Srbského činitele zatkli v Kosovu. Připomněl masakr

25.07.2025 13:30 | Komentář

Bezprecedentní krok kosovsko-albánské vlády v Prištině. Před týdnem tamní policie zatkla a poslala do vězení oficiálního představitele srbské vlády. Bělehrad protestuje a své rozhořčení vyslovila už i Francie, která žádá jeho okamžité propuštění. Podle srbského prezidenta Aleksandra Vučiće ohrožuje kosovský premiér mír na Balkáně.

Srbského činitele zatkli v Kosovu. Připomněl masakr
Foto: Kosovo-online.com
Popisek: Zatčený Igor Popović je přiváděn k soudu v Prištině

Před týdnem v pátek zatkla kosovsko-albánská policie na přechodu administrativní linie do centrálního Srbska z území Kosova představitele srbské vlády. Jedná se o zástupce ředitele Kanceláře pro Kosovo a Metohiji při vládě Srbské republiky Igora Popoviće. Zatčení se dle dostupných informací mělo uskutečnit na osobní iniciativu kosovského premiéra Albina Kurtiho. Protestuje proti tomu nejen Bělehrad, ale začínají se ozývat i evropské státy.

Anketa

Máte důvěru ve velení Armády České republiky?

1%
98%
hlasovalo: 9257 lidí

Napětí mezi Bělehradem a Prištinou kvůli tomu pochopitelně eskaluje, neboť jde o bezprecedentní krok, kdy kosovsko-albánské orgány vztáhly ruku na oficiálního činitele srbské vlády. Popović byl nejen zatčen, ale soud v Prištině mu ihned vyměřil 30denní vazbu. Zůstává tak ve vězení.

Co mělo být důvodem zatčení? Projev, který Igor Popović pronesl ve městě Orahovac na jihu Kosova a Metohije, kde v červenci 1998 došlo k velkému útoku kosovsko-albánské teroristické organizace UČK na tamní srbské obyvatelstvo. Povraždili 47 Srbů a Romů a více než sto nevinných lidí unesli. 

Nejde o žádné výmysly nebo nepodložené zprávy. Právě za tyto zločiny se před speciálním soudem v nizozemském Haagu zpovídají čtyři bývalí vůdci UČK. Na prvním místě je to kosovský exprezident Hašim Thači a dále Kadri Veselji a dva další bývalí předáci teroristické UČK. Jsou viněni ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

Představitel srbské vlády Igor Popović tak byl nyní zatčen, protože na tento zločin z roku 1998 poukázal a za pachatele masakru označil právě UČK. Bělehrad vzkazuje, že poukazování na spáchaný zločin nemůže být důvodem k zatčení a stíhání.

Skutečnost, že jde o stíhání kvůli verbálnímu deliktu, potvrdil i ministr vnitra tzv. Kosova s tím, že Priština „nebude tolerovat urážky a znesvěcování naší historie“. Toto prohlášení je dle srbské vlády jasným a jednoznačným potvrzením, že zatčení Popoviće bylo provedeno výhradně jako reakce na veřejně vyjádřené postoje a fakta o utrpení a zločinech spáchaných na Srbech. 

„Takový postup představuje nejen závažné a nepřípustné porušení základních práv a svobod, zejména svobody projevu, ale v podstatě obsahuje prvky politicky motivovaného stíhání. Vše uvedené naznačuje, že zatčení je politicky motivované s cílem vyvinout další tlak na kosovské Srby a vyslat jim vzkaz, že pro jejich oběti nebude spravedlnosti. Zvláště znepokojující je skutečnost, že ani rodina zatčeného, ani nikdo z Kanceláře pro Kosovo a Metochii více než tři hodiny nevěděli, kde se Igor Popović nachází,“ reagují srbští činitelé.

Požadují okamžité propuštění Popoviće na svobodu a zastavení celého procesu, který je proti němu v Prištině veden.

Ve světle dění v předchozích týdnech a měsících, kdy Kurtiho vláda v Prištině stupňuje napětí a podniká kroky k omezování srbské přítomnosti v Kosovu a Metohiji, je toto zatčení vnímáno jako další otevřená provokace, která směřuje k destabilizaci situace na místě i v celém regionu. Logicky tím padá i pokračování dialogu mezi Bělehradem a Prištinou. Potvrdil to ředitel srbské Kanceláře pro Kosovo a Metohiji a Popovićův nadřízený, Petar Petković.

