoval. Dokonce tak hlasitě, že z budovy ČNB vyběhl guvernér Singer a pokusil se se mnou tahat o mikrofon. Samozřejmě, že jsem mikrofon nepředal. Ale to tak byly všechny protesty, které se odehrály. Mimochodem, pozdější předseda vlády Sobotka někdy v roce 2016, dokonce zajel do budovy ČNB, jistě na základě rady svých dobrých kamarádů a poradců (nevím jen, jestli to byli bisoni anebo Pokorný), a nesmyslný krok ČNB podpořil. Přitom to měla být především sociální demokracie, která měla tento ekonomicky nesmyslný a protilidový krok vedení ČNB odsoudit.

V analýze ČNB se nyní objevuje, že „přijetí eura brání rozdíl v ekonomické úrovni ČNB a eurozóny“. To je i není pravda. V eurozóně jsou přeci země (Slovensko, Řecko, Portugalsko, Itálie, Španělsko), které jsou dnes pod hospodářskou úrovní ČR anebo jsou s úrovní české ekonomiky srovnatelné. Mimochodem, pokud by nebylo zásahu vedení ČNB v listopadu 2013, dnešní kurz eura a české koruny by byl v poměru někde mezi 22 – 23 korunami za 1 euro. Z toho vyplývá, že i onen často užívaný propočet výše HDP na jednoho obyvatele podle parity kupní sily Česka, by se pohyboval někde kolem průměru celé Evropské unie (dnes je na úrovni 91%).

Je správné, že ČNB ani vláda nestaví žádné nerealistické termíny, pokud jde o přijetí eura. Myslím, že musí každá odpovědná vláda vyčkat s přijetím eura vyčkat až na situaci, kdy bude dosaženo podle mého názoru reálné relace mezi eurem a korunou, která je někde na úrovni 1 euro za 18 – 20 korun. Pokud to tak nějaká budoucí česká vláda neudělá, znamenalo by to znehodnocení úspor obyvatelstva a také snížení jeho kupní síly. A tedy levný výprodej národního bohatství do zahraničí.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

15:52 Zbyněk Fiala: Velké sny a prázdná kapsa

Končící Evropská komise zkouší ještě udat strategii pro příští volební období, s nejasnými návrhy, n…