Jenže Rijád opakovaně tvrdí, že se na útocích vůbec nijak nepodílel, ačkoli 15 z 19 únosců letadel bylo saúdskoarabské národnosti. A tak všechny pokusy o prolomení mlčení o podílu Saúdů na útocích z 11. září 2001 nakonec ve víru dalších událostí postupně utichly. Nešlo tu jen o obchodní vazby mezi USA a Saúdskou Arábií, ale především o to, že Bílý dům dnes považuje Saudy za významné spojence. Shodou okolností pak v sobotu 14. září saudská ropná zařízení Abkajk a Churajs, která provozuje společnost Saudi Aramco, zachvátil požár poté, co je zasáhlo několik střel a bezpilotních letounů. Jedná se o nejhorší útok na ropnou infrastrukturu v Zálivu od roku 1991, kdy Saddám Husajn zapálil kuvajtská ropná pole. K odpovědnosti za útok na ropná zařízení se přihlásili jemenští povstalci z řad Hútíů, bojujících v jemenském čtyřletém konfliktu proti saudskoarabské alianci. Podle našich sdělovacích prostředků mělo na ropná zařízení zaútočit 10 dronů a zasáhnout je měly střely s plochou dráhou letu, přičemž však Saudská Arábie je vybavena americkými prostředky protivzdušné obrany, včetně Patriotů. Nutno zde podotknout, že americký systém Patriot patří k nejznámějším a nejvyspělejším mobilním systémům protivzdušné obrany, používaným jak proti letadlům, tak proti střelám s plochou dráhou letu.

Jak se o tom psalo i u nás, už v úterý 17. září americká televize CBS s odvoláním na informované vládní úředníky uváděla, že Spojené státy našly přesné místo v Íránu, odkud odstartovaly drony s raketami proti saúdskoarabským ropným zařízením. Podle těchto zpráv více než dvacet bezpilotních aparátů spolu s křídlatými raketami startovalo z míst v jižním Íránu na severním konci Perského zálivu. Přičemž ještě na středeční konferenci 18. září, kdy Saúdská Arábie zveřejnila trosky dronů a střel, mluvčí saudského ministerstva obrany Turkí Malkí prohlašoval: „Přesné místo, odkud byly vypáleny, ještě zjišťujeme“.

Saúdskoarabské ministerstvo obrany ve středu 18. září ukázalo novinářům trosky, které byly nalezeny v Abkajku. U trosek dronu bylo uvedeno, že jde o zbytky íránského bezpilotního letounu s delta křídlem (Iranian Delta Wing UAV). Podle ministerstva pak směr útoku vylučuje, že rakety byly vypáleny z Jemenu, neboť útok byl veden ze severu, přičemž Jemen leží na jihu. Ministerstvo k tomu dodávalo, že k útoku bylo použito osmnáct dronů a sedm střel s plochou dráhou letu. Podle expertů, které oslovila tisková agentura Associated Press (AP), se nalezená střela podobá raketě Quds-1, jakou v červenci šíitští povstalci vystavovali na přehlídce svých zbraní v Jemenu. Saúdové pak v pátek 19. září zahraničním médiím zpřístupnili místo útoku. Načež někteří z amerických analytiků při pohledu na snímky způsobené škody měli konstatovat, že díry po střelách jsou „podezřele pravidelné a výhodně umístěné“, což v zásadě zvyšuje spekulace o tom, že se útoky neodehrály tak, jak je zatím veřejnosti předkládáno. Několik zahraničních expertů bylo pak toho názoru, že ten, kdo stál za útoky na ropná zařízení, musel mít v dané oblasti nějakého spojence. Ostatně, sami Hútiové tvrdí, že při útocích na saúdskoarabské cíle nacházejí pomoc přímo uvnitř království.

Podle posledního vyjádření samotných Saúdů zasáhlo závod na zpracování ropy Abkajk celkem osmnáct (sebevražedných) dronů. Oproti tomu na zařízení Churajs, ležící dál od pobřeží Perského zálivu, dopadly čtyři střely s plochou dráhou letu. Další čtyři takovéto střely, které mířily na Abkajk, ke svému cíli vůbec nedoletěly. Střely s plochou dráhou letu podle některých novinářů měly patřit k raketám íránského typu Ya-Ali, odpalovaným ze vzduchu, podle jiných zas šlo o rakety Quds. Největší zmatky se však objevují při určení dronů. Podle některých zpráv se jednalo o jemenské drony Qasef 2K, podle jiných zdrojů byly identifikovány jako bezpilotní letouny Quds-1. A aby těch zmatků nebylo málo, v zahraničním tisku bývají leckdy vojenské drony řazeny do kategorie střel s plochou dráhou letu, či křižujících střel.