O tom, zda sociální demokracie ve vládě udělala dost pro snížení státního dluhu či alespoň snížení tempa zadlužování, se jistě můžeme bavit, nicméně jím citovaná fakta, spíše však dojmy (viz otřelé „ČSSD nesnižovala dluh za 6% hospodářského růstu") úplně nesedí. Důležitější a aktuálnější totiž je, jak hospodařila s veřejnými prostředky vláda v čele s ODS od druhé poloviny roku 2006.

Byla to Topolánkova vláda, která připravila ročně státní kasu o desítky miliard korun a tím výrazně prohloubila státní dluh. Konkrétně se jednalo o zrušení skutečného progresivního zdanění o čtyřech pásmech a nahrazení jedinou sazbou z příjmu ve výši 15 %. Výpadek příjmů cca 20 mld. V této souvislosti není od věci si připomenout, že ODS ústy premiéra Topolánka navrhovala sazbu ještě nižší, a to v roce 2008 13,5 a v roce 2010 dokonce 12 %. Také není od věci si připomenout, že ODS v té době navrhovala roční daňové prázdniny pro živnostníky, což by způsobilo další významný výpadek příjmů.

Topolánkova vláda dále snížila korporátní daň ze 24 % na 21 %. Výpadek příjmů zhruba 24 mld. Došlo rovněž k zastropování odvodů sociálního a zdravotního pojištění, kdy nejvyšší příjmové skupiny za určitou hranici výdělku neodváděly do těchto systémů nic. Výpadek příjmů činil kolem 16-17 mld. Topolánkova vláda zavedla také úpravy v sociálním systému za účelem vyřazení „černých pasažérů" v systému a zavedením „ekologické" daně na elektřinu, zemní plyn a tuhá paliva a zvýšením spodní hranice DPH vytvořila v roce 2008 rekordní inflaci 6,3 %, přičemž slibovala maximálně 3,8 %. Deficit rozpočtu se zvýšil na 1,5 % HDP. Pro srovnání, ještě na konci roku 2007 díky návrhu rozpočtu odcházející sociální demokracie činil tento ukazatel pouze 0,6 % HDP.

V roce 2009 došlo k dalšímu snížení daně z právnických osob z 21 % na 20 %, což mělo za následek výpadek příjmů ve výši 8 mld. V téže době se snižovalo, za účelem „zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a snížení odvodové zátěže", sociální pojištění zaměstnanců z 8 % na 6,5 % (konkrétně nemocenská a příspěvek na tzv. aktivní politiku nezaměstnanosti bez snížení odvodů na důchody) a sociální pojištění zaměstnavatelů z 26 % na 25 %, čímž se vytvořila „díra" v rozpočtu vyšší než 40 mld.

Na rok 2009 byl navrhován deficit 38,1 mld. při projektovaném růstu ekonomiky 4,8 % (a 5,2 % v dalších dvou letech). Jak známo, nejlepší ministr financí Mléčné dráhy a přilehlých galaxií Miroslav Kalousek se poněkud přepočítal, když z růstu byl najednou propad na -4,1 % (Eurostat uvádí 4,7 %). Přestože byl za příliš optimistický návrh rozpočtu kritizován nejen opozicí, nechal se ministr slyšet, že čísla podle něj nejsou „mimo realitu". Podle údajů ministerstva financí se státní dluh prohloubil téměř o 180 mld., v to ovšem nepočítaje zapojení rezervních fondů vytvořených ještě za vlád ČSSD. Takto si rozpočtovou konsolidaci, vyjma nejlepšího ministra financí všech dob, představuje asi málokdo.