Vládní činitelé nemají soudnost, pokud jde o dopady svých rozhodnutí na sociální a lidskou situaci v řadě oblastí společenského života. Desítky tisíc školníků, školních kuchařek a uklízeček, kteří pracují v základních školách, budou mít od nového roku 2026 velký problém.
Zejména školní kuchařky a uklízečky mají dlouhodobě ubohé platy, na hranici minimální mzdy. Žijí ale často v regionech či místech, kde sehnat jinou práci prakticky není možné. Anebo by to byla práce, která by v případě kuchařek neodpovídala jejich kvalifikaci. Jedná se totiž o ženy spíš staršího či v lepším případě středního věku a z toho plyne,  že pro ně není jednoduché si novou práci zajistit.

Vláda při schválení jednoho ustanovení novely školského zákona, která byla dodána do návrhu zákona  přílepkem, přenáší financování kategorií nepedagogických pracovníků přímo na obce. V případě větších měst to je jistě řešitelné, a to i pokud město - obec dostane na platy nepedagogických pracovníků méně nežli dosud. Prostě v městském rozpočtu, v případě, že budou chybět peníze, a to "díky" státu, který dosud tyto pracovníky platil,  je jistě možné najít potřebnou „rozpočtovou vatu“ v jiných kapitolách rozpočtu. Ale jak to bude v malých a úplně mrňavých obcích s titěrným ročním rozpočtem?

A teď budu mluvit jako bývalý rozpočtář a plánovač, který by se nikdy do takovéto „úpravy“ rozpočtového financování kategorie nepedagogických pracovníků nepustil.

Zatím nepedagogičtí pracovníci svorně křičí, že jejich platy jsou nedostatečné. Ale při převodu peněz v rámci státního  rozpočtu z ministerstva školství na kraje a obce budou logicky někteří spokojeni, ale stovky obcí mohou mít vážné rozpočtové problémy.

Dodatečně vymyšlený argument pro vzetí malých obcí (protože těch se to bude nejvíce týkat) finančně “u úst“, že to prý má být nástrojem ke koncentraci malých škol a k úsporám nepotřebných pracovníků, je samozřejmě nesmyslný.