Zejména v posledních pěti letech se pravicová média velice starají o to, aby snad sociální demokracie, nedej bože, neutrpěla ztrátu voličské podpory, kdybych se do ní jako člen vrátil. 

Vzpomínám si na článek redaktora Hoffmana z Českého rozhlasu, který jistě s vážnou tváří, ale zejména velmi vážným hlasem svým posluchačům vysvětloval, proč musí v ČSSD zabránit tomu, abych se do ní před sněmovními volbami v roce 2017 vrátil.

Tento dobrý muž dokonce zašel tak daleko ve svých obavách, že neváhal sdělit veřejnosti velmi silnou prognózu. Pokud se prý nepodaří zabránit Paroubkovu vstupu do ČSSD, sociální demokracie ve volbách nezíská alespoň 20% hlasů voličů. Jak to dopadlo všichni víme. Já jsem se sice po intrikách Pocheho a spol. nestal členem ČSSD v Praze 5, ale sociální demokracie získala přesto jen něco málo přes 7% hlasů voličů. Redaktor Hofman se zkrátka neprojevil jako dobrý prognostik.

Jiný novinářský šmok, v pro mě dosud neznámém pravicovém serveru či týdeníku (nebo co to je), s komickým názvem Hrot (s ohledem, na lži, jež o mně šíri, jej budu pracovně nazývat Šrot) opět projevuje velkou starost o osud sociální demokracie a opět v souvislosti s mou osobou. Sociální demokracie se sice dostala ve volbách na dno (ale to dno může být časem ještě níže, třeba až kolem 2 %), ale stále je potřeba, aby pravičáci byli vůči mně ostražití. Co kdyby se náhodou tu sociální demokracii podařilo oživit?