Co mně paměť sahá a co sleduji americkou politickou scénu, od začátku 60. let nikdy nehrál volební výsledek v jednom státě tak významnou roli v celostátní politice, jako v tomto případě, při senátních volbách v Georgii.

Senát USA má celkem sto senátorů, ale ve volbách počátkem listopadu jich bylo zvoleno jen 98, při poměru sil: 50 republikánů a 48 demokratů. Jinak řečeno, pokud by republikáni v těchto georgijských volbách vyhráli, byť jen jeden z těchto dvou mandátů, získali by v horní komoře Kongresu nejtěsnější možnou převahu 51:49 senátorů. I když většina českých politických komentátorů věci poněkud zjednodušuje, když tvrdí, že by to zcela zablokovalo Bidenovu prezidentskou agendu, neviděl bych to tak dramaticky. I mezi republikánskými senátory jsou některé více méně liberálně orientované osobnosti, které hlasovaly v Senátu i v nedávné minulosti v rozporu se svou stranickou příslušností. I nyní mohou podpořit věcně rozumné návrhy zákonů z dílny nového amerického prezidenta.

Nicméně,  pokud by demokraté získali v Georgii oba dva senátorské mandáty a poměr demokratů a republikánů by byl 50:50, rozhodoval by při hlasováních předsedající Senátu a tím je po 20.lednu viceprezidentka Spojených států, demokratka Kamala Harrisová.