Popović není jediným Srbem, který se aktuálně nachází v kosovsko-albánských věznicích. Kromě jeho osoby je vězněno dalších 46 Srbů za podobné údajné delikty. Bělehrad i srbské obyvatelstvo jako takové je vnímá jako politické vězně.

Albin Kurti, premiér současných institucí v Kosovu, je přitom už delší čas upozorňován některými západními státy, že své výpady vůči srbské menšině v Kosovu a Metohiji přehání. Dokázal si znepřátelit dokonce i bývalou Bidenovu administrativu. O současném nulovém vztahu k prezidentu Trumpovi ani nemluvě. 

Nyní se proti postupu Kurtiho vlády ozvala aktivně Francie, která zatčení srbského činitele zkritizovala. Paříž vyzývá k okamžitému propuštění a zdůrazňuje, že vyjednavači, mezi které Popović patří, se mohou po území Kosova volně pohybovat.

V posledních letech, v době vlády zmiňovaného premiéra Kurtiho, jsou kosovští Srbové pod stále větším tlakem. Zásahy tzv. kosovské policie vůči srbským institucím, školám a zdravotnickým zařízením na území Kosova jsou takřka na denním pořádku. Dochází k zabavování osobního majetku Srbů i Srbské pravoslavné církve. Od roku 2021 bylo na hraničních přechodech administrativní linie kosovsko-albánskými úřady zatčeno 129 Srbů. Od roku 2021 do současnosti bylo zaznamenáno přes 670 útoků na Srby z etnických důvodů, z toho 34 útoků na děti, zatímco do roku 2021 bylo registrováno 642 útoků na Srby z etnických důvodů. Jak je patrné, počet útoků v posledních čtyřech letech dramaticky roste.

„Od mezinárodního společenství, zejména od EU jako zprostředkovatele dialogu, očekáváme, že okamžitě a rozhodně zareaguje na zatčení zástupce ředitele Kanceláře pro Kosovo a Metohiji, odsoudí a potrestá chování Kurtiho a dalších a ochrání práva srbského obyvatelstva v Kosovu a Metohiji. Zatčení Igora Popoviće je odepřením práva na svobodu projevu a demokracii, což Kurti využívá jako marketing před místními volbami v Kosovu a Metohiji,“ sdělila k tomu srbská diplomacie.

Podle srbského prezidenta Aleksandra Vučiće ohrožuje vláda v Prištině mír v regionu. „Zatčení Popoviće ukazuje, že se Albin Kurti zbláznil a snaží se vyprovokovat konflikt na západním Balkáně. Informovali jsme o tom všechny naše partnery, protože by to mohlo mít nepředvídatelné důsledky. Teror už musí skončit,“ uvedl prezident Vučić.

Česko sice Kosovo jako nezávislý stát oficiálně uznává (stalo se tak v květnu 2008 na iniciativu tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga), ale při celkovém pohledu na globální mapu je v menšině. Více členských států OSN totiž Kosovo bere jako součást Srbska, což ostatně podporuje i mezinárodní právo, konkrétně například Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1244. Oba bývalí čeští prezidenti, Václav Klaus i Miloš Zeman, se s názorem vlády neztotožňovali a deklarovali, že Kosovo je srbské. Odmítali také jmenovat českého velvyslance do Prištiny. To se změnilo až s příchodem nového prezidenta Petra Pavla.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radim Panenka

Mgr. Róbert Šlachta byl položen dotaz

koalice

Jít do voleb s komunisty jste odmítl. Co ale jít s nimi případně do vlády? A šli byste do vlády s SPD a ANO?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Diskuse obsahuje 29 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Zbyteční. Žantovský se nepáral s těmi, kdo lomí rukama nad Stačilo!

4:44 Zbyteční. Žantovský se nepáral s těmi, kdo lomí rukama nad Stačilo!

Podle Petra Žantovského přebírají média hysterii dnes již bývalých členů SOCDEM. Sám Žantovský řeči …