Ekonomika založená na vysoké přidané hodnotě je mantra sluníčkářské ekonomie. Je to přístup, který by se dal shrnout přibližně následovně. Je skvělé, že máme právo být zapojeni do globálního systému, kde zisky směřují k horním pěti procentům a ostatním se daří hůře a hůře. Když ale budeme sloužit horlivěji a budeme globálnímu panstvu o něco užitečnější než ostatní, dostaneme se na čas do horní části pyramidy, takže ostatní národy budou zničeny o něco dříve. Není to skvělé?

Zvláště když je takový koncept podáván se spoustou cizích slov, specialisty v drahém obleku a s mnoha tituly. Je vlastně jasné, že nic lepšího nemůže existovat.

Jenže ono to má spoustu háčků.

Za prvé. Dříve či později nám někdo vyčte, že tím vlastně neseme vinu na vykořisťování jiných národů. Budeme pokládáni za nečisté a různí šejdíři nás přinutí platit jakési odškodnění. Budou to prosazovat ti stejní lidé, co dnes volají po ekonomice s vysokou přidanou hodnotou.