Kovář se úvodem rozhovoru vrátil ke svému nedávnému videu o Donaldu Trumpovi, v němž o prvních osmi týdnech Trumpova vládnutí mluví jako o „absolutní šílené jízdě“. Dnes svá slova zopakoval: „Je to pokračující, absolutně šílená jízda – což byl ale od začátku plán a myslím, že i s tím si ho voliči v Americe volili. Není to nic, co by bylo překvapivé. Na jedné straně bylo to, že bude buď pokračovat status quo, co bylo předtím, nebo přijde znovu Donald Trump, který už ve svým prvním období docela ukázal, že to je šílená jízda vždycky.“
„Dovedu si představit, že novináři i veřejnost v Americe z toho musí být velmi unavení, protože každý den je situace prostě úplně jiná,“ podotkl Kovář-Kovy.
Na otázku, zda ho ještě může Trump něčím překvapit, reagoval skepticky: „Trump už je na politické scéně docela dlouho. Spíš se divím, že jsou všichni pořád něčím překvapení. Mě to upřímně nepřekvapuje. Jeho nynější rozčarování z toho, že Vladimír Putin je jiný člověk, to už ví každý, kdo alespoň okrajově sleduje, co se poslední roky děje. Upřímně, nejsem moc něčím překvapen,“ pokračoval influencer.
Na Českých lvech pronesl Kovář památnou větu, která vyvolala diskusi: „Bereme tě vážně a máme tě rádi.“ Rýpl s ní do prezidenta USA Donalda Trumpa, který podle něj tuto větu nikdy neslyšel od svého otce.
K výroku se nyní vrátil a rozvinul jej o následující věty. „Myslím si, že to je vtipný. Myslím si, že to je prostě úkolem kultury a úkolem i takového večera reflektovat realitu. Děje se to podle mě všude. Takže pro mě to byla jedna z dalších skládaček, koho do toho monologu zahrnout. Vždycky si říkám, že je slabošství dělat si srandu ze slabších nebo z těch, kteří se nemůžou bránit, ale občas šťouchnout do někoho, kdo je v takhle manickém nastavení v nejmocnější z funkcí na světě, si myslím, že není vůbec nic proti ničemu,“ prohlásil Kovář-Kovy.
V závěru této části zazněla i otázka, jestli politika patří do kultury. Podle Kovyho je vztah obou světů neoddělitelný. „To je vzájemné. Kultura do politiky patří. Kultura by měla reflektovat politiku, politika by měla reflektovat kulturu,“ vyprávěl Kovy.
„Myslím si, že z mocných lidí a z politiků si legraci dělat nejenže máme, ale dokonce podle mě i musíme,“ reagoval i na kritické ohlasy, které se po Českých lvech objevily. Někteří lidé považovali jeho poznámku na adresu prezidenta Trumpa za nevhodnou, zvlášť s ohledem na slavnostní ráz večera.
Během udílení Českých lvů ovládl večer film Jiřího Mádla Vlny, příběh rozhlasových redaktorů během okupace v srpnu 1968. Kovy v rozhovoru popsal, proč podle něj tento film rezonuje i s mladší generací, která zažila už jen svobodné Česko. „Ten film byl výborný v tom, že dokázal dynamicky, napínavě odvyprávět příběh, který by jinak byl možná nějakou historickou kapitolou, skoro až někde pod čarou v rámci událostí roku 1968. Podle toho, jak toto lidé reflektovali na sítích, to byl film, který dokázal atmosféru nebo to, jak lidi v té době přemýšleli, dobře přeložit generaci, která tu dobu nezažila. Ani z dálky,“ hodnotil Kovy.
Poukázal na to, jak je překvapivé, že i přes historickou zkušenost s okupací z roku 1968 se v české společnosti stále najdou lidé, kteří podporují Rusko – nebo jiné režimy, jako je ten izraelský. „Je vlastně zajímavé, že u těch historických paralel je složité, jak je napojíte na tu aktuální realitu. Je zatím vždy složitý kontext. Nedovedu si prostě vysvětlit, jak – obzvlášť po té zkušenosti – v případě Ukrajiny a Ruska ta paralela je samozřejmě mnohem blíž. Máme zkušenosti s tím, když sem přejedou nejen ruské tanky. Je mi to vlastně trochu záhadou. Stejně jako je mi záhadou, jak někdo v zemi, která byla politikou appeasementu odevzdána agresorovi v minulosti, dokáže podporovat politiku appeasementu a myslet si, že je to prostě dobrý přístup. Je to vlastně zvláštní sledovat,“ sdělil, co se mu honí jeho mladou hlavou.
