Jiří Paroubek: Jak je to vlastně s Čínou a Tchaj-wanem?

21.04.2023 9:32 | Glosa

Při cestách našich vrcholných ústavních činitelů na Tchaj-wan se v hlavách některých našich příliš aktivistických novinářů zrodila myšlenka, že vlastně Čínu k ničemu nepotřebujeme. A že naopak Tchaj-wan je to pravé ořechové, co ekonomicky potřebujeme mnohem více.

Jiří Paroubek: Jak je to vlastně s Čínou a Tchaj-wanem?
Foto: archiv red, tan
Popisek: Jiří Paroubek

Zkrátka, někteří čeští novináři nedokážou objektivně uvažovat, a pokud jim někdo dodá myšlenku, kdo že je vlastně tím vnějším nepřítelem, tak to pak berou hlava nehlava. A velmi často přehlížejí zřejmá fakta. Tím zřejmým faktem je, že Čína je v současnosti druhým největším obchodním partnerem Česka, hned po Německu. Kdežto Tchajwan je mezi obchodními partnery Česka až někde kolem třicáte pozice. Možná, že to pro někoho je překvapivé zjištění, ale je to prostě tak. Čína dnes produkuje zhruba jednu pětinu podílu světového hrubého domácího produktu (HDP). Pryč jsou ty doby, kdy byla celkem nevýznamnou rozvojovou zemí se stamiliony obyvatel. Pro zajímavost uvedu některá čísla, která charakterizují česko-čínské ekonomické vztahy.

V roce 2022 zaznamenal export do Číny 44 mld. Kč. A pro srovnání český vývoz na Tchaj-wan činil 7 mld. Kč. Z Česka do Číny vyvážíme auta, traktory, přístroje a strojírenská zařízení, nábytek a hračky a v posledních letech to byly také prodeje dřevní hmoty a buničiny. V roce 2022 se dařilo vývozu českých elektronových mikroskopů. Téměř jedna desetina z celkového objemu českého vývozu do Číny činila loni produkce hi-tech. Naopak dovoz z Číny bývá násobně vyšší nežli český export do Číny. Za rok 2021 české exporty do Číny dosáhly objemu 65 mld. Kč a naopak importy dosáhly objemu téměř 757 mld. Kč. Z Číny dovážíme oblečení, obuv, elektroniku, hodinky, chemické a strojírenské výrobky. Je ovšem třeba dodat, že čínské zboží i při dosti vysoké kvalitě je ve srovnání se zbožím ze zemí Západu včetně Japonska a Jižní Koreje, zejména pokud jde o spotřební zboží, levnější. To je velmi přínosné pro nízko a středněpříjmové vrstvy českého obyvatelstva. Pokud jde o český export, nesmíme zapomínat, že významná část českého exportu do Číny probíhá prostřednictvím německého exportu. Část např. německého vývozu aut do Číny obsahuje součástky a náhradní díly vyrobené v Česku. Ať je to tedy jak chce, obchodní výměna Česka s Tchaj-wanem je násobně nižší nežli obchodní výměna s Čínou. A pokud někdo poukazuje na vysoce nepříznivou obchodní bilanci Česka s Čínou, měl by si uvědomit také to, že i nejznámější a největší tchaj-wanská investice v Česku, což je pardubický Foxkonn, dováží podstatnou část komponent pro svou výrobu právě z Číny. Čína je pro Česko zdrojovým trhem mnoha součástek a materiálů, bez kterých bychom jen obtížně mohli existovat. Anebo by český průmysl měl problémy získat stejně kvalitní náhradu za obdobných cenových podmínek.

V současné době existuje v Česku CzechInvestem evidovaných 16 investičních projektů z Číny. To jistě přinese další pracovní místa pro naše občany a příjmy pro náš stát. Samozřejmě, že nepřátelský postoj – tak to alespoň vnímá vládní administrativa Číny – Česka vůči Číně, plynoucí z návštěv českých vysokých ústavních činitelů na Tchaj-wanu, má určité negativní důsledky.

V posledním předcovidovém roce 2019 navštívilo Česko téměř 700 tisíc čínských turistů. Byl to nejviditelnější produkt smlouvy o strategické spolupráci, kterou Česko s Čínou před lety uzavřelo. V posledním předcovidovém roce tak do Česka přibyla zhruba jedna desetina všech čínských turistů, kteří se v tom roce dostali do Evropy. A protože čínští turisté patřili u nás v průměru k těm nejvíce utrácejícím, byli pro ekonomiku hotelového byznysu, ale i obchodu a služeb velice přínosní. S ohledem na současný postoj české strany vůči Číně nelze předpokládat, že by se podařilo obnovit fungování všech leteckých linek z čínských velkoměst do Prahy, jako tomu bylo před covidem. A to je samozřejmě veliká ztráta pro českou ekonomiku. Pokud v Číně budou rozhodovat o umístění leteckých linek do střední Evropy, dají velmi pravděpodobně přednost městům typu Budapešti, Vídně anebo Mnichova před Prahou. Jednoduše řečeno: každá legrace něco stojí.

Osobně to odhaduji tak, že Praha získá pouze jednu leteckou linku z Číny, což samozřejmě omezí počty čínských turistů u nás tak na čtvrtinu předcovidového stavu.

Prostě, srovnávat ekonomický potenciál Číny s tchaj-wanským jednoduše nelze. Jsou to dva celky naprosto rozdílných váhových kategorií. Ostatně, dostat se na čínský trh není vůbec snadné s ohledem na vysokou konkurenci na něm. A tím nemám na mysli jen konkurenci partnerů ze Západu, ale také Japonska, Jižní Koreje a celé řady rychle se rozvíjejících asijských ekonomik.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

RNDr. Alexandr Vondra byl položen dotaz

spalovací motory

Kéž by se vám podařilo zrušit zákaz spalovacích motorů, ale upřímně, věříte tomu, že se vám to podaří? Jak toho chcete docílit? Zatím to nevypadá, že by EU chtěla zákaz zrušit. Nejsou to z vaší strany jen plané sliby před volbami?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Dufek: Vyšší schodek veřejných financí než v roce 2022

11:24 Petr Dufek: Vyšší schodek veřejných financí než v roce 2022

Hospodaření veřejných rozpočtů za rok 2023, které dnes představil statistický úřad, nevypadá příliš …