Jeden státní zástupce (úředník, podávající jménem státu žalobu) dozoroval nad činností policie, která sledovala činnost soudce Elischera. Tento státní úředník došel k závěru, že se soudce Elischer mohl dopustit trestného činu. Proto požádal soud, aby policie mohla pokračovat ve vyšetřování. Soud ROZHODL, že podezření je důvodné a schválil postup policie.

Policie jednala podle "zákona" nasadila soudci Elischerovi pouta a odvedla ho do vazby.

Od tohoto okamžiku může každý občan i zákonodárce tvrdit, že soudce Elischer je „trestně stíhaná osoba“ . Tvrzení je pravdivé, a pravdivé zůstane až do doby, dokud soud nerozhodne o konkrétním činu.