Miroslav Toman: Potravinová bezpečnost je bezesporu základ

17.01.2017 20:36 | Zprávy
autor: PV

ROZHOVORY K širokospektrálnímu tématu obecné bezpečnosti patří bezesporu téma potravinové bezpečnosti, a to v dnešním globálním světě nejen bezpečnosti naší, tedy české. K našemu tradičnímu diskusnímu rozhovoru jsme pozvali tentokrát člověka nejpovolanějšího, a to prezidenta Agrární komory ČR Miroslava Tomana. Diskusním partnerem byl předseda OHK Most Rudolf Jung.

Miroslav Toman: Potravinová bezpečnost je bezesporu základ
Foto: Archiv autora.
Popisek: Rudolf Jung

Jung: Pane prezidente s potěšením vás, poprvé a doufám, že ne naposled, v rozhovoru pro komorový časopis TEMA, který ve své tradiční formě diskusních rozhovorů vyjadřuje názory na řadu problémů a nás jako podnikatelskou organizaci tíží a ke kterým snad máme i co říci. Spektrum našich zájmů a potřeb je obrovské. Proto najít nějaký výběrový scénář pro rozhovor s prezidentem Agrární komory s bonusem toho, aby rozhovor byl navíc také zajímavý a čtivý, není jednoduché.  Pokusil jsem se najít inspiraci v tom, co je našim “sedlákům“ blízké – tedy v příslovích a rčeních. Obojí představuje pravdu skrytou za symbolickou formu, která se přenáší z generace na generaci bez pozorovatelné degenerace obsahu a jsou dědictvím zdravého selského rozumu našich předků. Myslím, že vzhledem k jejich počtu jich naleznu dostatek, jako jakéhosi motta k našim tématům. Než ale přejdeme k avizovaným tématům naší bezpečnosti, dovolil bych začít tématy obecnějšími a podle přísloví:

„V jednotě je síla.“

Obě naše komory existují podle stejného zákona, který byl vcelku logicky napsán a schválen pro povinné členství podnikatelů, nicméně po krátké době a kdo dnes ví proč, bylo povinné členství zrušeno a nahrazeno dobrovolným. To mělo a má své důsledky, o kterých jsme jako Hospodářská komora již mnohokrát diskutovali a také nejen v našich médiích i psali. Asi nemá teď a tady opakovat vše co již bylo mnohokrát řečeno až snad na jedno. Doprovodným jevem dobrovolného  členství se stalo to, že živelně vznikaly různé svazy , asociace a jiná, mnohdy exoticky znějící uskupení podnikatelů , ve kterých se dnes již nikdo prakticky nevyzná a do povědomí veřejnosti se dostávají mediální oblíbeností jejich lídrů, než prospěšností pro podnikatelské prostředí. Není pochyb, že našemu a dovolím si říci specifickému politickému prostředí to velmi vyhovuje a není ničím novým Machiavelliho přísloví „rozděl a panuj (divide et impera)“, které pochází  již z doby starověkého Říma a i tehdy vycházelo z poznání, že znesvářené a rozdělené skupině se vládne snáze, než skupině semknuté a vnitřně jednotné. Tedy jaký máte pane prezidente názor na dnešní postavení Hospodářské a Agrární komory a jejich roli v naší společnosti?

Toman: Samozřejmě taktéž vnímáme neexistenci povinného členství jako značnou komplikaci, ať už v jednání na národní rovině či v rámci celounijní zemědělské nevládní organizace COPA-COGECA, kde se roztříštěnost zemědělských organizací projevuje ještě více. Tvoří se zde koalice starých členských států proti novým, ale také těch zastupujících například menší hospodářství vůči větším podnikům, bio-zemědělci proti konvenčním a tak podobně. Výsledkem je, že kdo rozhoduje, si může v některých případech prostě jen počkat, až se všichni pohádají, a nakonec si rozhodnout tak, jak chtěl na začátku a ještě to řešení prohlásit jako konstruktivní vzhledem ke komplikovanosti debaty, kterou návrh vyvolal. Na druhou stranu země, které povinné členství v Agrární komoře mají, jako například sousední Rakousko mají bez debat silnější vyjednávací pozici vůči tamnímu rezortu zemědělství i na unijní úrovni. V České republice otázka povinného členství, kdykoli se o ní začne hovořit, vyvolává vášně. Přitom zde máme příklady ze zahraničí nebo z jiných oborů, komoru s povinným členstvím mají lékaři, veterinární lékaři, ale také advokáti nebo architekti. Zemědělství je naproti tomu v současném legislativním prostředí živností volnou. Tzn., že téměř kdokoli se bez větších potíží může tomuto oboru věnovat a prohlašovat se za zemědělce. Údržba krajiny, šetrné hospodaření s půdou a vodou a výroba potravin jsou přitom vzhledem k existenci dotačních podpor pro zemědělství službou pro společnost, která by sama měla mít zájem, aby ji vykonávali kvalifikovaní jedinci.

Jung: „Řemeslo má zlaté dno“.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.

Bezpečnost

Proč by měl stát zajištovat bezpečnost soukromým firmám? Právě proto, že jsou soukromé, neměli by to dělat opravdu sami? Stát by měl podle mě zajistit bezpečnost hlavně nás občanů, nebo třeba nemocnic, stěžejní infrastruktury apod.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Tankuj, tankuj, vykrúcaj, vykrúcaj…?

9:17 Tankuj, tankuj, vykrúcaj, vykrúcaj…?

K uvedení do kontextu jeden příběh z 80. let (krycí jméno „anekdota“) lidově řečeno „politickej vtip…