Už jsem skoro doufal, že jsem úplně poslední, koho trápí spory o to, zda naši zemi nazývat Česko, Čechy nebo Česká republika, protože o tomto problému bylo dlouho mediální ticho. Tu jsem však objevil článek Zbyňka Hutara, publikovaný pod názvem Zvu vás do Sakrabónie… (ZDE). Z textu je patrné, že sice autor přináší zajímavé a nečekané souvislosti, ale že si je vědom toho, že věc se táhne příliš dlouho a s neuspokojivým výsledkem. Proto snad do titulku zvolil Sakrabónii, tj. zemi, které nemohou přijít na jméno, a nakonec zařadil pro odlehčení link na řízný Chebský pochod, aby tak dal najevo, že vlastně i jiní mají určité problémy….

Jména Moravy ani Slezska se do názvu republiky nedostala

Čechy Čechům, slyšíme občas na shromážděních nacionalistů. Ale kdo jsou vlastně tito Češi? Mnozí možná ani Češi nejsou, jsou to třeba Moravané, Slezané, nebo dokonce někdy úplně jiní Ané, Ové či Áci. Proč stále ještě nemáme pro svou vlast všemi uznávaný a respektovaný jednoslovný název? Že by tu nikdy nebyl? České knížectví, později království v sobě zahrnovalo i Moravu a větší či menší kus Slezska, ba občas i některé části dnešního Německa. Možná se už tehdy říkalo všem těmto územím dohromady Čechy, řečí vzdělanců pak Bohemia, -ae, f. (krásně v ženském rodu a v singuláru). Rozhodně však od 7. dubna 1384 zde byly rozhodnutím Karla IV. Země koruny české a to až do vlády Marie Terezie, která svým rozděl a panuj tento historický celek zrušila. České území Koruny však nadále zůstávalo jakousi hlavou všech těchto území, Praha jejich centrem a Habsburkové byli na tuto svou državu náležitě pyšní. Znovu se svým způsobem potvrdila celistvost zemí Koruny české, když se po roce 1918 staly Čechy, zastupující ovšem i Moravu a Slezsko, součástí názvu nového státu. Jména Moravy ani Slezska se tehdy do názvu republiky nikterak nedostala. Proč taky? Vždyť tam i tam se mluví (ovšemže až od roku 1945) převážně česky. A navíc do tehdejší ČSR, stejně jako do dnešní ČR, patřila jenom část Slezska. Značka Made in Czechoslovakia se s počínající globalizací rychle rozšířila po celém světě. Škoda, že jsme byli rozděleni.