Připojil i paralelu se Spojenými státy. Všímá si, že i když prezident Trump dělá kroky, které mají negativní dopad na běžné lidi, jeho příznivci ho dál nekriticky podporují. „U Donalda Trumpa je to časté, že řada těch jeho podporovatelů už nijak kriticky nepřemýšlí nad tím, co dělá. To už je prostě kult podporovatelů, kteří, i když prosadí cla, zdraží se potraviny, které nakupují v obchodech, tak si stejně dokážou omluvit to tak, že je to pro ně stejně dobře,“ vyučoval Kovář.
Vzpomněl na 24. únor 2022 – den, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Právě tehdy podle svých slov poprvé pocítil reálnou obavu, že válka by mohla zasáhnout i Českou republiku. A ta stále trvá: „Moje obava je stále stejně silná. Myslím si, že Rusko o sobě poměrně šikovně vytvořilo dojem supervelmoci a obrovské vojenské převahy, která se ukázala být ne tak velká, jak to asi v prvních dnech vypadalo. Vzdor Ukrajinců je obdivuhodný,“ poznamenal youtuber.
Podle svých slov si dokáže představit i krajní situaci, kdy by v případě ohrožení České republiky sám sáhl po zbrani. Přesto si uvědomuje, jak tvrdé by takové rozhodnutí bylo: „Vojáci jsou prostě pěšáci v politických zájmech. Je to totální potlačení individuality toho člověka. Jste vržen do té mašinerie. Ale myslím si, že v tu chvíli, kdy vám záleží na tom, v jaké zemi jste vyrostli, co vám ta země dala a umožnila, tak si myslím, že to není otázka. Bránit zemi v tu chvíli jakýmkoliv způsobem, aby ta země přečkala takovouto situaci – myslím, že ta odpověď zákonitě musí být: že jo,“ řekl, ale že vojenské tzv. aktivní zálohy ho nelákají.
Jen nerad prý slýchá zlehčování nebo nepochopení toho, čím si mladá generace prochází. Zdůraznil, že vyrůstat v éře lockdownů, války a sociálních sítí je zásadně jiné než v minulosti. „Je to formativní období. Jsou to podle mě velmi složité roky, ve kterých dorůstat a dospívat. Máte lockdown, válku za humny a sociální sítě a algoritmy, které jsou – mně přijde – stále strašně neprozkoumaným prostředím. Pořád teprve zjišťujeme, co to s námi dělá,“ podotkl youtuber Kovy.
A že sociální sítě považuje za „nesvobodné prostředí“. Ačkoliv podle data narození spadá Kovář mezi příslušníky generace Z, v mnoha ohledech se prý cítí být blíž mileniálům. Podle jeho slov spočívá jeden z hlavních rozdílů v tom, jak jednotlivé generace vstupovaly na internet. „Podle mě mileniálové měli víc na párku. Jak internet začínal, nikdo nebyl moc schopný domyslet, že tam všichni budou na sociálních sítích. Tak většina lidí moc nepřemýšlela nad tím, co přidává,“ řekl.
„Aktuálně vnímám, co se tam děje, jak tam lidi fungujou. Vnímám, že je to v něčem dnes trochu nesvobodné prostředí. Protože to, co chcete říct, musíte prohnat strašnou spoustu vnitřních filtrů. Nějaké lehké sebecenzury právě proto, abyste nebyli trapný nebo mimo současný trend. Nebo abyste neřekli něco špatně – a abyste hlavně ideálně zapadli. Je tam strašně pravidel, který si ta společnost na těch sítích sama vytváří. Možná i ti lidi mezi sebou. Trochu nostalgicky vzpomínám na ty začátky těch sítí, kdy tam těch filtrů, nad kterými musel člověk přemýšlet, nebylo tolik jako dnes,“ sdělil Karel „Kovy“ Kovář.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Měla by kultura využívat slavnostní události, jako jsou České lvy, k politickým výrokům a vtipům na adresu světových lídrů?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská
saruman
_profil_top.jpg)
