Těžko totiž můžeme věřit tomu, že právě nyní, kdy vztahy s Tureckem jsou klíčové pro udržení migrantů mimo Evropu, je hlavní prioritou německých poslanců historické trauma malého zakavkazského křesťanského národa, nota bene pevného Putinova spojence, a kvůli tomu učiní něco, co Turky musí rozzuřit do nepříčetnosti. Okamžité odvolání tureckého velvyslance z Berlína to potvrzuje.

Vysvětlení je jediné – obě strany hledají záminku pro veřejnost, jak migrační dohodu EU-Turecko zrušit. Čeká se jenom na britské referendum a poté co brexit neprojde, dohoda padne na obou stranách zdánlivě z principiálních důvodů – Evropa hájí lidská práva Arménů za každou cenu a hrdí Turci si to nemůžou nechat líbit. Zopakuje se loňský scénář – migrační vlna se dá znovu na pochod, po neúspěchu brexitu nebude mít nikdo šanci na odpor a migranti se začnou přerozdělovat. Nová Evropa spojená společnou péčí o ně zvítězí.

Jiří Weigl, stanovisko IVK ke dni 6. června 2016.