Lubomír Man: Čeho všeho se chvilkaři budou muset ještě dopustit, než na ně padne zákon?

18.02.2020 7:33 | Zprávy

V sobotním deníku Právo vypočítává sociolog Jan Keller jednotlivé akce spolku Milion chvilek pro demokracii, jak šly za sebou, a je to čtení, při kterém vám na těle naskakuje husí kůže.

Lubomír Man: Čeho všeho se chvilkaři budou muset ještě dopustit, než na ně padne zákon?
Foto: Archiv Lubomíra Mana
Popisek: Lubomír Man
  • V únoru loňského roku trhá předseda spolku před Pražským hradem text Ústavy ČR.
  • Poté se spolek schází se šéfy pravicových stran a doporučuje jim, jak mají postupovat, aby si to se spolkem nerozházeli.
  • V lednu letošního roku má spolek podobnou schůzku se třemi místopředsedy sociální demokracie, na které se snaží zjistit, zda a do jaké míry je ČSSD ochotna jít proti svému koaličnímu partnerovi ANO.
  • Před volbou ombudsmana v únoru upozorňuje spolek členy sněmovny, kterého z pravoplatných kandidátů nemají do této funkce volit, a své doporučení doprovází pohrůžkou, že pokud poslanci budou chtít rozhodovat podle své vůle, a nikoli tedy podle doporučení spolku, vyjdou lidé (na pokyn spolku samozřejmě) do ulic.

Do posledního písmenka tak spolek dotvrzuje to, co jeho předseda minulého roku odpověděl na otázku, proč se spolek (když mu tak jde o demokracii) nepřemění na politickou stranu a neusiluje o splnění svých politických cílů svou účastí v demokratických volbách.

„My nechceme být politickou stranou, jsme a chceme i nadále být nátlakovou silou,“ řekl tehdy předseda – a jak shora uvedená fakta dotvrzují, myslí to spolek s nátlakem - brutálním a na všechny strany - více než vážně. Asi tak vážně, jak vážně to myslel Hitler, když zakládal organizaci SA (Schutz Abteilungen), která nakonec jako Hitlerova nátlaková organizace nacistům k moci v Německu významně pomohla. Však také předseda spolku chvilkařů výběrem barvy svých svršků dává svou spřízněnost s SA nepokrytě najevo, a zdá se, že ani cípkem se ho dosud nedotkla myšlenka, že by tímto svým připodobňováním k SA mohl snad v zatím ještě demokratickém státě získat špatnou pověst.

„Jsem pro předsedu Topolánka cosi jako Martin Bormann,“ řekl před časem Dalík a předseda spolku Milion chvilek pro demokracii si zcela určitě v duchu zase říká, že on je pro strany našeho tzv. demobloku zase cosi jako Ernst Röhm. Čili velitel bojového nátlakového oddílu, který jako mocný razící stroj proráží skrze všechny demokratické instituce ve státě, skrze lidem zvolený parlament, a hlavně pak skrze ideál demokracie jako vlády lidu, cestu ke vládě pro ty, které si spolek pro vládnutí podle své chuti sám vybral.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Ing. Radim Fiala byl položen dotaz

Politické i trestněprávní důsledky pro bitcoinovou kauzu

Neměla by trestněprávní důsledky kauzy posoudit policie? A k těm politickým. Kdo z politiků by je měl nést jaké politické důsledky, když hlavní dva aktéři Blažek a Stanjura v politici skončili? Nebo podle vás je do toho zapleten z politiků ještě někdo další? Kdo? A co tedy vlastně přesně budete děla...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Feng Biao: Směřujeme k „patnácté pětiletce“. Čína s otevřenějším postojem sdílí s celým světem nové příležitosti

16:10 Feng Biao: Směřujeme k „patnácté pětiletce“. Čína s otevřenějším postojem sdílí s celým světem nové příležitosti

Nedávno úspěšně skončilo čtvrté plenární zasedání 20. Ústředního výboru Komunistické strany Číny, kt…